Přinášíme překlad otevřeného dopisu Anastázie Kuchtové, anarchistky uvězněné v souvislosti s konání mistrovství světa v hokeji v Bělorusku.

Přinášíme překlad otevřeného dopisu Anastázie Kuchtové, anarchistky uvězněné v souvislosti s konání mistrovství světa v hokeji v Bělorusku:

Mistrovství světa v ledním hokeji se tedy chýlí ke konci. Jeho konání nepřineslo nikomu nic pozitivního. Je to další pseudosvátek vymyšlený státem, jeho příprava stála nemálo finančních prostředků ze státního rozpočtu, i když platy obyvatel se buď snižují, nebo zůstávají stejně malé bez ohledu na zvyšování cen, zdražování bydlení a služeb, jízdného atd.

Vláda se bojí ukázat své slabé stránky, bojí se, že nespokojení lidé můžou odhalit všechen ten marast, co se skrývá za slovem „demokracie“, a předvést ho v celé jeho kráse evropských zemím.

Řada sociálních aktivistů, anarchistů, fotbalových fanoušků a představitelů opozice byla vystavena represím. Totalitarismus se snaží dostat všechny pod absolutní, totální kontrolu – to je jeho podstata. Zavírají nás a vězní jako zvlášť nebezpečné zločince. Není přitom nutné přestupovat zákon, stačí jen myslet jinak: tak jak si nepřejí oni. Soudí nás v absolutně absurdních případech, soudci na všechny strany štědře rozdávají tresty od 10 do 25 dní izolace [kvůli MS v ledním hokeji bylo v Bělorusku od dubna 2014 takto odsouzeno 37 lidí – pozn. red.]. Odsouzeni a zavřeni do izolace byli i lidé, kteří nejsou nijak spojeni s politikou a kteří prostě jen byli ve špatnou dobu na špatném místě. Byli smyšleně obviněni, lživě usvědčeni policií a odsouzeni.

Mě zatkli spolu s jedním mladým člověkem (Alexandrem Orlovem), když jsme se procházeli po hlavní minské třídě. Jestli se nepletu, zatčení provedli příslušníci oddělení pro trestnou činnost. Naši polohu zjistili podle mobilního telefonu. Pravidelně nám volala neznámá čísla a volající tvrdili, že je to omyl. Pak už mobily jen občas zazvonily. Saša si vypnul telefon, ale bylo pozdě, protože jsme nezměnili směr naší cesty. Nedaleko Běloruského státního cirkusu nás zezadu napadli tři lidé v civilu, Alexandra povalili na zem tváří k zemi, na zápěstí mu cvakla pouta a potom nás nacpali do neoznačeného auta. Důvod zatčení nám nikdo nesdělil, jen těsně před soudem zazněla věta: „Tam jsou dva političtí.“ Já i Saša jsme pochopili, že domů se hned tak nevrátíme. Soudkyně přečetla předem připravený rozsudek. Odsoudili nás k trestu izolace na 17 a 20 dní. Jako u všech aktivistů před námi šlo o paragraf 17, odst. 1 (neslušné nadávání) a paragraf 23, odst. 4 (kladení odporu policii) přestupkového zákona.

Potěšil nás fakt, že kolemjdoucí i automobilisté v době našeho zatčení nezůstali lhostejní. Lidi zajímalo, co se děje. Dvě auta zastavila přímo na třídě Nezávislosti, řidiči se pustili do debaty s policajty v civilu, dokonce si fotili poznávací značku auta, do kterého nás tajní strkali.

Státní mašinerie pronásleduje lidi za způsob myšlení, všemi silami se snaží nahnat jim strach. Zvůle, kterou projevují represivní a justiční orgány, nemůže zůstat beztrestná. Za pravdu a spravedlnost budeme bojovat všemi možnými způsoby.

Represe nás nevyděsí, posílí nás!

Anastázie Kuchtová

hokej

Zdroj:
http://revbel.org/2014/05/otkrytoe-pismo-arestovannoj-anarhistki/

Související odkazy:
Bělorusko: Zákon Velkého bratra
Bělorusko: Hokej v policejním státě
Bojkot MS v hokeji
Věznění – aktuality od běloruského ABC
Rozsudky nad běloruskými aktivisty
Igor Oliněvič – Jedu do Magadanu