Pod záminkou zajištění bezpečnosti olympiády rozšířila čínská vláda systém dohledu a kontroly pomocí nových technologií. Nejde však jen o problém Číny, nýbrž o postupný proces omezování svobody, který se týká každého z nás.

Ještě pár dní před slavnostním zahájením olympiády byla tato událost medializována jako reklamní prezentace čínského režimu a stala se záminkou západních žurnalistů pro hon na čínské komouše od internetové cenzury po Darfur. Přes všechny ty nové znepokojující aféry zachovala čínská vláda chladnou tvář. Asi proto, že sázela na den, kdy propukne zahajovací ceremonie, západ bezprostředně zapomene na veškeré nepříjemnosti a jeho mozky přepnou na kulturně/atleticko/politickou fantastičnost, olympiádu v Pekingu.

Hry byly tedy onálepkovány jako reklama na čínskou politickou garnituru. Ve skutečnosti mají hlubší význam. Jsou reklamou na znepokojivě efektivní organizaci společnosti, kterou Čína dopékala během posledních tří desetiletí a která je připravena k podávání na prodejních pultech. Je to mocný hybrid nejsilnějších politických zbraní: autoritářského komunismu (centrální plánování, nemilosrdná represe, permanentní dohled) spoutaného zájmy globalizovaného kapitalismu. Někteří tento režim nazývají autoritářským kapitalismem, jiní tržním stalinismem, já osobně dávám přednost termínu McKomunismus.

Čína 2008

Olympijské hry v Pekingu jsou perfektní prezentací tohoto hybridního systému. Čínský stát v rekordním čase, skrze mimořádně výkonnou formu autoritářské vlády, zrealizoval konsternující síť železnice a dálnic, vyhladil oku nepohledné čtvrti, ulice osázel stromy a květinami a díky anti-hlenové kampani očistil chodníky od slin. Komunistická strana Číny se dokonce měsíčním zastavením průmyslové výroby pokusila proměnit kalné nebe na modré – že by vládou iniciovaná generální stávka?

Zvláštní režim měli možnost pocítit i čínští občané, kteří by mohli nějakým způsobem zostudit hry - tibetští aktivisté, bojovníci za lidská práva, rebelující blogeři - v posledních měsících jich byly uvězněny stovky. Kdokoliv další by chtěl nějak protestovat, ať nedoufá, že nebude zachycen jednou z třísettisíc pozorovacích kamer a okamžitě sbalen veřejnou bezpečností. Jednostotisíc těchto kamer se v ulicích mimochodem ocitlo za účelem hladkého průběhu olympiády, jak informovali zpravodajové.

Cílem všeho tohoto centrálního plánování a fízlování není oslava komunismu, přestože svůj režim čínská strana tak nazývá. Je oslavou ultimátního zámotku platebních karet Visa, tenisek Adidas, Čínské mobilní sítě, Happy meals od McDonalds, piva Tsingtao a UPS direct - oficiálních sponzorů olympijských her. Na rozdíl od policejních států východní Evropy a Sovětského svazu, vykonstruovala Čína policejní stát 2.0 - úplnou pro-profitní záležitost.

Čínské korporace, živené kapitálem USA a nejvlivnějšími americkými korporacemi (Cisco, General Electric, Honeywell, Google), pracovaly ruku v ruce s čínskou vládou, aby zrealizovaly sen: uzavřený kruh monitorovacího kamerového systému, který čučí z každého sloupu veřejného osvětlení - mohutný firewall, umožňující internetový monitoring – a projekt samocenzurovacích vyhledavačů.

Čína 2008

Příštím rokem má čínský domácí trh se zabezpečovací technikou dosáhnout rozpočtu 33 miliard dolarů. Několik čínských největších hráčů, podnikajících na tomto poli, přemístilo nedávno obchod se svými akciemi do USA, zřejmě opatření před nestabilní dobou. Akcie těchto korporací se zdají být sázkou na jistotu. Akcie čínské korporace Information Security Technology jsou například k dispozici na mimoburzovním trhu NASDAQ (National Associaton of Securities Dealers Automated Quotations) a akcie Security and Surveillance na newyorské burze NYSE.

Tento stěhovavý projekt podpořily během posledních dvou let investoři z USA částkou 150 milionů dolarů. Návratnost byla ohromující. Mezi říjnem 2006 a říjnem 2007 stoupla hodnota akcií Security and Surveillance o 306%.

Mnoho těchto štědrých investic čínské vlády do kamerového systému a další dohlížecí výzbroje bylo uskutečněno v zájmu bezpečnosti olympijských her. Jsou ale ve skutečnosti nutné k zabezpečení sportovní události? Rozpočet bezpečnostních opatření byl stanoven na šokujících 12 miliard dolarů - pro srovnání Salt Lake City, které hostilo zimní olympiádu jen pět měsíců po 11. září, utratilo na tato opatření 315 milionů dolarů, Atény přišla bezpečnost v r. 2004 na 1,5 miliardy dolarů. Mnoho lidskoprávních organizací poukázalo na fakt, že čínský bezpečnostní upgrade sahá daleko za hranice města Peking, kde se klání odehrává. Po celé zemi je dnes 660 zabezpečených měst, tzv. safe cities, oblastí, které byly vybrány pro instalaci pozorovacích kamer a další šmírovací techniky. Ovšemže vše vzniklo za účelem zabezpečení olympijských her - snímače oční duhovky, výbava policejních těžkooděnců, software identifikující tváře podle biometrických údajů - technika ale po skončení her v čínských městech zůstane, připravena k monitorování a zásahu proti stávkujícím pracujícím a dalším protestujícím.

To, co znamenají čínské olympijské hry pro západní korporace, se stává další chladnokrevnou historkou v kuloárech obchodních kruhů. Od devětaosmdesátého, kdy byli na náměstí Tiananmen zmasakrováni odpůrci čínského režimu, bylo americkým korporacím zakázáno prodávat policejní techniku čínské straně – američtí zákonodárci se tehdy obávali, že by zbraně mohly být opět použity proti nenásilným demonstrantům a v důsledku toho by přišli o svá křesla. Zákon byl kompletně opomenut s letošní olympiádou, kdy byl Číně ve jménu bezpečí sportovců a VIP hostů (včetně G.W. Bushe) otevřen trh s novými policejními hračkami.

Čína 2008

Má to v sobě hořkou ironii. Když bylo před sedmi lety Pekingu přiklepnuto pořadatelství, byla zmiňována teorie, že mezinárodní pozornost donutí čínskou vládu k respektu práv a svobod svého lidu. Místo toho otevřely olympijské hry zadní dveře masivnímu upgrade monitorovacího systému obyvatel a represe. A pamatujete si časy, kdy byly západní korporace zvyklé omlouvat své kšefty v Číně šířením svobody a demokracie? Dnes zažíváme pravý opak: investice do monitoringu a cenzury pomáhá Pekingu aktivně potlačovat novou generaci aktivistů ještě před tím, než stačí vytvořit novou síť masového hnutí.

Čísla dokládající tento trend nahánějí děs. V dubnu 2007 měli funkcionáři z 13 provincií konferenci, kde podali zprávu, jak se nová bezpečnostní opatření osvědčila v praxi. V provincii Jiangsu byl Jihočínský poštovní úřad pověřen k použití nových IT systémů na rozšíření a vývoj dosavadního monitoringu. Počet demonstrací a pouličních nepokojů za to období klesl o 44%. V provincii Zhejiang, v oblastech, kde byly instalovány nové monitorovací systémy, klesly o 30%. V Shaanxi klesly “masové incidenty“ (policejní označení demonstrací) o 27%. Dong Lei, oblastní náměstek strany, přičetl část zásluh na těchto výsledcích velkolepým investicím do bezpečnostních kamer po celé provincii. „Naším cílem je dosáhnout nepřetržitého monitoringu, který neztrácí na kvalitě za jakéhokoliv počasí.“ řekl Dong Lei na konferenci.

Čínští aktivisté se ocitli pod intenzivním tlakem. Jejich organizace je ještě obtížnější než před lety. Internetové kavárny jsou prošpikovány bezpečnostními kamerami, surfování je potají sledováno. V kanceláři odborové organizace v Hong Kongu jsem potkala velmi známého disidenta Jun Taa. Kvůli permanentní policejní šikaně právě opustil zemi. Po desetiletích boje za demokracii a lidská práva znemožňují moderní monitorovací technologie jakékoliv další fungování opozice v Číně.

Čína 2008

Z mé pozice je jednoduché poukazovat na hi-tech monitorovací čínský režim. Lidé jako Jun jsou v daleko složitější situaci. Je těžké si uvědomit, že ty samé technologie infiltrují každodenní život lidí v amerických ulicích, zároveň s biometrickými identifikačními průkazy a monitorováním e-mailů a telefonních hovorů. Pro globální obchod se zabezpečovacími technologiemi je Čína více než trh, je ukázkovým příkladem. V Pekingu, kde vládne absolutní státní moc a lidské svobody neexistují, mohou být americké bezpečnostní technologie uplatněny bez jakýchkoliv limitů.

Dnes procházíme prvním testem: Může zvládnout Čína, navzdory bující nespokojenosti, organizaci bezkonfliktní olympiády? Pokud zní odpověď ano, tak jako obchodní distribuce produktů jedné z nejlevnějších a nejutlačovanějších pracovních sil, můžeme bez nadsázky říct, že policejní stát 2.0 je připraven na export.


Článek v původním znění ZDE

---

Poznámka:
Niekoľko dní po zverejnení článku sme na tomto mieste polemizovali, ako autorka autorka článku myslela(príp. či sa pomýlila), keď napísala že Salt Lake hostilo olympiádu pred 11.9. Nakoniec sme zistili že sa jednalo o chybu na našej strane, konkrétne nepozornosť pri preklade.
Ospravedlňujeme sa za zmätky a za upozornenie na túto chybu ďakujeme čitateľovi Jerrymu.