Kde volný trh nic nezmůže, přicházejí na řadu zbraně. Plíce světa čelí nelítostné neoliberální agendě.

Mnohaletý vzdor původních obyvatel Amazonie proti komerční devastaci deštného pralesa vyvrcholil masakrem. Společná operace peruánské policie a armády, jejíž cílem bylo zastavit protesty domorodého obyvatelstva, za sebou zanechala krvavou spoušť. Peruánský prezident Alan Garcia ještě před operací pohřbil práva domorodců tím, že v projevu před stovkami vojenských důstojníků, který byl vysílán ve státní televizi prohlásil, že indiánské elementy stojí v cestě pokroku, národnímu rozvoji a jsou součástí mezinárodního spiknutí, které se snaží omezovat stát Peru. Ve znepokojivém prohlášení dále zmínil podobnost protestů domorodého obyvatelstva s nechvalně proslulým povstáním guerilly Sendero Luminoso (Světlá stezka) a naznačil, že domorodce považuje za bandu teroristů. Nadále kritizoval indiánské barbarství a zvěrstva a vyzval policii a armádu, aby se postavila divochům.

Neoliberální agenda a demokracie

Je tedy zřejmé, že operace, která připomínala invazi těžkou vojenskou technikou, byla naplánována. Garcia deklaroval, že nepřipustí, aby něco stálo v cestě “našemu pokroku“, ve jménu masivní těžby ropy a nerostného bohatství v amazonské džungli. Zejména banda zmatených divochů, kteří jsou pro indiánské elity pěšáky na mezinárodním trhu a tudíž nemají žádný reálný důvod k demonstracím.... tak zněla Garciova slova, který tak ukázal, že neví nic o otázce domorodců a netuší, co požadují. Garcia předvádí ukázkovou manipulaci a obviňuje domorodce z toho, že si chtějí uzurpovat Amazonii sami pro sebe a brutální operace obhajuje slovy typu “přírodní bohatství je tu pro všechny“, aby těžil z krátkodobého profitu privatizace. Těžba ropy, nerostného bohatství a vypalování pralesa pro novou zemědělskou půdu na největším území Amazonie mimo Brazílii, znamená příliš mnoho peněz. Území, které obývá asi 200 000 domorodců, kteří uctívají zemi svých předků, mající nesmírný význam pro rovnováhu života na zemi, má být nyní celé otevřeno byznysu, za což se zasloužila řada zákonů přijatých pod záštitou dohod o volném obchodu (Free Trade Agreements – FTA), podepsaných v Kanadě a USA.

Všichni, kteří zde ztratili život se stali oběťmi dohody o volném obchodu a její místní realizace. Po rvoucím kongresu, plném výsad, prosadil Garcia 99 změn v peruánské legislativě. Řada z nich byla později uznána za protiústavní a jeden porušoval majetková práva. Domorodé skupiny od začátku kritizovaly zákony za to, že ohrožují integritu Amazonie a kulturní a biologickou diversitu. Od samého začátku jsou tyto hlasy vzdoru ignorovány. Domorodci se tudíž v souladu se svou amazonskou válečnou historií rozhodli jednat – až do doby, kdy je armáda začala ostřelovat ale protestovali nenásilně.

Protesty již trvají více než 50 dní a v krveprolití se zvrhly v poslední dny, kdy Garcia pozastavil občanské svobody, vyhlásil výjimečný stav a do oblasti vyslal vojsko aby ukončilo spor. To vše bylo provedeno ve jménu Garciovy vize demokracie, která by měla být absurdní každému, kdo má alespoň představu o tom, co demokracie znamená. Domorodé skupiny chtějí být v takzvané demokracii zachovány, což znamená, že mají více než co říci, co se stane s územím, na kterém jsou závislé a že jejich práva budou respektována. Je to jasné i v rámci mezinárodního práva po té, co před dvěma lety OSN deklarovala práva původních obyvatel Amazonie.

Peru
Přijíždějí ozbrojené policejní posily s těžkou technikou, aby násilně rozehnali blokádu silnice.

Deklarace obsahuje ustanovení, která jasně stanoví práva domorodců na svobodný, přednostní a informacemi podložený souhlas s rozvojovými projekty na domorodém území, a že mají právo zapojit se do jakýchkoliv rozhodovacích procesů, které mají vliv na půdu, zdroje, nebo práva domorodých obyvatel. Donekonečna byly opakovány požadavky, aby byl veden dialog s domorodými skupinami. A Garciova odpověď? Ano, došlo k dialogu - v rámci vlády, ze strany volených úředníků. Je zřejmé, že nebyl udělán dostatek pro ochranu živobytí, práv a životů amazonských národů a bylo prokázáno, že je celá řada nových právních předpisů protiústavních. Domorodí předáci rychle odsoudili tragické ztráty na životech za pochybení vlády, které nebylo založeno na dialogu, ale na zbraních.

Samopaly versus kopí

V pátek ráno, policejní a vojenské jednotky udeřily na domorodé blokády dopravní infrastruktury poblíž amazonských měst Bagua Chica a Bagua Grande. Zprávy z oblasti jsou v rozporu s vládní verzí, podle které bezpečnostní složky nebudou postupovat silou – jenomže domorodci byli napadeni helikoptérami, kulomety a bombami. Další zprávy potvrzují schůzku, která proběhla noc před vypuknutím násilí. Sešli se na ni armádní důstojníci, domorodí předáci a místní biskup. Domorodým skupinám byl garantován čas do 10:00 přijmout rozhodnutí, zda odejdou nebo zůstanou a mělo být zajištěno, že do té doby se nic nestane. Mnoho z nich se rozhodlo jít domů. Ale vláda očividně lhala. Vojenské operace začaly kolem 6. ráno. Domorodci říkají, že spali a nebyli ozbrojení, když kulky začaly létat jejich směrem. Poté dorazila policie a začala fyzicky odtahovat domorodce, kterých už zbylo z asi 2 000 jen několik stovek. Právě v tuto chvíli vyvrcholil hněv a domorodí bojovníci začali odzbrojovat policisty, z nichž některé zajali a několik jich zabili. Tímto byla vyhlášena válka, která se vyostřovala v pozdních nočních hodinách, kdy policie a armáda pokračovala v násilné čistce a ve městech procházela dům po domu a mstila se za zabité kolegy. Ozbrojená policie a armáda vstoupila do války s civilisty. Další reportáže říkají, že si vojáci začali oblékat civilní oblečení, aby konflikt připomínal občanskou válku a záběry nevypadaly tak drasticky. Pozůstalí si stěžují, že jim nebylo umožněn vstup do oblasti, kde pravděpodobně leželi jejich zranění nebo mrtví příbuzní. Zákaz vstupu platil i pro vězení a nemocnice. Tohle vše se přihodilo za vyhlášeného výjimečného stavu, kdy je mnoho lidských svobod a práv místních omezeno.

Peru
Domorodci konfrontují policejní jednotku na dálnici poblíž města Bagua.

Poté přišlo pobouření. Ne od místních bílých a domorodých obyvatel, jak by se dalo očekávat, ale od té vlády, která iniciovala operaci. Jejich zprávy a prohlášení vycházely následující den – víc než desítka chladnokrevně zavražděných policistů, tři zranění indiáni. Současná verze zní 24 krutě zavražděných policistů a asi 9 mrtvých indiánů (nikdo prý neví jak zemřeli). Také masmédia citují slova z vládních prohlášení a odráží snahu o marginalizaci úmrtí původních obyvatel i přesto, že se jedná o civilisty a několik dětí.

Na druhé straně mluví domorodé skupiny o třiceti zabitých na své straně, ale i o tom, že se vládní úředníci postarali o zmizení některých těl, což potvrzuje i nevládní organizace Amazon Watch. Někteří členové AIDESEP (Mezi-etnické sdružení pro rozvoj peruánského deštného pralesa) tvrdí, že počet mrtvých se blížil stovce a jsou mezi nimi i bílí a zemědělci. Nashromážděné video záběry jasně ukazují domorodce ozbrojené jen kopími v konfrontaci s těžce ozbrojenými armádními jednotkami. Fotografie dále ukazují jak policie ostřeluje ze střechy domu, údajně dav civilistů. Lokální noviny dokonce uvedly, že je možné najít fotky, na kterých je jednoznačně více než desítka mrtvých civilistů.

Co bude dál?

Jedná se o nejhorší epizodu násilí od 90ých let, takže by se dalo předpokládat, že se vláda pokusí jakýmikoliv opatřeními eliminovat ztráty. Skutečně, obě strany by mohly tvrdit, že ztratily nespočet životů, jako impuls k zastavení krveprolití. Až na to, že válka byla už vyhlášena a dále může pouze gradovat. Proto ta prezidentova ohnivá rétorika, o tom, jak se opovažují divocí Indiáni zraňovat naše skromné policisty, kteří nechtěli sáhnout po zbraních. S tvrzením o téměř třiceti mrtvých policistech, z toho 9 divošsky zmasakrovaných, které mělo být přípravou na etickou a emocionální cestu k silnější odplatě. Všechny zpravodajské kanály v Peru byly zaplaveny krvácejícími těly vojáků. Premiér promluvil k parlamentu a z obrazovek státní televize, že zahraniční zpravodajství se neshodují s oficiálními čísly. Nejenom to, domorodci nám podle vládní rétoriky stojí v cestě rozvoje a modernizaci a upírají nám naše základní lidská práva. Mnoho vládních tvrzení jsou jen vratkými lži, které mají pošpinit hnutí původních obyvatel Amazonie.

Peru
Policii lze vidět se samopaly, které se obyčejně nepoužívají proti civilistům.

Co se otázky rozvoje týče. Domorodé komunity několikrát prohlásily, že odpovědnému rozvoji bránit nebudou. Což je jistě rozumné, uvážíme-li, že ubývání deštného pralesa je jednou z hlavních hnacích sil změny klimatu. Co se týče organizace protestů, vláda tvrdí, že vše bylo shora vedeno Albertem Pizangem, předsedou AIDESEP- Mezi-etnického sdružení pro rozvoj peruánského deštného pralesa, organizace původních obyvatel, která reprezentuje amazonské komunity. Toto tvrzení vyvrací historie vzdoru, do kterého je zapojeno tisíce komunit s vlastními autonomními rozhodovacími strukturami. Vláda se jen snaží najít jednoduchého “viníka“ Alberta Pizanga, jako hlavního podněcovatele, jako agenta opozičních politických stran, nebo možná i nepřátelských zemí, jako otce mafie, který podvedl své následovníky a mobilizuje je proti dokonale kvalitní legislativě. Vláda zašla tak daleko, že vydala rozkaz k jeho zatčení. Mnoho zdrojů nyní uvádí, že prchl do Bolívie a domorodí předáci s ním ztratili kontakt.

Další tvrzení, že jde pouze o zájmy hnutí původních obyvatel, že důsledky přijatých opatření se ostatních netýkají, a proto by neindiánská populace měla tato hnutí zavrhnout, je snadno vyvratitelné . Je dobře známo, že amazonská města jsou plná mestizos - míšenců, kteří tvoří převážnou část peruánské populace a jsou také aktivní v domorodých hnutích. V nedávných dnech se také údajně několik vojáků v záloze rozhodlo přidat na stranu původních obyvatel. Podíváme li se pozorněji na fotky z protestů, zjistíme, že až polovina lidí není domorodého původu a přichází podporovat původní obyvatele Amazonie. Také v minulosti, na protest proti dohodám o volném obchodu FTA, kterým dnes čelí původní obyvatelé Amazonie, vstoupili do celonárodní stávky odboráři a zemědělci. Důsledky vládní politiky jsou tedy kritické. Snaží se označit domorodá hnutí za kriminální, nebo dokonce za teroristická, přičemž staví jejich aktivity, jejich organizace a politiku mimo zákon.

Peru
Protestující – včetně bílých – odnášejí zastřeleného.

Co bude následovat? Ze strany původních obyvatel padají výzvy k celonárodním stávkám. Mnoho odborových svazů je od počátku zapojeno do vzdoru proti dohodě FTA, takže nezbývá než vyčkávat, zda výzvy ke stávce podpoří jako v minulosti a zda se opět chopí i radikálnějších forem protestu, jakými byly přerušení dopravní a ropovodní infrastruktury, stejně jako blokáda turistických destinací, včetně Machu Picchu. Domorodí předáci prohlásili, že protesty budou pokračovat, dokud nebudou zrušeny kontroverzní zákony. Ze strany vlády můžeme jen čekat a doufat v nejlepší. Zanícené projevy a mobilizace armády však naznačují ještě tvrdší operace namířené proti hnutím původních obyvatel. Některé zprávy potvrzují, že jsou v oblasti již rozmístěny speciální jednotky. Všechno to, může iniciovat další krveprolití ve jménu demokracie. Vláda si je ale také vědoma, že se v důsledku neúplných a protichůdných prohlášení a zpráv, dostala pod mezinárodní drobnohled.

Domorodá hnutí opakují, že je potřeba se na Peru důsledně mezinárodně zaměřit, aby zdejší elity zjistily, že nemohou jednoduše porušovat lidská práva. V USA a Kanadě se již plánují protesty. Probíhá dopisová kampaň, kde jsou peruánské vládě a konzulátům po celém světě zasílány protestní dopisy. AIDESEP se dovolává přešetření událostí a vyzvala mezinárodní pozorovatele, aby přijeli do oblasti a stali se svědky porušování lidských práv. Dochází ke shromažďování finančních prostředků na podporu postižených a financování příjezdu mezinárodních pozorovatelů.

Došlo k vyhlášení zákazu vycházení. Ulice amazonských měst jsou plné vojáků. AIDESEP je v kontaktu s komunitami, které pohřešují své, pravděpodobně mrtvé příslušníky. Vláda začala s pronásledováním a předákům domorodých organizací vyhrožuje vězením. Ti jsou připraveni jít do vězení a hájit svá práva. Narůstá strach z toho, že se vláda snaží získat podporu pro další perzekuci hnutí původních obyvatel. To není cesta k urovnání sporu ani úsilí o mír.

Co můžeme dělat

V žádném případě si domorodá hnutí Amazonie neidealizujeme. Jejich organizační struktury často nejsou založeny na zcela rovnostářských principech. V posledních ledech ale dochází například i v rovnoprávnosti domorodých žen k určitým pokrokům. Nemůžeme mlčet ke krutostem, které páchá vláda Peru na původním obyvatelstvu Amazonie. Také třídní pozadí konfliktu, který nemá pouze lokální, ale hlavně globální dopady nelze opomenout. Původní obyvatele Amazonie v jejich boji vehementně podporují i libertinská zdola-organizovaná hnutí Latinské Ameriky. Opět se přesvědčujeme, že scénáristé globalizace kapitalismu si prostřednictvím národních vlád a jejich represivních složek při uvádění jejich agendy do praxe neberou s nikým servítky. Amazonští domorodci pro mezinárodní kapitál nejsou plnohodnotnou produktivní ani kupní silou. K tomu ještě překážejí v komerčním a krátkodobém zužitkování amazonského pralesa. Zákony přijaté v zájmu neoliberální agendy otvírají Amazonii těžbě dřeva, nerostného bohatství, ropy a agro-průmyslu. Násilné potlačování protestů domorodců a oklešťování občanských svobod musí skončit. Práva původních obyvatel – na sebeurčení, na původní prostředí a zdroje – musí být zachráněna a garantována.

Napište protestní e-mail přímo vládě Peru. Stačí vyplnit formulář, který připravila nevládní organizace Amazon Watch (na konci strany): http://amazonwatch.org/peru-action-alert.php

Dejte jakýmkoliv způsobem najevo své znepokojení před ambasádou Peru v Praze, nebo alespoň pošlete protestní e-mail: http://www.firmy.cz/detail/355956-peru-velvyslanectvi-peruanske-republiky-praha-dejvice.html

Peru
Postřelení civilisté v nemocnici ve městě Bagua.

Stručná chronologie událostí posledních dnů:

9. 4. 2009:
Domorodci peruánské Amazonie se mobilizují a požadují po vládě respekt a právo obývat půdu předků. http://amazonwatch.org/newsroom/view_news.php?id=1754
16. 4. 2009:
Nenásilné blokády původních obyvatel Amazonie ochromují silniční a říční infrastrukturu, znemožňují transport vytěžených surovin a zasahují tak tepny globálního kapitálu. http://amazonwatch.org/newsroom/view_news.php?id=1755
22. 4. 2009:
Dochází k vyklizení dvou vesnic z důvodu zájmu norské korporace Camposol pěstovat v oblasti sladké papričky. Camposol je jednou z největších agro-průmyslových korporací působících v Peru. Vlastní plantáže po celé Latinské Americe. http://www.norwatch.no/201010041293/english/other/the-sweet-pepper-war.html
24. 4. 2009:
AIDESEP vydává akční platformu amazonských domorodců http://amazonwatch.org/newsroom/view_news.php?id=1766
1. 5. 2009:
Peruánská vláda je odhodlaná zpeněžit suroviny, které skrývá nedotčená část Amazonie. Dochází ke schválení zákona, který umožňuje těžbu na území původních obyvatel v severní části Peru z důvodu “neodkladných národních zájmů“. http://www.chroniclejournal.com/stories_local.php?id=182970
8. 5. 2009:
400 domorodců blokuje dopravní tepnu v provincii Lamas http://www.aidesep.org.pe/index.php?codnota=697
10. 5. 2009:
Násilné vyklizení blokády policií. 10 těžce zraněných, jeden postřelený domorodec.
Video: http://www.youtube.com/watch?v=IJuOS1agQfk
http://www.laht.com/article.asp?ArticleId=334549&CategoryId=14095
11. 5. 2009:
Domorodí předáci vyhlašují na peruánském kongresu hladovku proti dohodám o volném obchodu FTA a jejich dopadům na Amazonii. http://www.bilaterals.org/article.php3?id_article=15021
12. 5. 2009:
Silniční tepna v Yurimaguas Tarapoto zablokována kmenem Shawi y Cocama Cocamilla a jeho sympatizanty. http://www.aidesep.org.pe/index.php?codnota=705
13. 5. 2009:
Původní obyvatelé peruánské Amazonie vyhlašují stav nouze - „Nejedná se o dezinformované dobrodružství, jak prohlašuje vláda. V Peru jde o život.“ http://intercontinentalcry.org/peru-indigenous-people-declaring-the-real-state-of-emergency/
16. 5. 2009:
Vláda vysílá do oblasti armádu, aby potlačila vzdor domorodců. http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5hFIVww5piY2SsGo5Ze9_rRmr7e7w
18. 6. 2009:
Na 30 000 domorodců z 65 kmenů blokuje infrastrukturu Amazonie na protest proti těžbě ropy, plynu a nerostného bohatství. Armáda rozmisťuje jednotky do míst blokád. http://www.guardian.co.uk/environment/2009/may/18/peru-army-rainforest-blockades
Protestujícím se daří zastavit dva ropovody.
http://www.reuters.com/article/rbssEnergyNews/idUSN1837115020090518
Masový solidární průvod v Shipibo/Conibo.
http://www.aidesep.org.pe/index.php?codnota=725
20. 5. 2009:
Vláda ruší jeden z kontroverzních Garcíových zákonů. Protesty pokračují. http://www.bicusa.org/en/Article.11185.aspx
22. 5. 2009:
Domorodá hnutí vyzývají zahraniční korporace, aby přestaly zneužívat půdu, kterou obývají jejich příslušníci, bez bližšího seznámení se s situací a souhlasu původních obyvatel Amazonie. Pokračuje fórum pro domorodé záležitosti, jehož výsledkem je výzva vládě, aby důsledně dodržovala své povinnosti vyplývající z mezinárodních úmluv o lidských právech, zejména v oblasti Amazonie, kde vypukly protesty původních obyvatel po té, co má být jejich půda otevřena těžbě ropy zahraničními korporacemi bez konzultace s domorodci. http://7thspace.com/headlines/310006
25. 5. 2009:
Domorodá hnutí vyzívají k 48 hodinové stávce ve městě Bagua. http://www.livinginperu.com/news-9184-peru-peru-native-organizations-call-another-strike-bagua
26. 5. 2009:
Další Garciův zákon uznán za protiústavní. http://www.larepublica.pe/politica/20/05/2009/declaran-inconstitucional-el-decreto-1090-0
27. 5. 2009:
Sedm zraněných a dvacet zatčených domorodců ve městě Iquitos. http://www.aidesep.org.pe/index.php?codnota=752
28. 5. 2009:
Blokáda dopravní tepny mezi Jaenem a Baguou pokračuje. Dochází ke střetům s policií. 20 zatčených domorodců. http://www.aidesep.org.pe/index.php?codnota=754
http://www.livinginperu.com/news-9205-peru-peru-clashes-amazon-ended-up-with-20-protesters-under-arrest
Padesátý den mobilizace domorodců a úspěšných blokád amazonské infrastruktury.
http://amazonwatch.org/newsroom/view_news.php?id=1823
29. 5. 2009:
Tisíce lidí pochodují hlavním městem Limou v solidaritě s původními obyvateli Amazonie. http://peruanista.blogspot.com/2009/05/video-thousands-march-in-lima-in.html
30. 5. 2009:
Kontinentální summit původních obyvatel se snaží nalézt jednotu a mobilizovat domorodá etnika peruánské Amazonie a jejich spojence. http://intercontinentalcry.org/continental-indigenous-summit-focused-on-unity/
2. 6. 2009:
Masová blokáda břehů a přístavů řeky Napo. http://www.aidesep.org.pe/index.php?codnota=763
3. 6. 2009:
Blokáda řeky Napo rozehnána námořnictvem. http://www.servindi.org/actualidad/12284
Stupňují se střety domorodců s policií a armádou ve městech Cusco a Loreto. http://www.servindi.org/actualidad/12291
5. 6. 2009:
Brzy ráno zahájila peruánská armáda palbu ostrými do civilistů, kteří nenásilně blokovali silniční uzel, stěžejní infrastrukturu pro těžbu nerostných surovin v deštném pralese. Útok policie za sebou zanechal nejméně 28 mrtvých. http://news.infoshop.org/article.php?story=20090605175209994
6. 6. 2009:
Domorodý předák uvádí, že civilisté jsou nadále zabíjeni a policie za sebou zametá stopy spalováním těl a házením ostatků do řeky Marañón. Vláda je obviněna z páchání genocidy. Domorodé zdroje uvádí, že policie střílí původní obyvatele z helikoptér a střech domů. Počet mrtvých se vyšplhal na 84. http://enlacenacional.com/2009/06/05/enfrentamiento-entre-policias-y-nativos-en-bagua-deja-tragico-saldo/
8. 6. 2009:
Další zdroje uvádějí, že společná operace peruánské policie a armády za sebou zanechala 100 mrtvých civilistů. http://www.abc.net.au/news/stories/2009/06/08/2592391.htm?section=world

Použité zdroje:
http://news.infoshop.org/article.php?story=20090609001055950
http://intercontinentalcry.org/peru-indigenous-people-declaring-the-real-state-of-emergency/
http://peruanista.blogspot.com
http://amazonwatch.org/
http://www.livinginperu.com
http://www.aidesep.org.pe
Další fotoreportáže:
http://www.flickr.com/photos/powless/sets/72157619320374511/
http://www.flickr.com/photos/34173573@N08/sets/72157619302465028/show/
http://upsidedownworld.org/main/content/view/1896/1/
Televizní reportáž z masakru od organizace Democracy Now! (začátek 11. minuta, 30. sekunda): http://intercontinentalcry.org/democracy-now-reports-on-bagua-massacre/

Překlad a zpracování: Tonda Kováč