Anarchistická federace

Mezinárodní den žen - výročí boje za práva dělnic

Při příležitosti Mezinárodní dne žen Vám nabízíme přiblížení jeho historických kořenů ze stránek zinu Bloody Mary.


MDŽ - stoleté výročí boje za práva dělnic

Letos to je sto let od masových protestů žen za kratší pracovní dobu, lepší plat a volební právo. Do newyorských ulic 8.3. 1908 vyšlo zhruba patnáct tisíc žen.

Přelom 19. a 20. století byl ve znamení velkých sociálních otřesů, a žen se to týkalo dvojnásob - neměly politická a ekonomická práva, takže jejich životní situace byla velmi špatná. Industrializace a rozvoj kapitalistické výroby a absolutní ignorace dělnických práv a úrovně pracovních podmínek šly ruku v ruce, a MDŽ si připomínáme právě kvůli silnému odporu žen proti vykořisťování.

Na ustavení 8. března jako MDŽ se podílelo mnoho různých údálostí.

Jako první se udává 8. březen 1857 v New Yorku, kdy dělnice z textilní továrny protestovaly proti otřesných pracovním podmínkám. Byly rozprášeny policií. Nicméně, o dva roky později, opět v březnu, vytvořily svou první odborovou organizaci.

Další významným milníkem na cestě k MDŽ byla již zmiňovaná stávka v roce 1908.

První oficiální MDŽ se však slavilo o rok později, 28.2. 1909, z popudu Socialistické strany americké. Od té doby svátek připadal na poslední únorovou neděli. Pro ilustraci skutečně odhodlaného boje dělnic je třeba uvést, že v roce 1909 vyhlásily šičky z newyorských továren generální stávku a 20-30 tisíc jich protestovalo po dobu 13 týdnů během zimního období za lepší plat a pracovní podmínky. Policie byla samozřejmě nasazená k potírání protestů, a tak ženské odbory poskytovaly finance na vyplacený zatčených demonstrantek.

V roce 1910 se konala mezinárodní ženská socialistická konference v Kodani, i tady byl přijat nápad slavit Mezinárodní den žen, který měl připomínat aktivity ženského hnutí za lidská práva. Jednou z významných propagátorek MDŽ byla německá socialistka Clara Zetkin. V následujících letech pak MDŽ (19.března) slavili lidé v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Dánsku, konaly se demonstrace požadující pro ženy právo volit a zastávat úřad, právo na práci a konec diskriminace v zaměstnání.

O rok později (25.3. 1911) došlo k tragické událostí - v newyorské textilní továrně Triangle Shirtwaist vypuknul velký požár, a protože tu nebyla žádná protipožární ochrana, na 150 dělnic v továrně zahynulo. Tato nehoda posílila volání po lepších pracovních podmínkách, a to se specifickým ohledem na ženy, protože jejich společenské postavení bylo ve znamení dvojího útlaku - jako dělnic a jako žen.

V předvečer první světové války se také po celé Evropě konaly mírové pochody, právě 8. března 1913.

Ačkoliv osmý březen se tedy stal synonymem pro připomínání boje žen za osvobození, jeho osud byl v západním a východním bloku odlišný.

Na západě se prosadil díky masovým akcím žen-dělnic, ale postupně jeho význam uvadal, dokud ho v šedesátých letech neoprášilo a nevyzdvihlo feministické hnutí druhé vlny. V roce 1960 se v rámci oslav 50. výročí MDŽ setkalo na konferenci v Kodani 729 delegátek ze 73 zemí a přijaly deklaraci o podpoře politických, ekonomických a sociálních práv žen.

Naproti tomu, východní blok si MDŽ hýčkal a vynucoval, takže nakonec se pro mnoho lidí tento svátek stal jen bezobsažným dnem, kdy se kupovaly ženám kytky, a muži se pak v klidu mohli jít opít.

Nicméně, vraťme se na začátek 20. století. V carském Rusku se demonstrace k MDŽ ukázaly být předvojem ruské revoluce. Ke konci války, opět poslední neděli v únoru 1917 demonstrovaly ruské ženy za "chléb a mír". Demonstrace byla zakázána, ale přesto se uskutečnila. Zvedla velkou vlnu odporu proti carovi - ten musel po čtyřech dnech abdikovat a prozatímní vláda zaručila ženám volební právo. Podle ruského juliánského kalendáře tato neděle připadala na 23.3., podle gregoriánského (ve zbytku Evropy) to ale bylo 8.3.

Po říjnové revoluci přemluvila bolševická feministka Alexandra Kollontai Lenina, aby se MDŽ stal oficiálním státním svátkem. Odtud také "povinné" slavení tohoto svátku v sovětských satelitech.

Mezinárodní den žen býval v komunistickém Československu dnem plným pompézních oslav. Po roce 1989 byl naopak 8. březen vytěsněn z kalendářů i z obecného povědomí a nahrazen Dnem matek, ačkoliv význam těchto dvou svátků je zcela odlišný. Poslanci vrátili MDŽ zpět do hry na podzim roku 2003, kdy schválili novelu zákona o svátcích. Horní komora Parlamentu se však velkou většinou postavila proti. Poslanecká sněmovna ale v únoru 2004 veto Senátu přehlasovala a 8. březen tak byl zapsán do kalendáře jako významný den.

Když známe historické pozadí MDŽ, zdá se nepochopitelné, že někteří lidé význam MDŽ bagatelizují nebo jej vnímají jen jako další bezobsažný, nebo dokonce "komunistický" svátek. Kdyby tisíce žen nenasadily kůži v boji za lepší pracovní a životní podmínky, vypadaly by dnes naše životy asi jinak (i když v chudých zemích je takovéto zacházení s dělnicemi stále běžné).

Chcete-li se o MDŽ dozvědět víc, podívejte se na on-line knihu Joyce Stevens A History of International Women's Day in words and images.
Verze pro tisk 8.3.2008 ER

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy