Anarchistická federace

Muzejní noc na Havaji

Report ze sobotního obsazení domu v Hybernské ulici a následné policejní evikce

squatting

„Je to obrovský!“ byla asi první reakce, když jsme spolu s několika desítkami dalších lidí vystoupali po schodech do deset let neužívaného domu v centru Prahy na rohu Hybernské a Senovážné ulice. Hned v prvních minutách se chodby rozproudily životem a vzduch z dlouho zabedněných oken po letech vyvanul pach prachu a holubů. Pohoda na sluncem zalité pavlači v horním patře dala squatu rychle spontánní název Havaj.

Dům jsme hromadně obsadili před pátou odpoledne v sobotu desátého – tedy v den, kdy Praha čekala na Muzejní noc, za jejíž organizátory jsme se napůl v žertu hodlali před případnými strážci soukromého majetku vydávat. Za akcí stál kolektiv Obsaď a žij obohacený o další svobodomyslné lidi, squatery, levičáky a anarchisty.

Po prvotních pracích spojených i s výzdobou chodeb a pokojů bylo načase zrození squatu veřejně vyhlásit, i když bylo zřejmé, že tak přilákáme nejen sympatizanty a lidi zvědavé na chystaný večerní program, ale hlavně policii. U té jsme si byli naprosto jistí, že zájmy vlastníků (dvoj)domu přijede hájit s velikou vervou – na objekt si totiž dělá z kapitalistického práva nárok pražský magistrát a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

V podvečer fasádu domu ozdobily nejrůznější transparenty s hesly jako „Město pro lidi, ne pro zisk“, „Klinikou to nekončí“ nebo „Praha: muzeum ruin“. Do toho se avízo o obsazení, výzvy k podpoře a prohlášení Obsaď a žij! svižně rozšířily po sociálních sítích. Z balkonu nad Hybernskou ulicí zavlála i černorudá vlajka.

Chlapci a dívky v modrém na sebe nicméně nechali čekat. Bylo tak dost času na provizorní zařízení domu, občerstvení se z luxusní nabídky veganského jídla (a piva), vyřešení několika šmírujících kamer a přípravu na budoucí obranu. Policie se jako na potvoru objevila až se začátkem programu, který zahrnoval psaní solidárních dopisů anarchistickým vězňům. Neprojevila zájem se zapojit, ale naopak hodlala pohodu na Havaji rázně ukončit a vrátit do domu pořádek (tj. prázdnotu).

I když je ale Havaj domem se spoustou vchodů, strážníci neměli kudy vstoupit a museli také počkat na posily a právníky – bylo tedy dost času i na to, aby odešli ti, kteří nestáli o problémy s fízlama.

Jakmile se za odcházejícími přáteli zabouchla vrata (a za těmi se navršila provizorní barikáda), zbývalo jen čekat. Pobyt v zabedněném domě rychle začali zpříjemňovat lidé, kteří se solidárně usadili na ulici před domem. Tam došlo i na básnické vystoupení a hudbu, přičemž probíhala čilá výměna rozličných materiálů (od vody po křeslo) mezi ulicí a Havají přes lano v okně. Podporovatelé chystali i promítání, které ale zatrhla policie.

Ta se ke vstupu na scénu připravovala velice dlouho a důkladně. Jednak si dovezla množství dodávek plných těžkooděnců, antony a „zvukové dělo“ (LRAD), jednak uzavřela Senovážnou ulici páskami a odmítala vpustit lidi solidární se squatery dovnitř.

Když důkladně obhlédla celý objekt a vše projednala s patřičnými institucemi, začala vyhnáním podporující skupiny ze Senovážné ulice. To by se snad obešlo i bez výraznějšího konfliktu, ale i tak si policejní kovbojové neodpustili možnost otestovat relativně nový LRAD na lidech, z nichž se někteří zrovna chystali odejít. Ukázalo se ale, že je to hračka spíš efektní než efektivní. „Bylo to nepříjemný, asi jako migréna bez bolesti hlavy,“ okomentovala zásah hlukem jedna z našich kamarádek.

Vyklizením Senovážné si policajti nicméně jen uvolnili ruce pro hlavní atak, který přišel kolem půlnoci. Spletitý dům se jim opravdu podařilo vyklidit díky nasazení velikého množství jednotek, skupině lidí se i přesto podařilo uhájit pozici na střeše, na kterou se útočníkům potmě zrovna nechtělo. I tak při zásahu policie „zajistila“ sedmadvacet lidí, jež odvezla na stanici a otravovala kvůli obligátním přestupkům. Žádným překvapením nebylo, že vyklízení probíhalo surově a zněla při něm rozličná moudra z úst životem zkušených fízlů.

Squateři, kteří se přes noc udrželi na střeše, slezli v neděli ráno, a dům opět osaměl. Údajně se z něj má výhledově stát ubytování pro studenty, ale (nejen) Praha zůstává i tak prázdných domů plná. Stejně tak zůstává normou, že organizované a politické obsazení neužívaného objektu se stát okamžitě snaží rozdrtit represí, a to s absurdně předimenzovaným nasazením sil (které nám nicméně lichotí, o tom žádná).

Zůstává – a snad by se chtělo říci roste – ale i vůle squatovat a stavět se za autonomní prostory.

Tak jen houšť a větší kapky.

 

Související odkazy:
Squateři obsadili dům v centru Prahy. Policie je záhy vyklidila
Fotoreport: Obsaď a žij Hybernská

11.6.2017 -vt-

Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

Se samopalem u obličeje - přednáška, dopisovačka, promítání 3. dílu série Trouble

28. 6. 2017, Praha

Buřičská dvojice z 7500 kilometrů dalekého sibiřského Irkutsku přijede až sem, aby pověděla, čemu je naučily nedávné brutální represe. Představí politickou realitu sibiřské periferie, vysvětlí, proč anarchisté a anarchistky v současném Rusku nesdílí naděje liberální opozice po největších protestech od moskevských nepokojů v roce 2012 a poví, jakou mají odpověď na dědictví totalitní mentality všudypřítomného strachu. …(více)

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací

web Nakladatelstvi Anarchisticke federace

Podporujeme