Anarchistická federace

A3: Španělská lekce demokracie

Že jsou volby svátkem demokracie? Když je třeba, stát nechá zabavit volební urny a zmlátit voliče. Stahujte, tiskněte a šiřte říjnové číslo nástěnných novin A3!

A3

Prvního října 2017 se v Katalánsku konalo referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku. Záběry, které následně obletěly svět, mohly mnohé zmást. Mohly zmást ty, kteří ještě věří, že západní země jsou demokraciemi, kde svrchovaný lid skrze volební urny rozhoduje o svém osudu. Mohly zmást ty, kteří ještě věří, že stát je tu pro občany; ty, kteří si myslí, že policie pomáhá a chrání; ty, kteří žijí v představě, že když se chovají mírumilovně, nic se jim nemůže stát.

Strážci španělského státního pořádku tvrdě zakročili proti účastníkům referenda, rozbíjeli vchody škol, zabavovali volební urny a lístky, stejně jako seznamy voličů, blokovali sítě, aby referendum co nejvíce ztížili, ale především mlátili voliče. Mlátili každého, kdo jim přišel do cesty, včetně důchodců a žen či hasičů bránících ostatní před zdivočelou policejní sebrankou. Stovky lidí musely vyhledat lékařské ošetření, lehčí zranění nikdo nepočítal. Lidské řetězy čelily tomuto násilí se skandováním „No pasaran“ (Neprojdou!) – heslem španělských antifašistů třicátých let. Policie, za níž se schovali papaláši z Madridu, v tu chvíli svým chováním připomínala temné doby španělské historie pod rukou fašistického diktátora Franca nebo typickou okupační moc, která zatluče do země každé volání po nezávislosti a svobodě.

Katalánci na státní represi odpověděli masovými protesty a vyhlášením generální stávky. Rozhořel se skutečný boj. A o co vlastně? Říkají tomu nezávislost, ale jediným reálným cílem bude výměna mocenské elity cizí národnosti za tu, která bude etnicky náležitá. Tak jako španělský stát teď z principu musí chránit svou existenci, i kdyby měl dosavadní občany Španělska pobít, tak jednou bude vytoužený katalánský stát chránit svou existenci proti… komukoli.

S bojem za samosprávu nebo autonomii pro obyčejné lidi to nemá nic společného. Anarchisté proto mají jasno. „Nikdy se nezapojíme do boje mezi pracujícími kvůli vlasteneckým motivům, které jsou k užitku jen těm, co nám vládnou,“ prohlásili katalánští anarchosyndikalisté, aby dali jasně najevo, na čí straně stojí. Východisko je zřejmé a jednoznačné: nacionalismus stejně jako stát ještě nikoho neudělaly svobodným. Nejen podle anarchistů koncepce národa a vlasti může sice sjednocovat, ale také rozděluje. Pro někoho jde o hrdinské vlastenectví, pro jiného o násilný centralistický imperialismus. A to, co někdo může chápat jako antivlastenecký separatismus, je pro jiného vyšším vyjádřením národní identity.

V Katalánsku se touha mít vlastní zemi díky tamější buržoazii i takzvané levici zhmotnila ve snahu založit nový stát – další, s další armádou, další policií, další byrokracií atd., ovšem s jinou vlajkou a jiným jménem. Je to o to absurdnější, že ekonomická moc dnes stejně spočívá v rukou nadnárodních korporací. Komu tedy nový stát prospěje, zvlášť bude-li kopírovat buržoazní parlamentní demokracii, která neprivilegovaným novým občanům žádnou moc do rukou nedá? To už vlastně bylo řečeno na začátku. Proto anarchisté (ani ti sociálně-revoluční katalánští) nepodpořili ani požadavek nezávislosti Katalánska, ani referendum, které ho mělo oprávnit. Pro anarchisty existuje jediné oprávněné pojetí vlasti, které kdysi vyjádřil Errico Malatesta: „Moje vlast je celý svět.“

Podporujeme ovšem maximální autonomii co nejmenších celků, protože právě ty mohou zajistit maximální míru participace každého na rozhodování. Tyto celky mohou být organizovány na různých základech – ekonomickém, lokálním, zájmovém… Tedy na tom, co lidi spojuje, na společných sociálních a ekonomických zájmech, na společných vizích. Nacionální hledisko také dokáže spojovat, vlastníka a jeho zaměstnance, avšak výsledkem je stále tentýž nerovný vztah podřízenosti, útlaku a vykořisťování. Řešením, a to nejen „katalánského problému“, jsou federace autonomních společenství, komunit a výrobních jednotek, kde se solidarita neomezuje etnicitou a kde není prostor pro diskriminaci a útlak jedněch druhými. My se bez států a ekonomických elit obejdeme, zatímco oni si nás musí „předcházet“ systémem nikdy nesplněných příslibů, konzumních pozlátek, existenční nejistoty a policejních obušků.

 

A3 (říjen 2017) ke stažení ZDE.

Stahujte, tiskněte, šiřte!

Nástěnné noviny A3 vydává Anarchistická federace každý měsíc. Jsou určené zejména k šíření prostřednictvím výlepu v ulicích či vyvěšování na pracovištích a ve školách.

 


20.10.2017 Nakladatelství AF
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

Marné čekání

26. 11. 2017, Praha

Tato akce bude pojata mezinárodně – bude se konat v den narozenin neprávem odsouzeného ukrajinského aktivisty Olexandra Kolčenka, 26. listopadu, na různých letištích ve světě. …(více)

Benefice na Salé

2. 12. 2017, Praha

Bude to stejně skvělé jako loni, možná i o fous lepší! Letošní téma bude VESMÍRNÉ, tak se nestyďte podle toho obléknout. Welcome drinky budou, jídlo bude, zábava bude, všechno bude, tak doražte a vemte kámoše! …(více)

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme