Anarchistická federace

Řecká nacionalistická hysterie

Report z demonstrace vlastenců v Aténách a antifašistické odpovědi

V neděli 4. února proběhla v Aténách masová nacionalistická demonstrace kvůli sporu o užívání názvu „Makedonie“. Policie odhadla počet účastníků na 140 000, zatímco organizátoři hovoří o více než milionu lidí. Je pravděpodobné, že počet demonstrantů přesáhl policejní odhad, číslo uváděné organizátory však pochází z říše snů. Byla to už druhá taková demonstrace. První proběhla na konci ledna v Soluni.

„Makedonská otázka“, která stála za oběma demonstracemi, představuje dlouhodobý spor o název sousedního státu, jehož mezinárodně uznávaný název zní Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM). Tato země vidí v názvu Makedonie součást svého národního sebeurčení (a název BJRM vůbec nepoužívá), což se příčí řeckému státu, který říká, že jde o název jeho severního regionu, a když ho užívá jiný stát, ohrožuje teritoriální integritu Řecka. Nic nového pod sluncem. „Makedonská otázka“ je téma, do něhož nacionalisté na obou stranách hranice z důvodu propagace své politické agendy investovali mnoho.

Zatímco spor sahá až do roku 1992, kdy se kvůli němu v Řecku začaly pořádat velké nacionalistické demonstrace, kontroverze kolem jména znovu vyvstaly díky nedávným událostem v BJRM, jejíž nová vláda naznačila, že hodlá zaujmout otevřenější postoj ke vzájemnému diplomatickému řešení. Řeckou vládu téma rozděluje, protože národně konzervativní menšinový koaliční partner Nezávislí Řekové (ANEL) zavrhuje jakékoliv řešení, v němž figuruje název Makedonie, zatímco SYRIZA, levicový většinový koaliční partner hledá kompromis. Řecká vláda je také pod tlakem „spojenců“ z NATO, aby našla řešení, které by vedlo ke zrušení veta nad přičleněním BJRM do Aliance. To je nyní obecný geopolitický kontext makedonské otázky, jíž se zabývá řada politických činitelů.

Detaily dohody sice nejsou vyřešeny, ale rýsuje se, že se BJRM přejmenuje na Severní Makedonii nebo Novou Makedonii a takové jméno bude používat v domácí i zahraniční politice. Tomuto řešení řečtí nacionalisté s hořkostí oponují, jelikož za žádných okolností nechtějí, aby měl sousední stát ve jméně slovo Makedonie. A právě s tímto odporem, který shrnuli v hesle „Makedonie je jen jedna a je řecká“, se sešli nejprve v Soluni a pak v Aténách.

Davy, které se shromáždily v obou řeckých metropolích, byly opravdu různorodé a jednotlivé organizátory dělí mnoho odlišných politických cílů, díky čemuž možná v dlouhodobém horizontu nebudou schopni udržet jednotu. Na stejném shromáždění bylo možné zahlédnout řecko-makedonské kulturní asociace se stěží znatelným nacionalistickým pohledem, nohsledy hlavní opoziční liberálně konzervativní strany Nová demokracie po boku neonacistů ze Zlatého úsvitu, různých neofašistických militantů a chybět samozřejmě nemohla řecká ortodoxní církev. Taková směs představuje něco, co lze v Řecku nazvat pravým spektrem. Vlastenecká levice demonstrace verbálně podpořila, ale pokud víme, žádná z levicových stran nebo organizací se na událostech nepodílela a na akce ani nemobilizovala.

Vzhledem k účastníkům demonstrací není pochyb, že se jednalo o pravicovou mobilizaci rozvíjející jasně nacionalistickou rétoriku, v mnoha případech otevřeně agresivní vůči sousední zemi. Demonstrace fakticky zpochybňovaly právo BJRM na sebeurčení, které je pilířem moderního systému národních států. Jistě, celý příběh je trochu groteskní, protože termín Makedonie je používán většinou ostatních států po celá desetiletí. Analýza psychosociálních a politických aspektů této kuriózní a umíněné nacionalistické rétoriky v Řecku by vyžadovala hodně prostoru. Nekonzistence ale ještě nikdy nikoho nezastavila.

Přítomnost fašistických skupin v ulicích Atén, jednajících pod záštitou těchto demonstrací, byla poplachem pro anarchistické hnutí a příležitostí ukázat jeho antifašistickou povahu. Obavy byly opodstatněné, protože při stejné demonstraci v Soluni fašisté napadli a vypálili squat Libertatia. Musela být učiněna preventivní opatření, aby byly ubráněny squaty a sociální centra po celých Aténách a samozřejmě srdce hnutí, čtvrť Exarchia. Velmi důležitá byla také obrana squatů sloužících jako útočiště pro uprchlíky. Z důvodu koordinovaného úsilí a efektivní odpovědi proběhlo několik shromáždění a mítinků. Shodli jsme se na dvou širších cílech: vedle obrany squatů a sociálních center po celém městě jsme chtěli uspořádat v centru Atén koordinovanou protiakci. Klíčovou myšlenkou bylo nenechat ulice na pospas fašistickým grázlům.

Byla tedy zahájena organizovaná protikampaň, jejímž mezníkem se stala neděle 4. února. Aténské ulice byly polepeny antinacionalistickými, antimilitaristickými a internacionalistickými texty. Už v sobotu večer byly ve všech čtvrtích přítomny antifašistické hlídky. Jistě stojí za zmínku páteční útok na kanceláře Zlatého úsvitu v Pireu, z kterého si několik místních nacistických vůdců odneslo velké šrámy. V Exarchii a Monastiraki došlo ke střetům s těžkooděnci. Jeden soudruh byl zmlácen a zadržen.

V den nacionalistické demonstrace se na sousedním náměstí Propylea shromáždilo asi 2000 anarchistů a radikálních levičáků. Jelikož oba tábory odděloval kordon těžkooděnců, byl celkem klid. Po čtyřech hodinách se vypravil průvod směrem k Exarchii. Spousta fašistických bojůvek byla konfrontována v sousedních ulicích. Fašisté se snažili zopakovat soluňský útok, ale to se jim nepovedlo. Po skončení nacionalistické akce se zorganizovala bojůvka. Chtěla zaútočit na obsazené divadlo Empros nacházející se poblíž. Squat byl na útok připraven a podařilo se ho odrazit. Kolovaly fámy, že se schyluje k dalšímu útoku, nic se však nestalo. Policie, jak bývá zvykem, dorazila, až když bylo po všem. Za daných okolností si myslíme, že všechno dopadlo dobře. Hnutí v Řecku ukázalo sílu a nedovolilo fašistům, aby z událostí těžili. Poselství je jasné: pokaždé se jim postavíme do cesty. Nacionalistické mobilizace by nás měly udržet v pohotovosti a přimět k tomu, abychom se zamysleli nad svými limity. Nacionalismus je po celém světě na vzestupu. To si žádá organizovanou odezvu, která řeší nejenom příznaky, ale i příčiny tohoto jevu.

Žádný národ nás nesjednocuje, žádný název nás nerozděluje.

Soudruzi z Atén

 

Zdroj:
http://libcom.org/news/report-nationalist-rally-athens-07022018


9.2.2018 Zahraniční sekretariát AF
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

Linux workshop

9. 6. 2018, Praha

Přijďte pokud chcete pomoct s instalací linuxu na vlastní notebook/PC, vyřešit nějaký problém nebo najít vhodný software. Nebo jestli se naopak v linuxovém světě vyznáte a chcete poradit ostatním. Občerstvení na místě. …(více)

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme

Klimakemp Limity jsme my 2018

27. 6. - 1. 7. 2018, Bude upřesněno

Jsme limity fosilního průmyslu. Je na čase, abychom společně překonali naše vnitřní limity a zasadili se za ekologickou a spravedlivou budoucnost. …(více)

Anarchistický letní kemp

1. - 8. 8. 2018, Rakousko

Tradiční setkání anarchistů a anarchistek (nejenom) ze střední Evropy …(více)