Report z demonstrace na podporu anarchistických vězňů, která proběhla 28. srpna v Praze.

U příležitosti čtyř měsíců od doby, kdy policie velmi tajemně a zároveň s velkou pompou ve všech médiích informovala o zásahu proti síti levicových teroristů, a v rámci týdne solidarity s anarchistickými vězni se v pátek 28. srpna v Praze konala demonstrace „Kdo ohlídá hlídače?“. Organizačně se na ní podílely Anarchistická federace, Iniciativa Ne rasismu! a autonomní sociální centrum Klinika.

Slavná policejní akce Fénix se i přes neustálé policejní tajnosti začíná jevit jako nepovedená, avšak hrozivá a nelidská taškařice. Hnutí ale na své stíhané kamarády nezapomíná, na rozdíl od policie, která jaksi zapomíná na předložení relevantních důkazů, které by nebyly kombinací policejní provokace a záměrně překroucených a pro potřeby policie upravených skutečností.

Těžké mraky nad Prahou v ono páteční odpoledne zvěstovaly tíživost situace dané nasazováním provokatérů, sledováním, kontrolou komunikace, vyhrožováním apod. Kolem páté se na Jungmannově náměstí začaly objevovat desítky lidí, až se vytvořil průvod čítající kolem 250 účastníků. Tajní policisté, obvykle zdatní v početním zastoupení na anarchistických demonstracích, se vzhledem k tématu akce raději moc neukazovali. Jejich práci zastalo pár „tajných“ kameramanů a policejní slídící vůz, jehož kamery na žerdi jsou vše vypovídající zástavou této instituce.

Účastníkům i kolemjdoucím byly rozdávány letáky seznamující s celou kauzou a požadavky demonstrace. Na ploše náměstí byly rozvinuty nachystané transparenty s hesly jako „Společně proti všem formám útlaku“, „Fénix – velká policejní ptákovina“, „Buzerovat a mlátit“ či „Stát je terorista“. K občerstvení posloužily vydumpsterované krabice koláčků, jichž bylo vskutku do sytosti.

O půl šesté došlo na proslovy. První řečník hovořil jménem organizátorů o problematické nálepce levicového extremismu, která umožňuje dělat uměle nebezpečí z aktivit, jako jsou pomoc chudým lidem, antifašismus či ochrana přírody. A když se policie nemá čeho chytit, začne extremismus vyrábět sama. Jde o jasnou snahu potlačovat alternativy, vždyť Petr a Martin jsou ve vazbě jen kvůli iniciativě agentů provokatérů. Zaznělo také pár slov o Igorově kauze a megalomanském zásahu na Cibulce, kdy se na 10 lidí vypravilo 100 policistů s vodním dělem. S poukazem, že je neustále třeba bojovat proti praktikám politické policie, byly na závěr proslovu tlumočeny požadavky: „1. důslednější a skutečně nezávislou kontrolu práce policie, především prošetření nasazení tzv. agentů provokatérů a vyklizení squatu Cibulka; 2. propuštění obviněných v kauzách Fénix a údajného útoku na dům ministra obrany z vazby; 3. zrušení embarga na poskytování informací ze strany policie o kauze Fénix; 4. veřejný soud pro obviněné v kauzách Fénix a údajného útoku na dům ministra obrany.“

Druhým řečníkem byla spisovatelka a překladatelka Markéta Hrbková, která zdůraznila potřebu hlídat míru moci represivních složek. Jejich praktiky přirovnala ke strašidlu Barbucha, které narůstá zároveň se strachem lidí. Strach a agresivita ve společnosti zakořenily v represivních složkách. Je třeba si uvědomit, že ohrožení policií se netýká jen anarchistů. Vzpomněla na svá léta v disentu a praktiky tehdejší StB a vyjádřila podporu stíhaným aktivistům.

Jako poslední promluvila o své zkušenosti přítelkyně anarchisty zadrženého během zátahu z konce dubna. V té době měla jen několik dní před porodem a tento stav neopomněli vyšetřovatelé použít při vyhrožování zadrženému.

Chvíli se čekalo, až započne pochod pražskými ulicemi. Toto čekání krátily rytmy samba bandu, který svou produkci nezastavil až do konce demonstrace. Mezitím se utvořilo čelo průvodu s transparenty „Svobodu politickým vězňům“ a „Zastavme policejní útok na politické aktivisty a aktivistky“. Zavlály anarchistické prapory a nad hlavami shromáždění se objevily pikety „FCK FNX“, „Naší zbraní je solidarita“, „S policií za zády se necítím bezpečně“, „Dohlížet a trestat? Nasrat!“, „Za tohle jsme klíčema necinkali“, „Policejní provokatéry v ČR nechceme!“ apod.

Za neustálého skandování hesel se z Národní třídy zabočilo k nechvalně proslulé policejní svatyni v Bartolomějské ulici, kde o půl sedmé zazněly další projevy. Jeden se vracel k zásahu na Cibulce a mluvil o represivní snaze zasévat strach. Následně se mezi domy rozlehlo mohutné skandování „Touhu po svobodě represe nezastaví!“. Další příspěvek přiblížil petici za ustavení parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala nasazováním policejních provokatérů. Byla připomenuta také výzva asi 70 umělců a intelektuálů požadující prošetření postupu policie.

Demonstranti a demonstrantky, obohaceni o pojízdný sound systém, jenž se tak dlouho nedostavoval, se opět pohnuli, takže v sedm mohla Na Můstku promluvit dokumentaristka Tereza Reichová o zkušenostech se zneužíváním protiteroristických paragrafů v Baskicku. Tomu bychom se u nás měli snažit zamezit. Je třeba se bránit.

O dvacet minut později došel průvod k soše sv. Václava, kde promluvil velmi výstižně a zároveň místy i vtipně Ondřej Slačálek. Zdůraznil, že situace je vážná. O samotné kauze nikdo moc neví, včetně policie. Celá věc, kdy členy údajné teroristické buňky jsou tajní policisté, připomíná dramatizaci literárního díla Anarchista Čtvrtek. Fénix je hodně špatná detektivka, kde jsou anarchisté rovnou bráni jako „sprostí podezřelí“. Slovo extremismus se v této souvislosti stalo zaklínadlem a umožňuje kupříkladu hodit do jednoho pytle fašisty i antifašisty. Čelíme sílící policejní moci – hlídače musíme hlídat sami. „Zmar akci Fénix!“

Na úplný konec ještě zazněl pozdrav a vzkaz od německých antifašistů, kteří se aktivně staví strachu a xenofobii v Sasku.

Po demonstraci se někteří její účastníci odebrali na žižkovskou Kliniku, kde se konala afterparty, na níž zahrály kapely Kšandy Industry a Kopec šišek. Po samotném koncertě ještě na zahradě Kliniky zahrál mnohé ze svého repertoáru zavedený anarchistický písničkář.

Je skvělé, že na demonstraci odsuzující totalitní praktiky policie, dorazilo tolik lidí, že byla tak živá a plná jak odhodlání, tak upřímné solidarity se stíhanými aktivisty a aktivistkami. Odpor žije, boj pokračuje!

1.9.2015

Represe Z domova Akce