Polovina světa bude mít nedostatek vody, 70 procent zemského povrchu bude pokryto městským osídlením, Země bude muset uživit další 2 miliardy lidí. 70 procent přírody tedy bude během nadcházejících třiceti let zničeno, dojde k hromadnému vymírání biologických druhů a v mnoha zemích světa se rozloží lidská společnost. To předpovídá deprimující zpráva, kterou tento týden vypracovalo pro OSN 1100 vědců. (Podrobnosti v angličtině jsou např.zde (http://www.guardian.co.uk/international/story/0,3604,720502,00.html)

Zpráva Global Environment Outlook, Globální ekologické výhledy, kterou vědci vypracovali pro OSN, zdokumentovala poškození životního prostředí za posledních 30 let od první světové ekologické konference, která se konala ve Stockholmu v roce 1972 a předpovídá, jak bude svět vypadat do roku 2032.

Pokud svět neustoupí od nynějšího přístupu, podle něhož jsou nejpřednější trhy, vzrůst ve stavbě silnic, elektrického vedení, letišť a další infrastruktury naruší reprodukční cyklus mnoha druhů volně žijících zvířat a zlikviduje celou řadu biologických druhů, zejména v pobřežních oblastech, kde je nejsilnější lidské osídlení. Lesy jsou v současnosti likvidovány znepokojující rychlostí a 10 procent půdy, na níž se pěstuje obilí, ztrácí uživatelnost v důsledku půdní eroze.

Více než polovina obyvatel na světě bude postižena nedostatkem vody. 95 procent obyvatel na Blízkém východě bude mít vážné problémy s nedostatkem vody. Tytéž problémy bude mít i 65 procent obyvatel v ostatních částech Asie a v Pacifiku.

Zejména pobřeží kolem Středozemního moře se octne pod obrovským tlakem, v důsledku růstu měst, nedostatečného zpracovávání odpadních vod , turistiky a intenzivního zemědělství.

Tato 450 stránková analýza vyšla tento týden v Londýně. Částečně je jejím cílem šokovat světové vedoucí představitele k tomu, aby začali brát vážně Světovou vrcholnou schůzku o udržitelném rozvoji, která se má konat v říjnu v Jihoafrické republice.

Poslední přípravná schůzka pro tuto konferenci se má konat v Indonézii v Bali příští týden avšak mnozí pochybjí, že by její agenda odrážela naléhavost ekologických problému Země

Zpráva OSN nastiňuje čtyři možné alternativy rozvoje naší planety. Jedním z nich je pokračování rozvoje světové ekonomiky dnešním směrem, včetně nynějšího způsobu rozvoje volného obchodu a úsilí o krátkodobé zisky na úkor životního prostředí.

Hlavním faktorem druhé alternativy je strach z terorismu a hromadná imigrace do bohatých oblastí Země. Tato druhá alternativa líčí svět rozdělený na chudé a bohaté, svoboda pohybu a demokracie je omezena a bohaté enklávy, jako je Evropa a Severní Amerika, jsou chráněny před ostatním světem bariérami, jejichž účelem je zabránit chudým a zoufalým lidem, aby se do nich dostali.

Třetí alternativa vývoje je založena na silné vládní politice: vlády se snaží ochraňovat životní prostředí v rámci mezinárodních smluv, které však nejsou stoprocentně úspěšné. Čtvrtá alternativa je scénář, kdy jsou všechna rozhodnutí založena na udržitelném rozvoji a nikoliv na krátkodobých ziscích a na chtivosti po penězích. Této alternativě dává přednost zpráva OSN.

Klaus Toepfer, výkonný ředitel ekologického programu OSN, požaduje konkrétní akce a železnou politickou vůli, aby došlo v nynějším vývoji k podstatným změnám. "Bez životního prostředí nemůže existovat na této planetě rozvoj, v jehož rámci by se mohly budoucí generace spravedlivě rozvíjet. Bylo by katastrofou ignorovat toto varování."

Dodal, že podle scénáře, kde se dává přednost "volnému trhu", nedopadnou lidi ani životní prostředí dobře. "Otisk lidské boty roste a působí stále větší škody."

"Máme nyní stovky deklarací, dohod, předpisů a právně závazných dohod, které se mají zabývat ekologickými problémy a ekologickými hrozbami. Je nutno najít politickou odvahu a inovativní financování, realizovat tyto dohody a vytvořit pro planetu Zemi zdravější a více prosperující budoucnost."

I když zpráva líčí velmi špatnou situaci, která vznikla za posledních 30 let, poukazuje však také na to, že mezinárodní smlouvy zaznamenaly určité úspěchy. Ozónová díra dosáhla v současnosti rekordní velikosti, avšak předpokládá se, že v důsledku toho, že se přestávají užívat látky vedoucí k jejímu vzniku, začne se kolem roku 2023 ozónová díra zase zmenšovat.

Toepfer uvedl, že doufá, že se summitu v Johannesburgu bude účastnit i George Bush a podpoří ekologické akce, včetně plánů na vznik Světové ekologické organizace i konkrétní projekty pro využívání obnovitelné energie, v jejichž rámci by měly dvě miliardy lidí získat přístup k elektrickému proudu. Obnovitelnými zdroji energie by bylo možno elektrifikovat celou Afriku.

Avšak, varuje zpráva, čas se krátí. Ničení půdy, v důsledku lidské činnosti, už nyní v některých oblastech vyvolává krizi. Například v Iráku bylo nutno v důsledku špatného zavodňování přestat užívat 30 procent orné půdy, která je kontaminována solí. Po celém arabském světě vzniká krize v důsledku nedostatku vody, neboť podzemní voda je spotřebována rychleji, než ji déšť dokáže nahradit. Do podzemních sladkovodních rezervoárů stále častěji proniká slaná mořská voda. Například v Madrasu v Indii kontaminovala slaná voda podzemní sladkovodní zásoby více než na vzdálenost 10 kilometrů od pobřeží.

V Latinské Americe a v karibské oblasti, kde se nachází 35 procent všech lesů na světě a je tu 178 regionů mimořádné biodiverzity, je už v 31 z nich situace kritická.

Bilance:

Špatné zprávy

* V následujících třiceti letech bude trpět 70 procent zemského povrchu vážným záporným vlivem lidské činosti. Člověk do té doby zničí velkou část přírody stavbou silnic, budováním dolů a měst.

* 1183 druhům ptactva, tedy asi 12 procentům z celkového počtu, a 1130 druhům savců, tj. asi čtvrtině, hrozí vymření.

* Třetina ryb v mořích byla zlikvidována anebo je ničena nadměrným rybolovem.

* Je pravděpodobné, že by se do roku 2050 mohla zdvojnásobit koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře. V posledních deseti letech vzrostl počet lidí, postižených katastrofami způsobovanými počasím, z 147 milionů ročně na 211 milionů ročně.

* Na světě nyní žije o 2,2 miliard lidí více než v roce 1972 a v roce 2030 bude žít o další 2 miliardy lidí více.

* 40 procent světa trpí nedostatkem vody, během třiceti let jím bude trpět 50 procent světa. V západní Indii trpí nedostatkem vody 90 procent obyvatel.

* Nejméně 15 procent povrchu Země už člověk svou činností vážně poškodil. .

* Příliš intenzivní spásání pastvin způsobuje v současnosti ničení 35 procent půdy, likvidaci 30 procent lesů a ohrožuje 27 procent zemědělství.

* Více než jedna miliarda obyvatel měst, zejména v Africe, v Asii a v Latinské Americe, žije v brlozích. Další miliarda lidí bude v roce 2010 žít ve městech.

* Polovina světových řek je vážně znečištěna. Asi 60 procent z 227 největších řek je narušeno přehradami a dalšími inženýrskými projekty.

* Na světě existují v současnosti 4 miliardy případů průjmu, na průjem ročně umírá 2,2 milionů lidí.

* 2 miliardy lidí jsou ohroženy malárií a 2 miliony lidí ročně umírají na malárii.

* Pětina obyvatel světa konzumuje 90 procent jeho přírodních zdrojů. Dvě třetiny obyvatel světa, asi 4 miliardy lidí má denně k dispozici k životu méně než dva dolary.

Co je na světě dobrého

* Dojde k zmenšení ozónové díry, protože se 114 zemí dohodlo na 85 procentním omezení škodlivých chemikálií.

* Chráněno je asi 10 procent zemského povrchu, 12,18 milionů hektarů, jako národní parky. Je to pětkrát větší území než před třiceti lety.

* V důsledku zákazu komerčního lovu velryb z roku 1986 dochází k obnově populace velryb.

* Množství vody využívané pro veřejné účely pokleslo za posledních 10 let v západní Evropě o 10 procent, v důsledku efektivnějšího využívání vody.

* Emise většiny látek, znečišťujících ovzduší, od začátku osmdesátých let poklesly