Nekrolog bývalé členky FCL, která zasvětila život boji proti imperialismu

Suzanne, rodným jménem Gouillardonová, se narodila 14. března 1930 v Châteldonu ve francouzském departmentu Puy-de-Dôme coby dcera pojišťovacího agenta Luciena Gouillardona a učitelky Jeanne Viallardové. Působila jako učitelka v Imphy v departmentu Nièvre a když se na začátku alžírské války v roce 1955 připojila k Fédération communiste libertaire (FCL, Libertinská komunistická federace – vznikla v roce 1953 na základech Anarchistické federace, více ZDE) byla už aktivní ve školské odborové organizaci. V hlavním městě kolportovala anarchistický časopis Le Libertaire v alžírských kavárnách a v létě 1955 se pustila do libertinské propagandy během bouřlivých stávek v Nantes.

Po návratu do Nièvre se podílela na podzemních aktivitách FCL na podporu alžírské nezávislosti: přepravovala zbraně a finanční prostředky, stejně jako rebely a pronásledované, házela letáky přes zeď kasáren Nevers… „Jako dobrá aktivistka“ psala Suzanne také dopisy uvězněnému anarchistickému aktivistovi FCL, Pierru Morainovi (1930–2013). Když se s ním na konci března 1956 setkala po jeho propuštění z vězení, byl z toho rychle romantický vztah. Byla přítomna při jeho druhém zatčení v únoru 1957, kdy se FCL dostala do podzemí. Během těhotenství byla zatčena a poté propuštěna. Dne 13. června 1957 se provdala za Pierra, což bylo v době jejího druhého zadržení. Suzanne a Pierre spolu měli dvě děti, chlapce a dívku, první z nich se narodilo, zatímco byl Pierre ve vězení.

Suzanne pokračovala v boji v rámci podzemní FCL až do doby, kdy byla organizace na základě represí v roce 1957 rozpuštěna. Na konci 60. let se účastnila vietnamských výborů. Na konci léta 1976 se při setkání v Larzacu se spolu s Pierrem rozhodla usadit na zdejší náhorní plošině.

V 80. letech byla pokladnicí nadace Larzac, později přejmenované na Larzac-Solidarité, a aktivně podporovala FLNKS a boj Kanaků. Po vypuknutí druhé intifády v roce 2000 měla v jižním Aveyronu na starosti civilní mise na ochranu palestinského lidu. Od začátku byla zapojena do alterglobalizačního hnutí a osobně se účastnila několika velkých setkání. Úzce spolupracovala se zemědělským svazem Confédération Paysanne a její poslední aktivity byly zaměřeny na odpor proti pěstování geneticky modifikovaných plodin.

Po smrti svého syna a poté i Pierra odešla Suzanne do domova důchodců v Millau v departmentu Aveyron, kde se odstřihla od většiny aktivit, kterým se celý život věnovala. Ve středu 7. července zápas za spravedlnost a lepší svět ztratil jednu ze svých bojovnic, pozapomenutou, ale i tak vzácnou a milou.

Daniel z anarchistické skupiny UCL v Aveyronu vzpomíná: „Bylo to na začátkem roku 2000, co jsem se na Larzacu poprvé setkal se Suzanne a Pierrem Morainovými. Dávali jsme zrovna dohromady jejich svědectví pro film o aktivitách FCL na podporu alžírského odboje v letech 1954–1957. Jen málo lidí vědělo o jejich minulosti, včetně jejich tehdejších sousedů a spolubojovníků. Film se tak stal příležitostí tuto minulost ukázat.“

Zdroje:
https://www.unioncommunistelibertaire.org/?Suzanne-Morain-1930-2021-une-resistante-oubliee
https://maitron.fr/spip.php?article154443

13.10.2021 Zahraniční sekretariát AF

Ze světa Osobnosti