Anarchistická federace

Radikální buddhismus

Recenze na knihu vydanou Nakladatelstvím Anarchistické federace.

obálka

Anarchistická idea jednoznačně stojí v opozici k nepřirozeným autoritám, jak těm reálným, tak těm imaginárním. Je to také důvod, proč za nepřítele považuje mimo jiné náboženství s jeho ideou všemu nadřazeného boha či od přírody oddělených božstev. Je to i důvod, proč byl tzv. křesťanský anarchismus naprostou většinou anarchistického hnutí (i přes jisté sympatie) odmítán, jelikož lidskou mysl neosvobozoval ze zajetí iracionality, ale naopak ji v ní utvrzoval. Jak se ale stavět ke směrům, které jsou označovány za náboženství, i když ve skutečnosti za nimi žádná idea boha nestojí, jako je kupříkladu buddhismus? Ani zde není odpověď jednoznačná. Na jedné straně nacházíme filozofii a metodu oproštění se od předsudků, na straně druhé institucionalizovaný náboženský systém, který omezuje lidi stejně jako jiná náboženství, a místo toho, aby předsudky a modly bořil, přímo se v nich vyžívá.

Jak z toho ven? Nápomocná by mohla být kniha vydaná letos v květnu u příležitosti sedmého ročníku pražského Anarchistického festivalu knihy a nazvaná Radikální buddhismus. Malá čítanka (nejen) pro anarchisty. V knize obsažené texty vybral, přeložil a poznámkami a doslovem opatřil Max Šcur. Ten je dlouholetým anarchistou a v posledních pár letech také buddhistou. „S překvapením jsem zjistil, že mé anarchistické přesvědčení jen posílilo a že není vůbec v rozporu s buddhismem,“ říká v doslovu. Navíc mu pomohl částečně se oprostit od západní myšlenkové tradice, k níž sice anarchismus náleží, ale i tak se svou různorodostí vymyká ostatním západním názorovým systémům. Max konstatuje, že „buddhistická odpověď na utrpení leží v rovině nikoliv teoretické, nýbrž praktické, a to je první a zásadní věc, která ho s anarchismem sbližuje: i ten je v první řadě životní praxí, až posléze nějakou teorií“.

V knize se setkáte s texty samých mužů (že by se nenašla žádná „radikální buddhistka“?) – filozofa Egona Bondyho, psychoanalytika Ericha Fromma, profesora Jamese M. Shieldse, žijícího kněze zenové školy Sóto Briana D. Victorii, popraveného kněze stejné školy Gudó Učijamy, indického revolucionáře Hara Dayala, angažovaného buddhisty Bhímráo R. Ámbédkara, spisovatele Garyho Snydera, sociálního aktivisty Sulaka Sivarakšiho, sociálního ekologa Maxe Cafarda, profesora filozofie Davida R. Loye, zenového mistra Roberta Aitkena a punkera Noaha Levina. V závěru knihy se zároveň o všech jmenovaných také něco dozvíte.

Už zkraje Fromm poukazuje na antiautoritářský charakter buddhismu: „Odstranit boha, udělat individuum zcela zodpovědným za jeho skutky, zbavit ho všech iluzí, překonat jeho příslušnost k třídě a národu a dospět ke kolektivní, sdílené příslušnosti k pravdě – jen o nemnohých dnešních radikálních myslitelích se dá říct, že dosáhli podobného radikalismu.“ Cafard ve své vtipné a ironické stati Zenová anarchie rovnou tvrdí: „Od začátku byl zen anarchističtější než anarchismus.“ A dodává: „Zen nám pomáhá zbavit se zácpy autoritářského ideologického odpadu,“ vždyť i „Buddha je jen díra, kterou prochází všechny staré sračky, když se jich zbavujeme“.

Učijama ve své Anarchokomunistické revoluci jasně říká, že je třeba zbavit se sociálních pověr, za něž považuje údajnou povinnost, „že máte platit vlastníkovi půdy nájem (…) že máte platit vládě daně (…) že máte posílat své mladé a silné chlapce do armády“. A není divu, že dopadl, jak dopadl, když na základě toho vyzýval k akci: „Pak pojďme zabavit veškeré bohatství, které nám vláda násilím a útlakem vzala od dob našich předků, a pojďme ho spravovat společně!“ O desítky let později podobně mluví Loy: „Náš ekonomický systém je etablovaná chamtivost sama, militarismus institucionalizuje nenávist a média bludy. Jakékoli osobní procitnutí, jehož dosáhneme na svých polštářích, bude neúplné bez sociálního probuzení a sociální odpovědi na tyto tři (…) příčiny (…) utrpení.“

Vězte, že náboženství vás lepšími neudělá. Jak Ámbédkar ve výkladu Buddhova učení říká: „Člověk má být morální ne kvůli tomu, aby potěšil nějakého boha. Člověk má milovat jiného člověka kvůli sobě samému.“ Levin v sobě nezapře punkera, když nabádá: „Nevěř ničemu, co se zakládá na tradici a charismatické prezentaci. Nevěř ani Buddhovi, a už vůbec nevěř mně.“ Takže, jak doporučuje Cafard: „Běžte ven a koukejte zabít nějaké Buddhy, a přeji vám tedy moc, fakt moc pěkný den!“

 

Radikální buddhismus – malá čítanka (nejen) pro anarchisty. Nakladatelství Anarchistické federace, 2019. 250 stran A6, brožovaná, doporučený příspěvek na pokrytí nákladů 150 Kč.


Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

Social Screenings: Elena (2011, Andrey Zvyagintsev)

30. 10. 2019, Praha

Something of a noir set in modern-day Moscow, this is an understated film that has been described as somber, grim--and remorseless. As the film follows a mismatched marriage and the children that are associated with it, a deeper picture of class resentment and the haves and have-nots of Russian society appears. …(více)

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme

Critical Readings: The Murray Bookchin Reader (3)

31. 10. 2019, Praha

Čtení v D-zóně. …(více)

Lidovka na Salé: Plněný bramborový knedlíky (na novej projektor)

2. 11. 2019, Praha

Bramborový knedlíky plněný směsí s uzeným tofu, se zelím bílým i červeným/špenátem a posypané cibulkou s robi. Polívečka a dezert. A za to všechno se složíme na novej projektor. …(více)

8. Anarchistický festival knihy

16. 5. 2020, Praha

TBA you can contact us! …(více)