Recenze na internetovou publikaci, která se stala mediálně vděčnou.

Lehce hysterický článek na portále lidovky.cz mi nedal, abych nezapátral po publikaci Černorudá příručka. Ta nedávno vyšla s podtitulem „Nenechat se chytit“ na webové stránce cernorudaprirucka.noblogs.org a je zřejmě nejobsáhlejší publikací věnující se plánování a taktice přímé akce v češtině, byť se skládá z velké míry z překladů anglicky psaných příruček a „kuchařek“.

Publikace nabízí vyčerpávající popis všech aspektů (zejména ilegální) přímé akce – od vytipování cíle, přes metodiku až po rizika, forenzní vědu a počítačovou bezpečnost. Je přeložená a napsaná vcelku přístupným jazykem, pouze čas od času pokulhává některá fráze. To je ale detail v porovnání s obsahem – publikace působí důvěryhodně, funkčně a promyšleně. Zařazeny jsou i rozsáhlé pasáže o žhářství. Ty nutí k zamyšlení, když je konfrontujeme s ne zrovna úspěšnými, co do dopadu, pokusy provedenými pod hlavičkou údajné Sítě revolučních buněk, navíc zatíženými neúnosným patosem zveřejněných komuniké, nepromyšleně (nebo promyšleně) zasahujících do bojů jiných subjektů.

Rozhodnou výtku bych směřoval k doporučené metodě odhalení infiltrovaného agenta prostřednictvím šíření falešných informací o plánovaném provedení přímé akce, po které by podle teorie měla policie hned skočit a tak se prozradit. Jednak se ukázalo (při Fénixu v Česku a při jiných represáliích v zahraničí), že podobná dezinformace policii bohatě stačí pro zatčení a obvinění anarchistů/ek, jednak je prokázáno, že je to taktika nefunkční (zřejmě byla – bez žádoucího výsledku – před Fénixem použita). Jednodušší řešení – zkrátka nemluvit o ožehavých tématech s lidmi, kteří nejsou stoprocentně důvěryhodní a dobře známí – lze považovat za značně proveditelnější i efektivnější, než je výše popsaná snaha o manipulování infiltrovanými fízly. Vždy mějme na paměti, že potenciální infiltrátor je vycvičen a placen za to, aby na podobné triky nenaletěl.

Příručka i přes pár detailů poskytuje možnost poučit se o taktikách a technikách, které jsou využitelné i mimo radikální přímou akci, ani nemluvě o důležité a obsáhlé kapitole věnované IT bezpečnosti. Zde se hodí podotknout, že i když tato část tvoří velmi slušný základ, jedná se o informace, které rychle zastarávají, a proto doporučuji hlídat si jejich aktuálnost.

Pro čtení či stažení Příručky vřele doporučuji užití TORu či jiného anonymizačního nástroje a pro případný tisk tiskárnu mimo vaše bydliště, kde nebudete platit kartou. „Sympaťáky“ z ÚOOZ by totiž určitě zajímalo, kdo podobné publikace čte a kdo by se dal namočit do nějaké přípravy „akce“.

24.12.2015 -pr-

Represe Recenze