Rozhovor o protestech a nepokojích v největší jihoamerické zemi.

Brazílie, největší země jihoamerického kontinentu, je ve stavu vzpoury. Demonstrace probíhají ve více než 350 brazilských městech. V ulicích se protestuje proti politické korupci, špatnému vzdělávacímu systému, špatnému zdravotnictví, policejnímu násilí, cenám veřejné dopravy a dalším nákladům. Veřejné protesty dosáhly takového rozsahu, že se politické elity brazilské vládnoucí třídy snaží přijmout novou legislativu, aby tuto bouři uklidnily.

Tairone Leão, můj blízký kamarád, je mimořádným profesorem na Fakultě agronomie a veterinární medicíny na Brazilské univerzitě v hlavním městě Brasília. Vystudoval agronomii na univerzitě v São Paulu a má doktorát z geologie na University of Tennessee, kde jsme se také poměrně rychle spřátelili. Narodil se a vyrůstal v Rio Verde, které se nachází 430 km od hlavního města Brasília, kde nyní Tairone působí.

V tomto rozhovoru nám Tairone představí své názory na sociální hnutí v Brazílii – otázky byly formulovány za pomoci přispěvatelů Centra pro bezstátní společnost (C4SS):

Obrázek řekne víc než tisíc slov. Tento snímek byl pořízen na nedávné demonstraci. Můžeš přiblížit, co se na něm odehrává?

Brazil

Tento snímek byl pořízen v Brasílii, hlavním městě Brazílie, v průběhu protestů minulý týden. Protesty se konaly před budovou Národního kongresu, kde se nachází jezírko, v pozadí jsou vidět ministerské budovy. V jednu chvíli se demonstranti pokusili vtrhnout do budovy přes jezírko a byli odraženi policií za použití slzného plynu a obušků. Je prokázáno také užívání střelby gumovými projektily. Později večer se demonstrantům podařil průlom a dostali se až vrchol budovy. Toto dobytí mělo v Brazílii obrovský symbolický dopad. Několik demontrantů bylo citováno, jak říkají cosi v duchu „bereme si zpět náš dům“. Obrázek z médií může naznačit, co se dělo.

Brazil

Co se přesně děje? A co se vůbec stalo, že vyšlo tolik lidí do ulic?

V tuto chvíli si nikdo není jistý, co se děje. Pomalu začínáme ten procesu a jeho směřování chápat. Ještě před pár týdny se zdálo všechno naprosto normální. Prezidentka vystupovala v televizi, mluvila o mistrovství světa ve fotbale, jak je inflace pod kontrolou apod. Nicméně za tím vším už něco probublávalo. Výše daní zaplacených Brazilci dosáhla 700 miliard reálů (1 reál je zhruba 9 Kč), náklady vynaložené na stavby spojené s mistrovstvím světa neustále rostly výrazně nad rámec původního rozpočtu a několik plánovaných infrastrukturních projektů bylo kvůli nedostatku financí zrušeno. Světová fotbalová federace FIFA si užívala neomezené daňové výhody a určovala si, kde, kdy a jaké věci se budou dít. Mezitím lidé umírají v nemocích, protože není dostatek lékařů, vybavení a peněz, veřejná doprava ve velkých městech není nic jiného než jeden velký chaos kvůli nedostatku základní infrastruktury a učitelé základních a středních škol berou měsíčně pouhých 1567 reálů. Poslední kapka přetekla, když bylo zdraženo jízdné veřejné dopravy ve městě São Paulo na 3 až 3,2 reálu. Několik stovek lidí z Movimento Passe Livre (Hnutí za bezplatnou veřejnou dopravu) se vydalo protestovat do ulic a bylo násilně zastaveno městskou policií. Druhý den se informace o zásahu rozšířila prostřednictvím sociálních sítí a do ulic vyrazily stovky tisíc lidí. Ale to už nešlo jen o jízdné v autobusech, lidé nyní požadovali politickou reformu, tresty za korupci, protestovali proti přehnanému množství peněz, které je utráceno v souvislosti se Světovým pohárem, a proti PEC-37, což je návrh na změnu ústavy omezující možnosti federálních prokurátorů vyšetřovat trestné činy (zejména korupci vysoce postavených politiků). Tím okamžikem bylo vše odstartováno a už několik týdnů se více než milion lidí účastní v ulicích protestů a nepokojů.

Jsi nějakým způsobem do tohoto dění zapojen? Podporuješ toto hnutí? Proč, nebo proč ne?

Snažím se šířit informace. Bydlím v Brasílii, minulý týden jsem šel dvakrát na shromáždění, ale v době, kdy jsem se tam dostal, byli lidé rozehnáni. Hnutí plně podporuji. Týden před protesty jsem byl znechucený z toho, kolik budeme platit na daních, a jak málo z toho se vrátí v oblasti veřejných služeb, protože spoustu prostředků spolyká korupce a neskutečně mnoho peněz se vynakládá na podporu politiků a jejich většinou zbytečný personál.

Jak pohlížejí na to, co se děje, zdola organizovaní aktivisté? Existují nějaké cíle?

Hlavním cílem bylo nejprve srazit výši jízdného v autobusech. Když se protesty rozjely naplno, byl na pořadu dne boj proti korupci a přehnanému množství peněz vynakládaných na mistrovství světa ve fotbale, zatímco obyčejní lidé z toho nemají zhola nic. Minulý týden se protesty zaměřily na PEC-37, o kterém se hlasovalo, ale neprošel. Myslím, že nyní se pozornost zaměří na několik vysoce postavených politiků, kteří byli usvědčeni z korupce a jsou stále u moci, jako Renan Calheiros (předseda senátu) a kongresman José Dirceu (paradoxně právě on byl usvědčen z aktivní korupce, načež se stal prezidentem senátní komise pro spravedlnost a ústavu). Konečným cílem hnutí by mohla být politická reforma. To, že politici nemohou být souzeni jako běžní občané, byl vždy velký problém, protože jen zřídka byl někdo z nich za něco potrestán. Jde o starý zákon, který sloužil tomu, aby se zabránilo soudům a odsouzení politiků za jejich činy během vojenské vlády, což bylo strašné plivnutí do našich tváří.

Brazil

Čeho se obáváš vzhledem ke směřování hnutí?

Nemám moc obav ohledně toho, kam se hnutí ubírá. Mou první velkou obavou bylo, že hnutí nebude nikam směřovat nebo že by to mohlo uvrhnout zemi do chaosu. Pokud jde o prvních několik důležitých změn, kterých již bylo v kongresu dosaženo, i když je toho mnohem víc, čeho by se dalo dosáhnout, můžeme říci, že je hnutí úspěšné. Také si nemyslím, že to vedlo zemi k totálnímu chaosu, protože násilné protesty a rabování nebyly tak časté. Sdělovací prostředky neustále kritizují riotery, já si ale myslím, že v dlouhodobém horizontu bude jejich úloha přehodnocena.

Jak jsou protesty organizovány? Existují nějaké zdola organizované skupiny koordinující protest? Je to spontánní?

Zpočátku to bylo koordinováno hnutím Passe Livre. Po prvním týdnu se protesty rozšířily a byly koordinovány prostřednictvím sociálních sítí. Neexistuje žádné jasně určené vedení, protesty jsou organizovány především na Facebooku. Anonymous Brasil hrají v hnutí rovněž svou roli, nicméně většina se vyhýbá násilným protestům a lidí s maskami Guye Fawkese je vidět méně, než tomu bylo před týdnem. Lidé se odvažují ukázat své tváře a ukázat, kdo je součástí hnutí, místo aby se skrývali za maskou. Výzvy k protestům jsou nyní slyšet téměř ze všech částí společnosti, v tomto bodě je to spontánní a nejsou do toho zapojeny žádné politické strany.

Existují nějaká nestátní řešení sociálních/ekonomických/ekologických problémů?

O konceptu nestátní společnosti se ví jen velmi málo. Podle mého názoru zde nikdy nebyla většina lidí s takovou myšlenkou nějak konfrontována. Máme kulturu, která sahá až k portugalskému impériu a monarchii v Brazílii, po nichž následovaly prezidentské a vojenské režimy, takže lidé jsou indoktrinováni, že musí být někdo u moci a říkat jim, co mají dělat. Myšlenka nemít žádného vůdce, silnou postavu, která třímá moc a je zachráncem země, je nahlížena coby brána chaosu a anarchie. Samozřejmě že chápou anarchii v onom hanlivém slova smyslu, nikoliv jako politický systém. Osobně jsem byl vždy otevřený myšlence společnosti organizované takovým způsobem, kdy je každý jednotlivec svobodný, zná svou úlohu pro fungování společnosti a vykonává ji, aniž by musela nějaká autorita říkat kdy, jak a co dělat. Máme u nás mnoho nevládních organizací, jenže všechny mají svůj vlastní program a jejich efektivnost v těchto otázkách je omezená.

Brazil

Jde tedy o horizontální hnutí bez vedení?

Tak to teď působí. Vzhledem k tomu, že nejsou k vidění žádné politické vlajky, je těžké zjistit, kdo za ním stojí. Tradiční levicová sociální hnutí jako CUT (Dělnická centrála), PT (Dělnická strana) a MST (Hnutí pracujících bezzemků), která stávala za všemi protesty v minulosti, nejsou tentokrát velmi vítána kvůli jejich kontaktům se zkorumpovanou vládou. Role sociálních sítí, kde má každý stejný hlas při rozšiřování povědomí o diskutovaných otázkách a při organizování protestů, je podle mě jasným znamením, že by se v dlouhodobém horizontu lidé obešli bez vedení (nebo státu), aby si řídili své věci sami.

Objevují se zprávy, že lidé si berou zpět velké plochy půdy a hospodaří na nich.

Až doteď MST či další agrární reformní hnutí nebyla přímo zapojena do protestů. Agrární problém v Brazílii je velmi komplikovaný a je nepochybně třeba, aby ho řešili ti, kterých se týká. To zahrnuje velké zemědělské společnosti, těžařské korporace, domorodé Brazilce bojující za právo na své území, malé, střední a velké farmy a vládu. Abyste trochu víc porozuměli problematice ohledně půdy, vřele doporučuji dokumentární film Vale dos Esquecidos (Údolí zapomenutých, valedosesquecidos.com.br) od Marii Raduan.

Naznačovalo se cosi o přítomnosti pravičáků a neonacistů na protestech či o jejich vlivu na protesty. Všiml sis něčeho takového?

Minimálně. Do některých násilnějších riotů se spíš zapojovali skinheadi a tradiční anarchisté. Jak lidé volali po odložení masek a nepoužívali žádné politické vlajky či trička, i účast těchto skupin se minimalizovala. V jednu chvíli se minulý týden média a skupiny spojené s PT a vládou pokusily označit hnutí jako krajně pravicové, aby ho oslabily a způsobily jeho vnitřní štěpení. Bylo to ovšem odsouzeno jako lživé tvrzení.

Existují nějaké tendence, které by stály za pozornost, ohledně toho, jak se Brazilci účastní protestů, pokud jde o regiony, rasy, pohlaví a třídy?

K protestům nyní dochází ve všech regionech země, od těch obrovských na jihu po malá města v amazonské oblasti. Kromě obecných problémů má každé město své vlastní, které se demonstranti snaží zviditelnit. Konkrétní skupiny rovněž protestují ohledně řešení konkrétních problémů, jako je tomu například u zdravotníků, taxikářů a dalších. Z toho, co jsem viděl, tvoří největší část hnutí zejména mladí lidé – středoškoláci, vysokoškoláci a mladí pracující.

Brazil

Je vidět nepřátelství vůči stranickým vlajkám, rostoucí odpor vůči korupci a převaha brazilských vlajek. Zatímco to posledně jmenované by mohlo zavánět nacionalismem, to první se zdá z anarchistického pohledu docela chvályhodné. Jaká je podle tebe povaha davu? Myslíš si, že je všeobecný levicově libertinský populismus zaměřen kriticky jak vůči státní politice, tak neoliberalismu?

Vidím nacionalismus jako pozitivní věc v tom smyslu, že lidé vidí sami sebe jako zemi. To se liší od toho, co se děje v jiných zemích. Lidé nepoužívají vlajku jako prostředek, který má ukázat sílu a národní hrdost, ale jako symbol, který říká cosi jako „my jsme tato země, politici nejsou tato země a my si zasloužíme něco lepšího než tohle“. Je těžké říci, co je průměrným politickým vyjádřením davu. Libertinství je koncept, který u nás moc lidí nezná, včetně mě. Mohu však s jistotou říci, že levicový populismus je z velké části to, co nás přivedlo do této situace. Bývalý prezident Lula byl extrémně populistický levicový vůdce a nyní je mnohými vnímán jako kořen mnoha problémů, na které se upozorňuje, včetně politických a korupčních skandálů a výdajů kvůli mistrovství světa ve fotbale. Neoliberalismus není pro většinu lidí moc dobře vidět. Před Lulou jsme měli striktně neoliberálního prezidenta Fernanda Henriqua Cardosa. Ačkoli byl Cardoso vysoce váženým intelektuálem, skandály spojené s privatizací veřejných služeb, k nimž docházelo během jeho vlády, způsobily, že termín „neoliberální“ tady má špatnou pověst.

Pocítil jsi jako akademik nějaký tlak ze strany státu či od korporací? Pokud ano, sdílí tvoji kolegové tvé obavy a je toto hnutí vůbec podporováno inteligencí?

Akademické prostředí v Brazílii je ve svém jádru považováno za levicové. Mnoho tradičních nepřeslechnutelných hlasů minulosti nyní mlčí, protože nějakým způsobem byly spojeny s vládou či ji podporovaly. Nicméně každý z mých kolegů, s kterým jsem mluvil, hnutí plně podporuje. Až dosud na nás vláda nijak netlačila. Účast akademiků v předních liniích hnutí byla ovšem minimální. Mnoho intelektuálů a významných „bossa nova“ hudebníků, kteří byli rozhodující pro konec vojenské vlády, je nyní zticha, zejména kvůli své předešlé podpoře vlády a PT.

Brazil

Co očekáváš od revoluce?

Osobně bych očekával konkrétnější revoluci s nahrazením formy vlády, kterou teď máme, nějakou univerzálnější a s menší peněžní zátěží pro daňové poplatníky. I když si nemyslím, že se to stane. Koneckonců politici si pospíšili se schvalováním zákonů a plněním požadavků demonstrantů, aby si zachránili vlastní krky a své politické kariéry. Mohli by udělat dost změn, aby potěšili lidi a sami zůstali u moci, a to je moje největší obava.

Máš pocit, že současné hnutí je začátkem lepší společnosti?

Mohlo by být. Lidé si uvědomili, že mají mnohem větší moc, než si mysleli. Ale ve finále, aby byla společnost lepší, musíme změnit sami sebe. To, co děláme my sami, utváří lepší společnost. V první řadě jsme hlasovali pro tyhle politiky. My jsme ti, kteří se od nich snaží získat osobní výhody, my jsme ti, kteří předbíhají ve frontě, kteří hází odpadky na zem, snaží se podvádět při zkouškách nebo na daních. Když si uvědomíme, že takové drobnosti nám pomůžou vytvořit lepší společnost a že politici, které jsme tam dosadili, jsou odrazem nás samých, budeme mít lepší společnost. Brazilci zpravidla zkouší najít snadnou cestu, i když není vždy legální. Když změníme tuto mentalitu, budeme o krok blíž k lepší společnosti.

Otázky kladl Grant Mincy
Rozhovor vyšel 2. 7. 2013 na stránkách Centra pro bezstátní společnost ZDE.

Související odkazy:
V for Vinegar
Jak to dopadlo s protesty v Brazílii?

Brazil