Březnové číslo nástěnných novin A3 je vzpomínkou na ty méně šťastné v rámci kapitalistického systému, jimž se stala osudná letošní zima. Stahujte, množte, lepte!

Březnové číslo nástěnných novin A3 přináší dva texty. První je vzpomínkou na ty méně šťastné v rámci kapitalistického systému, jimž se stala osudná letošní zima. Druhý text se krátce pozastavuje nad inspirací povstáními v arabském světě. Stahujte, množte, lepte!

Výdobytky kapitalismu

Václav Klaus je velkým zastáncem kapitalismu, jenž je spojen s nerovností mezi lidmi a vykořisťováním pracující většiny menšinou, která ovládá kapitál či politickou moc. Je taky velkým popíračem globálních změn klimatu. Že k nim dochází a na vině je především vliv průmyslu a dopravy, je přesvědčena většina vědců znalá daného oboru – až tedy na drobnou výjimku těch, kteří jsou placeni ropnými a energetickými koncerny.

Nyní může Klaus argumentovat, že globální oteplování je nesmysl, když letošní zimu zemřelo kvůli mrazu tolik lidí. Žel je tomu tak. Několik desítek lidí v České republice tuto zimu nepřežilo, jelikož si nemohli dovolit luxus střechy nad hlavou a vytopeného pokoje. Kdo by po nich ale plakal, vždyť šlo především o tzv. bezdomovce. Média nás svého času na prvních stránkách informovala o každém zaraženém větru exprezidenta Havla, o lidech, kteří zemřeli na podchlazení na ulici se však sotva dočtete, nanejvýš v dolním rohu černé kroniky.

Lidí bez domova přibývá a je už těžké uvěřit pohádce o tom, že jde jen o lidi, kteří se nesnaží a tudíž mají, co si zaslouží. Stejně tak jako už nejde věřit pohádce, že pílí a poctivou prací člověk k bohatství a spokojenému životu dojde. Realita obyčejných lidí je jiná, než nám předkládají kapitalistické mýty. Málokdo si je dnes jistý svým zaměstnáním či výší mzdy. Lidé, kteří uvěřili „výhodným“ půjčkám, se třesou před exekutory. Šéfové a politici už znají jen jediný recept, jak ostatní motivovat – strach a nejistotu. Jde o snadný způsob, jak si zajistit loajalitu a poslušnost.

Kdo se neosvědčí, nemá dostatečně ostré lokty v konkurenci se svými spolupracovníky nebo je již přebytečný, nemá daleko k tomu skončit na ulici – zapsat se na anonymní seznam těch, kteří nepřečkají příští zimu. O to, aby takoví přebyteční lidé nebyli těm ostatním na očích, se postarají komunální politici se svými programy nulové tolerance a čistoty měst. Policisté a strážníci se pak postarají, aby si nikdo nemohl odpočinout v teplé budově nádraží či pod střechou opuštěného domu.

Jen asociální jedinci by si přáli režim, kde lidé umírají jen proto, že se nemají kde schovat před zimou. Takoví jedinci však dnes pevně stojí u kormidla a třímají politickou a ekonomickou moc. Necháme je, aby si s námi dál dělali, co chtějí?

Odpor je možný

Arabským světem se šíří nákaza – obyčejní lidé povstávají a zbavují se dlouholetých diktátorů. Vše začalo v Tunisku, od něj se inspiroval Egypt a od něj další země. Lidé si vzali poučení, že jestliže chtějí něčeho dosáhnout, musí vytrvat. Jeden protest nestačí, je třeba být permanentně v ulicích a dávat najevo svou odhodlanost.

Inspirace z Egypta se přenesla i do Spojených států, kde ve státě Wisconsin již několik dní demonstrují desetitisíce obyčejných lidí proti plánovaným škrtům a omezení práv odborů. Vědí, že aby uspěli, musí vytrvat.

V Česku se konalo několik stávek a odborářských protestů, měly však velmi krátkodobý charakter. Byly jen plácnutím do vody a šéfové i politici se jim mohli akorát tak vysmát – což také nezapomněli udělat. Jediní, kdo vytrvali a alespoň částečně díky tomu uspěli, byli lékaři se svou akcí „Děkujeme, odcházíme!“ Doufejme, že ani ostatním lidem – pracujícím, nezaměstnaným, studentům, důchodcům – nebude lhostejný jejich vlastní osud a budoucnost a postaví se za svá práva a důstojné životy v boji, který bude možná těžký a dlouhodobý, při němž budou diskreditování, jako se to stalo lékařům, ale v němž nakonec uspějí.

A3 (březen 2011) ke stažení ZDE
Můžete také objednat na kontaktním e-mailu csaf[a]csaf[.]cz