Reportáž z akcí v Praze a Mostě.

V roce 1908 se v New Yorku konala stávka dělnic z textilních továren, která byla násilně potlačena policií a několik dělnic bylo zastřeleno. Na základě těchto událostí se v roce 1910 konalo v Kodani mezinárodní setkání, na kterém byl 8. březen vyhlášen jako Mezinárodní den žen (MDŽ) – tedy den připomínající boj žen za emancipaci a politická práva. O rok později se na MDŽ konaly v mnoha zemích demonstrace, na nichž ženy prosazovaly své požadavky na rovnost žen a mužů.

Anarchisté a anarchistky si připomněli MDŽ akcemi v Praze a Mostě, které se snažily přiblížit tyto historické události a zároveň zdůraznit fakt, že ani po sto letech nelze hovořit o svobodné společnosti bez genderových předsudků. I dnes stále existují velké rozdíly mezi sociálním postavením žen a mužů. Způsobuje je celá řada socio-kulturních faktorů včetně silně zakořeněných genderových stereotypů. MDŽ a s ním spojený boj za svobodu tak zůstává stále aktuální. Vnímáme svobodu z hlediska genderu ne jako rovnost mužů a žen, ale jako rozmělnění omezujících kategorií muž a žena a tedy jako rovnost různých lidi bez ohledu na pohlaví.

Praha

V noci ze 7. na 8. března 2010 se skupina aktivistek a aktivistů rozhodla pro sérii akcí po celé Praze. Ty měly upozornit na přetrvávající nerovnosti mezi ženami a muži a na omezující dělení světa na mužský a ženský. Chtěli si tak připomenout MDŽ jinak než červeným karafiátem.

Na sochy ženských postav byly připevněny cedulky s nápisy, které upozorňovaly na genderové stereotypy v současné společnosti a prosazovaly rovnost a svobodu. Kromě kritiky ideálu krásy se objevily například hesla problematizující tlak vyvíjený na ženy, aby se staly matkami. Ne každá totiž touží či je schopná být matkou.

MDŽ

Speciální akce se týkala soch na Újezdě, které symbolizují oběti bolševického režimu. Oběti jsou zde reprezentovány pouze v podobě mužských soch, proto se aktivisté a aktivistky rozhodli obléknout některé sochy do ženských šatů a připojili k nim cedulku s nápisem „Oběti bolševického režimu byly i ženy“.

Další akce se týkala klinik plastické či estetické chirurgie, jako je Asklepion v Londýnské ulici, Laser Esthetics ve Washingtonově ulici a několik dalších. Na tyto kliniky byly nastříkány nápisy „Odmítáme váš ideál krásy“ a šablony připomínající argentinskou Miss Solange Magnan, která minulý rok zemřela po plastické operaci.

V neposlední řadě došlo na vyvěšení několika transparentů z různých mostů po Praze, které opět obsahovaly hesla kritizující patriarchální společnost.

MDŽ

Most

Další připomínka 100. výročí MDŽ proběhla 8. března v Mostě formou pouličního happeningu. Jeho smyslem bylo kreativní formou protestovat proti ideologickému zneužití MDŽ bolševickým režimem v minulosti. Zároveň šlo o vyjádření toho, že i nyní, 20 let po jeho pádu, jsou mnozí lidé nespokojeni s postavením žen a mužů ve stávající patriarchální společnosti. Happening byl snahou navrátit MDŽ do kalendáře významných událostí a zdůraznit jeho skutečný význam očištěný od nánosu stalinské propagandy.

Akce začala za účasti několika desítek lidí kolem páté odpolední před supermarketem Interspar, odkud se šlo skrz centrum. Veselý a zároveň protestní pochod městem provázela hudba, dobrá nálada a skandování hesel jako: „Místo patriarchátu svobodu a rovnost“, „Emancipaci tady a teď!“ nebo „Místo političek více aktivistek!“

MDŽ

Karnevalový průvod se však nepohyboval pouze v ulicích. Navštívil také několik nákupních center a supermarketů, ve kterých evidentně vyvolal velké překvapení jak nakupujících, tak pracujícího personálu. Až na agresivní vystupování členů zdejších ochranek však nečekaná návštěva byla většinou přijata s úsměvem na tváři či zvědavými pohledy.

Během akce před supermarketem Penny a nákupním centrem Central jedna z aktivistek přečetla projev poté, co jí agresivní ochranka těchto „chrámů konzumu“ neumožnila přečíst jej uvnitř. Projev poukazoval na společenské postavení žen a mužů, volal po svobodě, rovnosti a právu na sebeurčení vymaňující se z takzvaných genderových stereotypů. Informativní část akce také doplňovaly rozdávané letáky popisující historii MDŽ, jeho vývoj a význam v současnosti.

MDŽ

Projev k MDŽ v Mostě

„V roce 1908 stávkovaly v New Yorku švadleny. O dva roky později už byl 8. březen slaven jako Mezinárodní den žen. Mnoho lidí si MDŽ spojuje s bolševickým režimem, který ho zneužil stejně jako mnoho dalších věcí, ale jak je vidět, historie tohoto dne sahá mnohem dál. Mezinárodní den žen si připomíná boj za emancipaci a rovnost žen a mužů. Co se během uplynulých 100 let změnilo? Můžeme říci, že jsou si dnes ženy a muži rovni? Ženy už sice mají právo volit, ale na genderové nerovnosti narážíme dnes a denně. Když začnu obecně, ženám je připisována domácí sféra, mužům sféra veřejná. Žena je často zobrazována jako hospodyňka, matka – muž jako vůdčí osobnost a finanční zajišťovatel rodiny. Ale s nerovným přístupem k mužům a ženám či dokonce s diskriminací na základě pohlaví se můžeme setkat prakticky kdekoliv: na pracovišti, ve škole, doma, na párty... Jedná se o osobní otázky při pracovním pohovoru na manžela, děti apod., genderově motivované obtěžování ať už na pracovišti nebo ve škole, násilím vynucovaný sex, požadavek dokonale uklizené domácnosti kladený pouze na ženu a mnoho a mnoho dalších. Patriarchální společnost, ve které žijeme, nutí ženy i muže, aby nevybočovali z předepsaných rolí. Muž musí být ryze maskulinní, silný, výkonný; žena feminní, slabá. Člověk, který neodpovídá jedné z těchto představ, bývá často vystavován různým formám útlaku, urážkám a posměchu. Jak dlouho si to necháme líbit? Každá a každý má právo na své sebeurčení. Nebojme se vyjádřit naši individualitu!
Řekněme NE genderovým stereotypům!“

Leták ke stažení ZDE