Anarchistická federace

Noc(i) venku

Kritické zamyšlení nad akcí, při níž si lidé mohou zkusit spát jednu noc venku „jako bezdomovci“

Ostrava

Ve čtvrtek 22. listopadu se konala celorepubliková akce Noc venku. V 16 městech si mohli běžní lidé přiblížit problematiku bezdomovectví a na jednu noc si vyzkoušet, jaké to je přespávat v zimě na ulici. Stejně jako každý rok byl součástí akce doprovodný program a jídlo od Food not Bombs.

Účastnila jsem se této akce již poněkolikáté, a pokaždé mě přivádí k zamyšlení. Nikoli ovšem nad bezdomovectvím, kterým se jinak zabývám často, ale nad povahou samotné Noci venku, konkrétně té v Ostravě.

V roce 2016 se akce konala na hlavním nádraží, kde od rána do noci proudí tisíce lidí. Samotného přespávání se zúčastnilo přes 50 lidí, což není mnoho, ale pořád by se dalo mluvit o solidním počtu. Doprovodný program se konal v budově hlavního nádraží, cestující museli při příchodu a odchodu překračovat spící lidi a příslušník PČR si u stánku FNB nasypal do kávy sůl. Kolem hlavního nádraží se zároveň pohybuje množství lidí bez domova, a tak se mohli účastníci akce setkat s někým, koho se tato problematika přímo dotýká. Ročník byl tedy docela úspěšný a dalo by se říct, že akce splnila svůj protestní charakter.

O rok později se akce z neznámého důvodu přesunula přímo do centra Ostravy, vedle menzy Ostravské univerzity. Kdo někdy navštívil Ostravu, ví, že přes den je centrum téměř prázdné, a v noci nepotkáte ani živáčka. Přespávajících bylo něco pod 40 a i zbytek účastníků o akci nejspíš věděl předem. Těžko říct, proč se přesunula. Možná nás na hlaváku nechtěli, ale každopádně jsme si tentokrát dělali akci sami pro sebe. A lidí bez domova okolo Masarykáče „díky“ práci městské policie taky zase tolik nepotkáte.

Letos se Noc venku konala opět na jiném místě, tentokrát u kostela svatého Václava, který se nachází vedle Masarykova náměstí, schovaný za řadou domů. Na akci se protočilo něco málo přes 100 lidí a přespávalo stěží 30. Vzhledem k tomu, že toto místo je nejen v centru Ostravy, ale ještě k tomu poměrně schované, nechodí kolem už vůbec nikdo. Protestní aspekt akce se tedy jaksi vytratil.

V rámci doprovodného programu letošního ročníku byl představen projekt Iglou jako možné řešení problematiky bezdomovectví. Jedná se o válce z izolační pěny s ohnivzdornou vrstvou uvnitř. Na stránce iglou.cz se píše, že jde o „inovativní řešení určené k záchraně lidských životů“. Taková věc, díky které sice neumrznete, ale cítíte se uvnitř jako v rakvi nebo na magnetické rezonanci. Když pominu, že se podle mě zdaleka nejedná o tak bezpečný vynález, jak by se mohlo zdát, zůstává otázka: Je to opravdu řešení? Nebylo by vhodnější zlepšit sociální politiku tak, aby měl každý kde bydlet? Nebylo by lepší regulovat nájmy, aby si je lidé mohli dovolit? Nebylo by lepší zastavit privatizaci bydlení, aby nehrozilo, že sociálně slabší lidé budou muset uvolnit místa boháčům, kteří už stejně nejspíš několik bytů mají? A nebylo by koneckonců lepší nevystěhovávat lidi z domů, které si obsadili?

Každý, kdo přespává na Noci venku, dostane ráno diplom, kávu, snídani a uznání všech lidí okolo. Kdo ale přinese ranní kávu lidem, kteří skutečně nemají kam jít a každé ráno se budí s prázdným žaludkem? Kdo si vzpomene na ty desetitisíce lidí, kteří v ČR tráví venku každou noc, když poplácává po rameni člověka, který si to (v teplém spacáku a na dvou karimatkách) vyzkouší jednou ročně?

My, lidé, kteří jednou za rok vylezeme z pohodlných, teplých bytů a uděláme solidární gesto, nejsme žádní hrdinové. Uznání a respekt (a okamžitou pomoc) si zaslouží lidé bez domova.


Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme