Anarchistická federace

Přetáhla Churchilla karabáčem

Modly starého světa nikdy nestály na pevných základech.

Theresa Garnett

Kampaň za rozšíření volebního práva na ženy začala v Británii v roce 1865 představením prvního návrhu novely zákona o volebním právu žen. Sufražetky zpočátku nebyly zdaleka tak radikální, jak se zapsaly do historie. Využívaly konvenční prostředky jako lobbování a sepisování petic. Dosahovaly drobných vítězství, ženy se více zapojovaly do veřejného života a získávaly funkce v úřadech.

Jenže po čtyřiceti letech vyčerpávajících aktivit byly ženy stále občany druhé kategorie. Roku 1903 byl v Manchesteru zformován Sociální a politický svaz žen (Women’s Social and Political Union; WSPU). Jeho politika byla postavena na hesle „skutky místo slov“ a zasloužil se o rozšíření militantního způsobu boje mezi ženami, které už měly dost tradičních nefunkčních metod. Jedna z ikon hnutí, Emmeline Pankhurst, popsala militantní taktiku jako „morální násilí“. Svaz podnikl stovky nelegálních činů od bití policajtů po rozsáhlé žhářské útoky.

„Sufražetky“, jak je pojmenoval zpátečnický Daily Mail, také organizovaly „lynče“ příslušníků parlamentu. Dne 13. listopadu 1909 (některé prameny uvádí 14. listopad, nebo dokonce 15. listopad) přijel do Bristolu známý mysoginistický dobytek Sir Winston Churchill, aby přednesl řeč na slavnostní večeři charitativní organizace Anchor Society v koncertní síni Colston Hall. Theresa Garnett, bojovná sufražetka, která se už dříve přivázala řetězem k soše v samotném srdci Westminsterského paláce, aby protestovala proti tzv. zákonu o rvačkách („brawling bill“ zakazoval protest v útrobách Westminsterského paláce) a která byla obviněna z pokousání vězeňského dozorce během předchozího pobytu ve věznici Horfield, byla shodou okolností ve stejný den na hlavním nádraží Temple meads v Bristolu. Churchill scházel po schodech dolů z nástupiště po boku své ženy, když se mu do cesty postavila Theresa a během okamžiku mu napráskala karabáčem, přičemž křičela: „Berte to ve jménu uražených žen Anglie!“

Theresa byla po útoku zadržena, ale jelikož by se Churchill nemohl účastnit procesu, nevznesl ani obvinění. Místo toho byla uznána vinnou jen z výtržnictví a poslána na měsíc do věznice Horfield. V té době bachaři násilně vykrmovali sufražetky, které se rozhodly držet hladovku, protože systém opravdu nepotřeboval žádné mučednice. Nařízení o násilném krmení bylo zavedeno, když vnitru velel právě Churchill. Theresa byla také v Horfieldu násilně vykrmována a na protest zapálila svou celu. Následně byla umístěna na samotku, ale potom, co ji bachaři našli v bezvědomí, strávila zbytek trestu v nemocnici.

 

Zdroj: http://libcom.org/history/theresa-garnett-vs-winston-churchill


Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

Bezpeněžní zóna

17. 10. 2020, Plzeň

Bezpeněžní zóna je prostor, kde se nic neprodává a nekupuje, přesto mohou být naplněny přímé potřeby našich tužeb. Je spousta nevyužitých nebo nepotřebných věcí, které mohou být jinými lidmi smysluplně využity. …(více)

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme