Právě vychází další číslo časopisu Antifašistické akce, které je věnováno zejména 15. výročí této organizace.

V loňském roce uběhlo 15 let od vzniku Antifašistické akce (AFA), organizace, kterou na našich stránkách opravdu netřeba představovat. Ta si toto výročí připomíná v novém čísle svého časopisu Akce!, které právě vyšlo.

Úvodní článek je rozšířenou verzí textu, který vyšel před pěti lety v časopise A-kontra a jenž mapuje vývoj českého neonacistického hnutí a antifašistických aktivit, které na něj reagovaly. Začíná tedy obdobím neorganizovaného antifašismu první poloviny 90. let, které bylo završeno vznikem AFA v roce 1996. V následujícím období ale článek neopomíjí ani aktivity, které šly mimo AFA, například angažování se Jakuba Poláka ve věci pomoci rodinám obětí rasového násilí. Jsou zde zmíněny události, které měly stěžejní význam pro formování antifašistického hnutí, stejně jako zaměření aktivit AFA v posledních letech.

Zajímavou reflexí 15 let AFA je anketa, v níž odpovídá 11 respondentů, současných a bývalých členů AFA či neorganizovaných antifašistů. Je však škoda, že byli dotazováni jen muži, ženský pohled by možná mohl být přínosem. Tři otázky, které byly všem položeny, se týkají významu vzniku AFA, úspěchů a proher a názoru na to, jakým směrem by se měla AFA vydat.

Na několika stránkách je přiblížena současná politika a strategie Antifašistické akce. Autor se věnuje zásadní změně ve směřování, která nastala v letech 2006–2007, vyvrací mýtus o AFA coby depolitizované organizaci a předkládá obraz hledání nových forem aktivismu. Přibližuje vztah k médiím a v obecné rovině zmiňuje příběhy neonacistických aktivistů, kteří tvrdě narazili na antifašistický odpor. Vedle úspěchů ale rozebírá i situace, na něž antifašistické hnutí nebylo schopné zareagovat.

Známý podporovatel AFA, raper a výtvarník Vladimir 518, nejen navrhl pro 15. číslo Akce! obálku, ale také jí poskytl rozhovor, kde odpovídá na otázky ohledně svého antifašistického postoje, poměrů na raperské scéně a své nové knihy Kmeny.

Podobně jako poslední číslo anarchistické revue Existence věnuje se i Akce! svým vedlejším tématem vyhrocené situaci na Šluknovsku. První text se zabývá především podílem médií na rozpoutání proticikánských vášní v regionu, a to především důrazem na etnickou příslušnost účastníků několika incidentů, což v důsledku vedlo k mediální kriminalizaci celého romského etnika. Další článek je reportáží o sobotě 15. října, kdy na jedné straně probíhala „pravidelná“ demonstrace proti „nepřizpůsobivým“ a na straně druhé se lidé s protirasistickými postoji věnovali romským dětem, které jsou těmito projevy nenávisti nejvíce zasaženy. Na pozadí Festivalu pro radost je tu ve stručnosti popsán život místních Romů, sociální situace v regionu, dosavadní soužití a chování policie a úřadů.

Na šluknovskou zkušenost navazuje rozsáhlá analýza „Rozděl a schvaluj“, která se věnuje kriminalizaci chudoby a vyhlídkám, které pro lidi na nejnižších příčkách sociální hierarchie znamenají asociální reformy současné pravicové vlády. Zabývá se mimo jiné fenoménem anticiganismu, předsudky ohledně pobírání sociálních dávek, situací sociálně vyloučených v oblasti bydlení či kriminalitou chudých, která je ve skutečnosti nesouměřitelná s kriminalitou bohatých.

Akce

Z oblasti antifašistického monitoringu se můžete na stránkách Akce! seznámit s podrobnou případovou studií poslední pětiletky olomouckých rowdies, mezi něž patřil nejeden tamní neonacista. Na jejich příkladu poznáte, co vše patří do „morální výbavy“ těchto „hrdých bílých mužů“.

Stručná historie řeckého anarchismu představí čtenářům počátky anarchistického hnutí v této zemi, jež sahají ke skupinám vznikajícím v 60. a 70. letech 19. století. Pokračuje přes podzemní činnost ze začátku 20. století, vliv anarchistů na odborové hnutí ve 30. letech až k násilné likvidaci anarchistů ze strany bolševiků. Znovuobjevení anarchismu v Řecku přichází ještě během vlády vojenské junty, kdy bylo mnoho řeckých studentů inspirováno květnovými událostmi roku 1968 ve Francii. Naplno se ovšem anarchistické myšlenky rozšířily až po pádu junty. Populárním proudem se v Řecku stal tzv. povstalecký anarchismus a převážily organizace na bázi neformálních afinitních skupin. V textu jsou mimo jiné zmíněny rozpory vyvolané různými názory na užití politického násilí. Konec je věnován „řeckému prosinci“ 2008, který následoval po policejní vraždě mladého anarchisty. Díky těmto událostem vzniklo nespočet nových sociálních center a squatů.

Hned na dalších stránkách se máme možnost podívat na východ od nás – do zemí bývalého Sovětského svazu a na to, jak si vede tamní antifašistické a anarchistické hnutí, v jakých sociálních podmínkách se (nejen) jeho aktivisté nacházejí a jaká je realita tamního pouličního boje proti neonacismu. Tento cestopisný exkurz je doplněn výběrem zpráv z Ruska, které mapují dění na tamní antifašistické, anarchistické a environmentální scéně.

Neméně zajímavý je rozhovor s veteránem protifrankistického odboje Octaviem Alberolou, kterého jsme měli možnost vidět a slyšet na festivalu MAY DAY. Jeden z nejstarších anarchistických militantů tu odpovídá na otázky ohledně svých zkušeností, současného anarchistického hnutí ve Francii, kde momentálně žije, používání násilí či rozporů ohledně teorie a praxe.

A co dalšího najdete v 15. čísle Akce!? Osobní motivace svých aktivit rozebírá autorka textu „Proč jsem se stala antifašistkou“. Praktické rady přináší stručný manuál o psaní dopisů vazebně stíhaným či vězněným aktivistům a aktivistkám. Na několika fotografiích si můžete prohlédnout antifašistická graffiti a v krátkém rozhovoru přečíst odpovědi na otázky, které redakce časopisu položila německé hiphopové formaci Kurzer Prozess. „Cvičme v rytme“ poradí, jak mentální aktivistickou námahu kombinovat s tou fyzickou, a na závěr pár doporučení formou recenzí časopisů, knih a jednoho filmu.

Nové číslo Akce! lze jedině doporučit. Jde o velmi kvalitní časopis – jak po obsahové, tak po grafické stránce. Nakonec, kupte si ho a posuďte sami.

Akce! č. 15 o rozsahu 56 stran A4 a za cenu 45 Kč bude k dostání na tradičních distribučních místech, na kulturních akcích v distribuci AFA a dalších. V neposlední řadě si můžete časopis objednat v e-shopu antifa.cz.

Upoutávka na stránkách antifa.cz