Anarchistická federace

Nemáte někdo prosím jedno cígo?

Report našeho sympatizanta ze setkání s ministryní Maláčovou

Maláčová

Internet je plný špatných nápadů. Nejhorší z nejhorších však pravděpodobně proběhl někdy v červenci letošního roku, kdy se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová rozhodla jít na pivo se skupinou mladých levičáků ze sociální sítě Twitter. Soaré bylo sjednáno na 16. srpna. Možnosti zastupitelské demokracie a kultu osobnosti jsou limitované, bizár a možnosti šíření anarchistických myšlenek však neznají hranic.

Paní Maláčová pravděpodobně očekávala mnoho věcí, mezi nimi příležitost k levnému PR, možnost maskovat stranickou propagandu a rigidní opakování volebních floskulí nasloucháním problémům dnešních mladých a v neposlední řadě i přiživení pocitu vlastní důležitosti. Tím, co však nepochybně nečekala, byla skupina anarchistů, která na místě vybalí publikace a bude ji konfrontovat s jejími vlastními asociálními politickými kroky. Poněkud umrlčí charakter celé „diskuse“ byl rozmetán prvním dotazem z naší strany.

Paní Maláčovou jsme konfrontovali s jejím vlastním chlubením se deseti kroky, kterých ČSSD prý dosáhla skrze prodávání elektorátu oligarchovi Andreji Babišovi. Extrémně asociální a problematický byl zejména bod 9., ve kterém se pánové a dámy ze „sociální“ demokracie chlubí zastavením přílivu uprchlíků do ČR v uplynulých letech. Po okresním přeboru v politické argumentaci z paní ministryně nakonec vypadlo, že „pracující si to tak přejí“ a není fér, že „oni pracují a někdo má něco dostat zadarmo“. V karlínských kasárnách v ten moment zahučel poryv větru a ve větvích stromů se ozvalo: „Tomio, jsi to ty?“ Nahnědlé tendence vysokých představitelů sociální demokracie dávají prostor k velkému množství otázek, mimo jiné i k té, jaké je to vykoupit množství pozitivních politických kroků, jako je zvyšování minimální mzdy, participací ve vládě toho nejhoršího, co vyplodil minulý režim, privatizace devadesátých let a dnešní kapitalistický populismus.

Udeřili jsme proto na slabé místo a zeptali se paní Maláčové, jaké to bylo sdílet platformu s Jaroslavem Foldynou, tedy fašistickým prasetem, které se v konečném důsledku radostně vyvaluje v zahnědlém hnoji SPD. Paní ministryně odsuzuje rasistické výroky svého exstraníka, zároveň jej však považuje za „lidsky dobrého“. Kamarádíčkování se s patolízaly Putinova režimu je pravděpodobně projevem lidskosti, a když Ježíš řekl: Miluj bližního svého, myslel tím asi vydržovat si jako poradce autora článku o střílení do uprchlíků Michala Waltera Krafta.

Zájem mladých o alternativu byl nakonec lehce formulován faktem, že po anarchistických publikacích, které jsme na místo přinesli, se doslova zaprášilo. Snad tato lehká subverze a možnost četby Anarchismu pro začátečníky a Existence povede k alespoň částečnému prozření o podvodu na voliče, kterého se představitelé vysoké politické hry vytrvale dopouštějí. Pro paní ministryni Maláčovou, která ačkoliv normalizuje odmítání podání pomocné ruky lidem v nouzi a v ohrožení života, bude symbolická ruka s cigaretou mementem, že vzájemnost a solidarita v konečném důsledku ujdou daleko delší cestu než odcizení a falešná artikulace zájmů pracujících.


Verze pro tisk 21.8.2021 -bt-
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy