Reportáž z kulturně-politické akce, která se konala o víkendu 3. – 5. září k výročí 15 let od založení ČSAF.

O víkendu 3. – 5. září 2010 se konala v Praze v autonomním prostoru DisCentrum kulturně-politická akce k 15. výročí od vzniku Československé anarchistické federace (ČSAF). Ta byla založena na konci srpna 1995. Za oněch 15 let jejím středem prošlo několik stovek členů a na svém kontě má mnoho akcí, publikací a několik kampaní.

Cílem této víkendové akce nebylo jen oslavit výročí anarchistické federace. Šlo spíš o vhodnou záminku pozvat na jedno místo současné i dřívější členy a členky ČSAF, stejně jako ostatní příznivce anarchistické myšlenky a širšího antiautoritářského hnutí. Tento víkend jsme chtěli věnovat především diskusím o nedávné minulosti, současnosti ale i budoucnosti anarchistického hnutí. Chybět neměla ani konkrétnější témata, ani zábava. Předpokládali jsme, že by takto pojaté výročí mohlo být vhodnou příležitostí nejen k vzájemnému setkání a zavzpomínání, ale i k názorové výměně a v neposlední řadě i uvolnění od běžných starostí. Již předem lze napsat, že se naše představy a očekávání naplnily.

15 let ČSAFPátek

Ačkoliv byl oficiální začátek programu stanoven na pátou hodinu odpolední, několik členů a členek ČSAF bylo namístě jíž od dopoledních hodin, aby upravili a připravili okolí i vnitřní prostory DisCentra pro potřeby víkendové akce.

Páteční program začal promítáním krátkých dokumentů o přelomových událostech v novodobém českém anarchistickém hnutí: 1. máj 1992 – sestříhaný dokument od tehdy aktivní skupiny Komuna 92 o jednom ze stěžejních střetů s neonacisty na začátku 90. let, k němuž došlo během anarchistické prvomájové demonstrace; Obušku, z pytle ven! – reportáž z publicistického pořadu ČT Nadoraz dokumentující výpovědi o policejní brutalitě, která následovala po skončení Global Street Party v roce 1998, do té doby největší akci antiautoritářského hnutí v ČR; Válka v ulicích – krátký sestřih z dílny AFA ve stylu riotporn z protestů proti zasedání MMF a Světové banky v Praze v roce 2000.

Po šesté hodině následovala přednáška na téma současné situace v Řecku v podání člena skupiny Kolektivně proti kapitálu (KPK). Ten se pokusil nastínit, jak došlo k tomu, že se řecký stát ocitl v tak svízelné situaci. Vysvětlil, že tento proces nebyl ani tak dílem nějakých zlověstných spekulantů, jako spíše klasickým projevem krize, která patří k neodmyslitelným projevům kapitalistického systému. Po tomto delším ekonomickém úvodu se zaměřil na protesty, které vypukly v Řecku po policejní vraždě mladého anarchisty v prosinci 2008, a na vlnu stávek, která následovala po ohlášení vládních škrtů. Podle člena KPK se protesty odehrávaly především na ulicích, avšak v daleko menší míře přímo na pracovištích, kde by měly daleko větší šanci na úspěch. Následná diskuse se točila především kolem možností třídního odporu v reakci na krizi (v porovnání s argentinským příkladem sebeorganizace pracujících a nezaměstnaných) a otázky případných požadavků.

Večer před devátou hodinou byl přípitkem zahájen slavnostní raut. Ten byl opravdu bohatý a tvořilo ho množství veganských pochoutek – od sladkostí, přes zeleninu a ovoce, po pomazánky opatřené cedulkami o ingrediencích a způsobu přípravy. Po nějaké době byl raut zpříjemněn vystoupením folkového písničkáře, který i v minulosti často vystupoval na mnoha veřejných akcích ČSAF.

Sobota

Ústřední den celé akce byl věnován především přednáškám a diskusím. Jako první vystoupil se svým příspěvkem člen Antifašistické akce (AFA). Představil svou organizaci především z perspektivy organizačních principů, zabýval se různými druhy antifašistických organizací z pohledu jejich otevřenosti a přístupnosti novým lidem. Představil klady i zápory tzv. uzavřené organizace, jakou je v současné době AFA. Ve vztahu k anarchismu se vyjádřil, že AFA ho bere spíš jako metodologii práce a organizování se než jako ideologii. Následná diskuse se točila především kolem podoby prvomájových akcí, jimž AFA v posledních třech letech vtiskla novou tvář svým MAY DAY festivalem, kde dostávají prostor všechny antiautoritářské skupiny.

15 let ČSAFOd půldruhé se slova ujal člen ČSAF s příspěvkem Reflexe 15 let anarchistické organizace. Po stručném představení ČSAF a její organizační struktury zhodnotil pozitivní i negativní stránky jednotlivých aspektů dosavadní práce, pokusil se vyjmenovat poučení, která z toho plynou, a položil otázky, kterými je třeba se zabývat a řešit. Vedle za léta nabytých zkušeností a přehledu toho, co se osvědčilo či naopak neosvědčilo, se věnoval cílům anarchistické organizace, projektování aktivit, autonomním prostorům, veřejným akcím, vztahu k médiím, publikační činnosti ČSAF a otázce získávání zpětné vazby od veřejnosti i od samotného anarchistického hnutí. V závěru otevřel problematiku chybějící generační kontinuity zdejšího hnutí.

Další část odpoledne patřila vystoupení redaktora časopisu A-kontra, který se věnoval kritickému zhodnocení místa anarchistů v sociálních hnutích v České republice. Jeho příspěvek sledoval vztah anarchistů k dosavadním sociálním hnutím v Česku po roce 1989 (environmentalismus, hnutí práce, alterglobalismus, antimilitarismus, aktivní subkultury) a skrz tuto optiku i jednotlivé problematické body anarchistické aktivity. Následně se zaměřil na otázku možných styčných bodů anarchismu a sociálních hnutí v budoucnu, zejména v kontextu aktuálního odporu k vládním reformám. Diskuse, která následovala, se točila zejména kolem tvrzení, že anarchistické hnutí se mnohdy vyřazuje ze sociálních hnutí pouze kvůli svému nepřátelskému postoji k poměrně marginálním skupinkám trockistů. Právě tato diskuse byla v mnohém vypovídající, jelikož místo debaty nad vlastní politikou dnešního anarchistického hnutí se řešil vztah k trockistům.

Na závěr přednáškového/diskusního bloku představil aktivista Chyba crew, nezávislé lokální skupiny z Vysočiny, aktivity ve svém regionu. Přítomné stručně seznámil například s projekty zinu Chyba, anarchistického měsíčníku Osten či regionálního distra.

Sobotní večer pak patřil zábavě a individuálním debatám. Zahrály tři hudební skupiny ve stylu punk/hc, v jejichž řadách se nacházeli současní či bývalí členové ČSAF. Kdo chtěl odpočívat, mohl si sednout v infoshopu DisCentra do křesla a sledovat oddechové promítání. Pro vytrvalce následovala ještě zábavná diskotéka.

Neděle

Nedělní program byl již v klidnějším duchu. Začal po jedenácté hodině přednáškou dvou členek International Solidarity Movement o anarchistickém přístupu v otázce boje proti okupaci Palestiny. Střídavě v češtině a angličtině představily rostoucí nenásilné hnutí proti okupaci vedené palestinskou občanskou společností, svou zkušenost s prací v Palestině a izraelské a mezinárodní skupiny, které toto hnutí podporují. Jelikož byl hezký den, proběhla přednáška i s diskusí venku. Diskutovalo se převážně o otázce bojkotu izraelského zboží či o vhodnosti příměru palestinské problematiky k situaci po Mnichovské dohodě u nás.

15 let ČSAFPoté následovalo promítání známého dokumentárního filmu Hry prachu. Ten mapuje mimo jiné průběh příprav a samotných protestů během zasedání summitu MMF a SB v Praze v roce 2000, na nichž se tehdy podílela i ČSAF. S odstupem deseti let je při sledování filmu krásně vidět, jak lživá byla propaganda o přínosu summitu pro Prahu či o nezištných snahách MMF a SB pomoci chudým zemím. Není tedy divu, že očividná hloupost takové propagandy nejednou vyvolala během promítání salvu smíchu.

Doprovodný program

Během všech tří dnů byla v hlavním sále DisCentra instalována výstava mapující 15letou historii ČSAF od dokumentů připomínajících její založení tak, jak vyšly před 15 lety v časopise Svobodná mysl, přes připomenutí stěžejních kampaní a událostí, stejně jako časopisů a názorových frakcí ve federaci.

K dispozici bylo také množství letáků ČSAF a distribuce anarchistických publikací a dalších materiálů. Prezentovaly se zde distribuce Anarchistického černého kříže, KPK, Chyba crew, AFA a Virus N.

Vedle zmiňovaného pátečního rautu bylo jídlo zajištěno i po oba následující dny, v čemž patří dík kolektivu DisCentra. Během sobotního odpoledne nechybělo ani venkovní grilování. Že šlo o výhradně o veganské menu, jistě není potřeba zdůrazňovat.

Celá akce byla financována z dobrovolných příspěvků návštěvníků, ale i přednášejících a organizátorů. Dalším zdrojem se stala tombola, která proběhla jak v pátek, tak v sobotu a měla velký úspěch. Stačilo zakoupit kupón za deset korun a vyhrát nějakou z množství vystavených cen. Prohrát nikdo nemohl, jelikož každý kupón souvisel s nějakou konkrétní cenou. Po zaplacení nákladů zbylo několik set korun, které putovaly na tisk nástěnných novin A3.

Anketa

Ačkoli nebyla akce k 15 letům ČSAF veřejně inzerovaná, přesto ji v průběhu víkendu navštívila asi stovka lidí – především členů i ex-členů ČSAF a dalších organizovaných i neorganizovaných anarchistů a anarchistek. S průběhem celého tohoto kulturně-politického setkání byli spokojeni jak organizátoři z řad ČSAF, tak i naprostá většina návštěvníků. Přesto jsme se rozhodli udělat malou anketu, kde jsme se některých ptali, co se podle nich povedlo a osvědčilo, co naopak nikoli a jak dál využít potenciál akce a navázat na ni.

Nejvíce si organizátoři i účastníci pochvalovali atmosféru celého podniku, stejně jako kvalitu přednášek, nápad s tombolou, dramaturgii a celkově dobrou organizaci. Pozitivní ohlas sklidilo zařazení folkového vystoupení a dočasná přeměna vnitřních částí DisCentra na nekuřácký prostor. Osvědčil se koncept poloveřejné tematické akce s přednáškami, promítáním, občerstvením a zábavou. Akce byla vhodnou záminkou pro sebereflexi anarchistického hnutí, navíc přítomní mohli zjistit, kdo co dělá, dozvědět se nové věci, něco se přiučit apod. Mnozí se také vyslovili k principu dobrovolného příspěvku. I když se objevily i kritické hlasy obhajující pevnější podobu vstupu, převážil pozitivní ohlas a vůle experimentovat s formami spolupodílu na nákladech podobných setkání.

15 let ČSAF

Asi nejčastější výtkou byla menší účast starších aktivistů a aktivistek a bývalých členů ČSAF, než se čekalo. Některým chyběl program na odreagování, například ve formě nějakého sportu či interaktivních her. Několika lidem nesedlo prostředí DisCentra, které je vhodné spíše pro akce subkulturního charakteru. Další debaty k nedostatkům akce probíhaly především mezi organizátory z řad ČSAF, kteří reflektovali, co se dalo udělat lépe a na co by se příště nemělo zapomenout.

V otázce, jak dál využít potenciál akce a navázat na ni, bylo nejčastějším přáním, aby se podobné tématické akce konaly častěji, minimálně dvakrát do roka. Na diskuse, které na setkání proběhly, by se dalo navázat i na menších neformálních setkáních. Vyvstala otázka potřeby autonomního prostoru, který by byl pro podobná setkání vhodnější, oproštěný od subkulturní image a přístupnější tak i širší veřejnosti. Padly návrhy podobná setkání rozšířit o mezinárodní rozměr, zvaním přednášejících i návštěvníků ze zahraničí. Byla vyslovena myšlenka, že takováto setkání velmi dobře slouží k tomu, abychom si mohli udělat obrázek o stavu antiautoritářského hnutí u nás. Velmi pozitivní je, že máme také informace o tom, že toto setkání vedlo k navázání nových spoluprací mezi lidmi, kteří se do té doby neměli možnost vzájemně potkat.

Téma „15 let ČSAF“ ale touto akcí neopouštíme. Věnováno mu bude například další chystané číslo anarchistické revue Existence.