Ve dnech 31. března až 2. dubna 2006 se v chorvatském Záhřebu konal již druhý ročník místního anarchistického knižního veletrhu. I když myšlenka tohoto veletrhu jako taková není nijak nová, organizátoři a organizátorky si z jiných podobných událostí odnesli pozitivní dojmy a zkušenosti a usoudili, že tento druh akce je důležitou aktivitou a místem pro setkávání a výměnu zkušeností nejen na místní, ale i mezinárodní úrovni. Proto se rozhodli uspořádat podobnou akci u sebe doma.
O záhřebském veletrhu organizátoři a organizátorky mluví jako o dlouhodobé, vyvíjející se aktivitě. Cílem je sloužit jako lokání „zdroj“ anarchistických knih a publikací v širokém smyslu slova, usiluje ale i o otevření diskuse nad tématy důležitými pro anarchistické hnutí, potažmo místní komunitu.
Stejně jako loni, i letos se do Záhřebu vydalo několik osob z našeho regionu. Z časových důvodů jsme se nemohli zúčastnit prvního, úvodního dne veletrhu, ale dorazili jsme až druhý den, tedy v sobotu. Ten probíhal pod heslem „Veletrh jde do ulic“. Začátek byl naplánován na desátou hodinu ranní na náměstí Petra Preradoviče (chorvatského obrozence a básníka z 19. století).
Když jsme na místo půl hodiny před plánovaným začátkem dorazili, probíhal tam již čilý ruch. Okolo plotu kostela na velice frekventovaném náměstí v centru města vyrostly improvizované dřevěné stoly pokryté černým plátnem, na které již jednotliví účastníci a účastnice veletrhu skládali své „zboží“. Přidali jsme se i my a po chvíli již veletrh pulzoval životem.
Kolem stánků neustále proudil dav návštěvníků a návštěvnic a před každým z nich téměř pořád postávalo několik osob. Řada z nich přišla cíleně na veletrh, přilákána propagací (po cestě jsme si dokonce všimli plakátu vystaveného v oficiálním městském informačním centru), ale velkou část zájemců a zájemkyň tvořili náhodní kolemjdoucí, kteří si často i něco pořídili. Tomu napomáhalo pěkné, slunečné a teplé počasí a také fakt, že místní lidé o víkendech tradičně vyráží na náměstí a do ulic posedět u kávy. U stánků se během dne zastavilo určitě několik set lidí.
Ve tři hodiny odpoledne se veletrh přemístil do nedalekých vnitřních prostor bývalé tiskárny Borba, kde se konalo i několik workshopů a diskuzí. Odpoledne to byl workshop na téma „shoplifting“, tedy kradení v obchodech. Večer ho po chutné veganské večeři o několika chodech, zdarma servírované všem přítomným, následovala série tří dalších. Nejprve proběhla prezentace lidí z okruhu časopisu Abolishing The Borders From Below o mobilizaci na chystané protesty proti zasedání G8 v ruském Petrohradě. Následovala přednáška s tématem psychiatrie z anarchistického a anarcho-feministického úhlu pohledu připravená členkou místní anarchofeministické skupiny Anfema a večerní program uzavírala diskuze o zkušenostech s publikačními aktivitami, která se značně přetáhla přes plánovaný konec.
Paralelně s veletrhem probíhala v nedaleké umělecké galerii také výstava anarchistických propagandistických plakátů ze španělské občanské války a aby toho nebylo málo, večer se, oficiálně „mimo program veletrhu“, konal koncert anglické skupiny P.A.I.N. (Propaganda And Information Network). Veletrh pokračoval na stejném místě i v neděli a ani tehdy si nemohl stěžovat na nezájem návštěvníků. Okolo třetí hodiny byl pak definitivně ukončen.
Naši účast i samotný veletrh hodnotíme velmi pozitivně. O naše materiály byl zájem, dokonce jsme tam potkali i několik místních lidí hovořících česky. Část materiálů putovala do knihoven a infoshopů v Itálii, Chorvatsku i jinde. Organizátoři a organizátorky dostávají tímto pochvalu za bezvadné zajištění akce – vše klapalo jako na drátkách, akci nedoprovázel chaos, dodržoval se časový plán a byly dodrženy všechny slíbené podmínky.
Kdo tam bylNejvíce zúčastněných bylo vcelku pochopitelně domácích a z okolních, kulturně i jazykově spřízněných, zemí. Anarchistická knižní produkce v Chorvatsku je impozantní a naprosto nesrovnatelná například s naší. Vyšlo zde několik desítek publikací, od překladů Noama Chomského a Emmy Goldman až po původní práce.
Jedno z nejaktivnějších místních anarchistických vydavatelství Što čitaš na veletrhu propagovalo hlavně dva aktuální tituly, knihu Snaga utopije od místního autora Dražena Šimleši, pojednávající o anarchistických a anarchismem inspirovaných aktivitách druhé poloviny devatenáctého století, a sborník Anarhizam i nasilje o tématu populárním po mohutných „antiglobalizačních“ demonstracích - vztahu anarchismu a násilí.
DataArt je spíše alternativní nakladatelství, které vydalo například chorvatský překlad knihy z produkce skupiny Crimethink Evasion the Book, dále SCUM manifesto od Valerie Solanas nebo knihu Cherie Matrix Priče iz Klitorisa o pornografii pro ženy.
Impozantní byla nabídka nakladatelství DAF, které nabízelo několik tlustých svazků, například Anarhizam i drugi ogledi od Emmy Goldman, Evolucija, revolucija i anarhističky ideal od Elisée Recluse, U obranu anarhizma od Roberta Paula Wolfa nebo třeba Filozofija u budoaru od markýze de Sade.
Tato nakladatelství jsou oficiální a svou produkci šíří také skrze oficiální distribuční sítě. Knihy vydávají v několikatisícových nákladech a od nejvíce žádaných titulů se prodá několik tisíc (například sborníku Anarhizam i nasilje se prodalo pět tisíc kopií). Vedle těchto nakladatelství a publikačních kolektivů se veletrhu zúčastnily i různé „podzemní“ kolektivy a organizace.
Našimi sousedy na stánku byly mladé ženy ze skupiny Oslobođenje životinja a místní radikální organizace za práva zvířat distribuující brožury o veganství, testování na zvířatech atd. Na druhé straně seděl anarchista ze skupiny Zluradi Paradi ze srbského Bělehradu. Na stánku měl desítky anarchistických brožur se širokým tématickým záběrem. S časopisy, CD a několika brožurami (například Komunistickým manifestem) ho ze Srbska na veletrh doprovodil i představitel organizace Anarho-sindikalistička inicijativa. Ideově spřízněná chorvatská Anarho Sindikalistička Konfederacija také nechyběla, stejně jako již zmíněná Anfema (Anarho-feministička akcija) s převážně feministicky zaměřenými brožurami.
Mimo bývalou Jugoslávii byla hned dvěma stánky zastoupena Itálie, konkrétně nedaleký Terst (Trieste). Anarchistická skupina Guerra sociale, spřízněná s autorem Alfredem M. Bonannem, měla v nabídce hlavně několik jeho spisů v italštině i angličtině, kolektiv Germinal pak knihy a časopisy především v italštině. Jelikož naše zpáteční cesta vedla právě přes Terst, bude o obou skupinách ještě řeč.
Z Maďarska dorazili anarchisté z okruhu infoshopu AK57 i se svým distrem, obsahujícím mnoho různých, především mezinárodních materiálů, např. nášivek, hudby atd. Z Řecka byl přítomen kolektiv Back to the Streets. Nechyběl stánek mezinárodního časopisu Abolishing The Borders From Below se sídlem v Berlíně a konečně náš stánek s téměř kompletní domácí knižní a časopiseckou nabídkou (knihy od Federace anarchistických skupin, spisy Václava Tomka, tituly z nakladatelství INTU, časopisy Akce, Přímá cesta a A-kontra a další materiály).
Anarchismus v TerstuNa cestě zpět jsme se na den zastavili v Terstu, kde jsme navštívili obě výše zmíněné místní anarchistické skupiny. Guerra sociale provozuje vlastní knihovnu a podílí se na distribuci knih nakladatelství Edizioni Anarchismo, jehož více než pětatřicetileté publikační aktivity jsou ohromující. Zmínili jsme osobu Alfreda M. Bonanna, který je jeho klíčovým redaktorem a autorem. Bonanno byl za své aktivity několikrát odsouzen do vězení, naposledy před několika lety ve vykonstruovaném monstrprocesu proti neexistující ozbrojené skupině, z jejíhož „ideového“ vedení byl obviněn s následujícím trestem šesti let. V současné době se nachází v domácím vězení.
Za uplynulých třicet let se podílel jako redaktor a překladatel na vydání neuvěřitelného množství anarchistických klasiků (řada děl od Kropotkina, Rockera, Stirnera, včetně několikasvazkových sebraných spisů - například osmisvazkového Michaila Bakunina), a sám napsal několik titulů, od útlých brožur po několikasetstránkové knihy. Do angličtiny byla přeložena pouze malá část jeho díla, necelá desítka, především útlé brožury. Nejznámější je asi Armed Joy (za napsání tohoto eseje byl v sedmdesátých letech odsouzen na rok a půl vězení) a From riot to insurrection; analysis for an anarchist perspective against post industrial capitalism. Katalog nakladatelství Edizioni Anarchismo (vydaný v roce 1987) ostatně vypadá sám jako kniha a už při letmém prolistování bere dech. Lepší příklad soustavné a neúnavné propagační práce bychom hledali jen stěží.
Jako druhý jsme navštívili kolektiv Germinal, spjatý s Italskou anarchistickou federací (FAI). Ten v Terstu již přes třicet let provozuje informační centrum. Ve třetím patře jednoho z nenápadných domů v centru města má rozsáhlou knihovnu, obchod s knihami a biopotravinami, objemný archiv, místnost pro zhruba padesát lidí, kde dvakrát měsíčně pořádá přednášky, workshopy či promítání, a další prostory jako je kuchyň a několik skladů. Centrum má pravidelně otevřeno dvakrát týdně dvě hodiny a na nezájem návštěvníků si rozhodně nestěžuje. Z historických důvodů a také díky horšímu stavu prostor (do kuchyně zatéká a odlupuje se omítka, ostatní místnosti jsou naprosto v pořádku) platí nájem na úrovni běžného dvoupokojového bytu, na který se částečně skládají členové Germinal a částečně další sympatizanti. Skupina rovněž vydává vlastní časopis novinového formátu. Na dvousettisícové městečko na periferii Itálie slušná aktivita a pro našince takřka neuvěřitelná.
Odkazy:http://www.abb.hardcore.ltAK57
http://ak57.freeblog.huAnarhosindikalistička konfederacija
http://www.solidarnost.mahost.orgAnfema
http://www.anfema.tkBack to the Streets
http://www.geocities.com/dromousDataArt+
http://www.dataart.hrGerminal
http://www.germinalonline.orgGuerra Sociale
http://www.guerrasociale.orgOslobođenje životinja
http://www.animalliberation.hrSindikalna konfederacija Anarho-sindikalistička inicijativa
http://www.inicijativa.orgŠto čitaš?
http://www.stocitas.org
Jan Hanuš a Jarmila Soukupová
Zdroj: A-kontra 2/06
8.9.2006
lin
