Anarchistická federace

Naši komunitu bagry nezničí! vzkazují slovinští squateři

V minulých dnech byla vyklizena autonomní továrna Rog, jeden ze dvou lublaňských squatů.

Rog

Město Lublaň nechalo před pár dny vyklidit jeden ze dvou squatů, které dlouhá léta ozvláštňují jeho život. Autonomní továrna Rog už zeje prázdnotou. Na její podporu se ale v Lublani plní ulice.

Budova patří městu, které ji koupilo v roce 2002, nikdy s ní ale nic nedělalo, i když toho hodně plánovalo. Od roku 2006 byla bývalá továrna na kola osquatována a fungovala jako autonomní sociální centrum.

Není to první pokus Rog vystěhovat, město se Autonomní továrnu Rog snažilo zničit už roky. Veřejnosti svou snahu prezentovalo s cílem přeměnit Rog v městské kulturní centrum. V roce 2016 proběhl nejvýraznější pokus o evikci, místním se však povedlo nájezdu policajtů odolat a na barikádách ubránili squat doslova vlastními těly. V rámci protestů proti snaze města squat zlikvidovat proběhla v Rogu série kulturních i politických akcí a velké množství lidí v té době svou účastí vyjádřilo Rogu podporu.

Gentrifikace je všude

Už když jsme v létě 2018 byli v Lublani na mezinárodním kongresu Internacionály anarchistických federací, kde jsme měli možnost Rog navštívit, vyjadřovali místní anarchistky a anarchisti obavy, že město proti squatu zasáhne. Zapadalo to totiž do procesu gentrifikace, kterým Lublaň stejně jako ostatní evropská města prochází. Rog je umístěn v samotném centru hlavního města, kousek od perfektně opraveného nábřeží plného turistů nebo pod hradem, který svou moderní opravenou podobou představuje špičku celého gentrifikačního ledovce. Moderní prosklené galerie a kavárna uprostřed středověkého nádvoří, to je přesně to, co turisti ocení.

V roce 2019 město vyhrálo soudní spor, ve kterém se s několika oficiálními uživateli autonomní fabriky soudilo o nárok tuto budovu užívat. Kolektiv kolem Rogu se snažil s městem navázat dialog a chtěl se účastnit tvorby plánů na další využití budovy a uspořádat ohledně toho také veřejné fórum. Město však debatu odmítlo. Ve své tiskové zprávě uvedlo, že na podobné diskuse už není čas, že veřejné debaty s různými subjekty proběhly. Nakolik v nich zazněl hlas veřejnosti a obyčejných obyvatel města, si můžeme domyslet. Město pak diskusi s Rogem ukončilo tím, že v okolí budov udělalo staveniště. Není divu, že v tomto „dialogu“ jako odpověď někdo staveniště rozmlátil.

Demolovat a mlátit

Dne 19. ledna 2021 v ranních hodinách do Rogu vtrhla brigáda policejních robokopů a bez předchozího varování, soudního povolení nebo vůbec jakéhokoli legálního základu začala Rog vyklízet. Několik lidí z kolektivu Rogu, tzv. rogovců, zatkli, řadu z nich zranili. Zranění se pak ve vazbě museli obejít dlouhou dobu bez lékařského ošetření. Na podporu squatu se před areálem brzy začali scházet lidé. Policie zasáhla i proti nim, mlátila je a použila na ně slzný plyn. Náloži slzáku neunikl třeba ani 80letý bývalý redaktor lublaňského deníku, který po tomto incidentu musel na pohotovost. Takovou pomoc a ochranu od slovinských policajtů si zasloužil za to, že se s dcerou přišli podívat, jak vyklízení probíhá.

Nepřekvapí nás, že se vyklizení účastnila i bezpečnostní agentura. Podle slov aktivistů z Rogu její členové násilím tahali lidi z budovy ven a policie tomu jen nečinně přihlížela. Nejen s lidmi, ale ani s věcmi nezacházeli zrovna opatrně. Nejdřív lidem nedovolili, aby si z místa cokoli odnášeli. Museli tam tak nechat často i domácí mazlíčky nebo drahé vybavení. „Když už se po celodenním nátlaku ze strany rogovců, rozzlobených občanů Lublaně a novinářů povedlo dosáhnout toho, aby si rogovci mohli vzít svoje věci, ani to nešlo lehce. Policajti všem nejdřív zabavili telefony a prohledali tašky, aby nemohli zdokumentovat, jak to v prostorách po zásahu policie a agentury vypadá. Většina jejich věcí, zejména skromné ​​úspory, dokumenty, počítače, fotoaparáty, telefony, umělecká díla, studijní materiály, jízdní kola a vybavení kuchyně, už tam vůbec nebyla. Všechno oblečení bylo rozházené v blátě na nádvoří, roztrhané a špinavé se válelo ve směsi skla z rozbitých oken, kousků azbestové střešní krytiny a kusů stěn. Ležely tam také roztrhané, promočené a špinavé knihy. Těch pár, které tam zbyly,“ uvedli aktivisté z Rogu na facebooku.

Zástupci města vyklizení komentovali s tím, že jde o opuštěnou a nebezpečnou budovu a že na základě platného stavebního povolení tam co nejdříve začnou stavební práce. Během dvou let by tam prý mělo vzniknout kulturní centrum. Ano, kulturní centrum pro kulturu, která se bude městu hodit, která nebude mít kritický osten a která bude městu vydělávat. Stačí se podívat na fotky z mnoha akcí, které plnily Rog v minulých letech, na čilý ruch a akční a sounáležitou náladu, které v Rogu panovaly. Během let, kdy squat fungoval, se tam vystřídalo obrovské množství umělců, kteří zde našli prostor pro svobodnou tvorbu. Naproti tomu stojí návrh na sterilní, perfektně vycizelovanou a čistou budovu, kde bude podle jasně nalajnovaných pravidel město propagovat „normální“ kulturu.

Místo pro všechny

Nebylo to však jen centrum kultury. Rog svou rozlehlostí skýtal dostatek prostoru všem zájemcům. V areálu tak byl oktagon na bojové sporty nebo luxusně obrovský skatepark (největší v bývalé Jugoslávii). Hodně významná byla však i role Rogu v sociální oblasti. „Určitým impulzem k oživení prostoru a nastartování sociální funkce byla uprchlická krize, v rámci níž procházelo Slovinskem velké množství uprchlíků. Na uzavírání hranic reagovali aktivisté z Rogu stříháním žiletkových drátů a organizováním solidárních akcí. Svou činnost rozjelo v jedné z menších budov Sociální centrum Rog, které dodnes slouží především jako místo setkávání žadatelů o azyl a aktivistů. Sociální centrum pořádá přednášky, kurzy angličtiny, slovinštiny a perštiny, každé pondělí se zde koná takzvané Café international, setkání nad kávou, které slouží jako možnost přímého setkání s azylanty,“ píše Anna Remešová v článku z webu A2larm o pokusu vyklidit Rog v roce 2016. Lidé, které město vytlačuje na okraj, tak přišli i o tohle útočiště.

A nejen kvůli nim vyklizení Rogu nemohlo přijít v horší dobu. Za normálních okolností by stačilo zimní období. V době pandemie covidu je situace ale ještě mnohem obtížnější. Doba, kdy byl Rog vyklizen, nebyla zvolena náhodou. Vládní opatření proti šíření koronaviru omezují možnost shromažďování. Policie tak má na protestující snadnou páku. V době, kdy pandemie a její dopady drtí všechny obyčejné lidi, je taky menší šance, že se proti podobně zákeřnému jednání budou lidé ozývat, protože mají svých starostí dost.

Protesty a mezinárodní podpora

V Lublani ale funguje početná autonomní komunita. Jak kolem Rogu, tak kolem druhého městského squatu Metelkova (který se však městu hodí do krámu, a dokonce do něj láká turisty ve svých průvodcích) se pohybuje množství aktivních lidí, kteří i přes chladné počasí a epidemiologická opatření intenzivně vyjadřují nesouhlas s postojem města. Koná se řada demonstrací nebo protestních shromáždění, která jsou často přečíslena přítomnými fízly.

A fízlové se na shromážděních činí, jak můžou. Kromě zmiňovaného použití pepřáků třeba zmlátili rozhlasového redaktora, který se viditelně prokazoval novinářským průkazem. V pátek policie blokovala pochod k Rogu a snažila se identifikovat co nejvíc účastníků. Jednoho člověka policie odvlekla. Později ho propustila, ale s pokutou 1100 eur za to, že četl z veřejného registru jména policajtů v reakci na to, že fízlové vytlačovali lidi a stříkali na ně pepřák.

Rog také vyzývá k mezinárodní solidaritě. Můžete s kamarádkami a kamarády udělat solidární foto, informovat o vyklizení Rogu a jeho souvislostech nebo můžete rogovce finančně podpořit.

Dlouholeté plány města zničit tento živý ostrůvek alternativního způsobu života se naneštěstí naplnily a obrovský pětipatrový areál bývalé továrny na jízdní kola osaměl. Město pro jistotu hned začalo bourat menší stavby náležející k továrně. Nad troskami ční památkově chráněná budova fabriky, jejíž stěnu právě při „protivyklízecím“ festivalu v roce 2016 známý graffiti umělec Blu vyzdobil monumentální růžovočervenou pistolí, která je složená z věcí, jež byly použité při obraně Rogu před policejními jednotkami. Než strhnou i ji, bude městu připomínat, jak pestrá a různorodá je komunita sdružená kolem lublaňských autonomních prostorů. Komunita tu však přetrvá, i když bude stržena i tato budova. Jak říkají lublaňští squateři a squaterky: „Naši komunitu bagry nezničí!“

Zdroje:
https://enoughisenough14.org/2021/01/21/ljubljana-slovenia-after-the-eviction-of-the-autonomous-factory-rog-protest-friday-22-1-2021-at-18h-at-presernov-trg/
https://a2larm.cz/2016/06/boj-o-lublansky-squat-tovarna-rog/


Verze pro tisk 25.1.2021 Zahraniční sekretariát AF
Aktuální číslo měsíčníku A3

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme