Myslíte si, že si ženy vydělají na stejných pozicích stejně jako muži a že byli rovné platy zavedeny již před lety? Dobrá, možná je na čase, seznámit se s několika fakty a čísly.

Myslíte si, že si ženy vydělají na stejných pozicích stejně jako muži a že byli rovné platy zavedeny již před lety? Dobrá, možná je na čase, seznámit se s několika fakty a čísly.

Ženy a dívky odvedou po celém světě 2/3 veškeré práce a za tu obdrží pouhých 5% světových příjmů. Z 550 milionů nejhůře placených pracujících, jejichž denní příjem (a často i příjem pro celou rodinu) nepřesáhne hranici jednoho dolaru, je 330 milionů, tedy 60%, ženského pohlaví.

“Ale v prosperujících západních zemích nemůže být tak špatná situace, né?“ Jedním z neměnných faktů, napříč všemi zeměmi Evropské unie je, že ženy vydělávají méně než muži. V současnosti dosahuje rozdíl mezi průměrným platem ženy a průměrným platem muže v členských zemích Evropské unie 15%.

“Jenže chlapi jsou fakt lepší a silnější, tak si zasloužej vyšší plat“, mohl by argumentovat zamindrákovaný sexista. Měli by platy být vyměřovány podle toho kdo je lepší a silnější? Vždyť moderní práce klade nejvyšší požadavky na získané dovednosti a dosažené vzdělání. Navíc, ženy ve studijních výsledcích překonávají muže a na trh práce tak vstupuje více žen s vysokoškolským vzděláním, než mužů. Kdyby měl v sobě výše uvedený sexistický argument alespoň trošku smyslu pro spravedlnost, musel by na trhu práce prosazovat zvýhodňování žen.

Rozměr platové propasti je výrazně nižší ve státním sektoru a je mizivý mezi mladými ženami a muži přicházejícími na trh práce. Postupem času však roste s přibývajícím věkem. Takovéto poměry však nejsou důsledkem větší lidskosti státu, ale skutečnosti, že zaměstnanci a zaměstnankyně státního sektoru v zemích Evropské unie bývají většinou organizováni v odborech. Mladé ženy, přicházející na trh práce, mají ještě možnost organizovat se a bojovat za svá práva, ale jakmile přibude starost o děti, tak je systém efektivně vyšoupne. To je bezohledná logika kapitalismu, který parazituje na “slabostech“, kterou je pro něho patrně i schopnost dávat život.

Zároveň se lvím podílem na neplacené práci v domácnosti, bývají ženy ty, které vodí a vyzvedávají děti z mateřinky, zůstávají doma, když je dítě nemocné, apod... Důvodem většinou bývá lépe placená práce muže, jejíž ztráta by ochromila finanční příjem domácnosti. Ženy jsou v této pozici odkázány na práci/nepráci - poloviční nebo zkrácený úvazek, při kterém si sice mohou přizpůsobit pracovní dobu podle svého, ale jejich lopota bývá nedoceněna a často se také setkávají s nedostatečnou bezpečností práce. Možnost organizovat se v odborech bývá samozřejmě na takových místech minimalizována, což podporuje trend individuálně sjednaných pracovních smluv a způsobuje stagnaci nebo dokonce nárůst genderové platové propasti. Pokud jsou znemožňovány kolektivní pracovní smlouvy, uplatňuje kapitalismus svou logiku v plném měřítku a zneužije jakékoliv slabosti, aby zachránil své bohatství. Bludný kruh příčin a důsledků se tak uzavírá.

Nakonec je nutné konstatovat fakt, že stávající systém nikdy nemůže odstranit propast mezi příjmy mužů a žen – i přesto že se zaměstnanci a zaměstnankyně některých institucí (EU, OSN) tváří jako že na problému pracují, systém nemilosrdně využije každé znevýhodnění na trhu práce, aby se na něm přiživil. Za těchto okolností podporují anarchisté a anarchistky ženské organizace a dívčí spolky, které usilují o rovné mzdy a bojují proti sexismu ve všech sférách života. Boj za rovnoprávnost mužů a žen zdaleka neskončil. Důstojné mzdy a rovné pracovní příležitosti nejsou sice naším konečným cílem, ale mohou být součástí boje za lepší životní podmínky tady a teď. Proto nehodláme polevit v úsilí, dokud nedosáhneme našich dlouhodobých cílů. Ať každý pracuje a tvoří podle svých možnosti, vždyť potřeby musí být tak i tak zdarma dostupné všem. Realizace takových hodnot ale vyžaduje důsledné a komplexní demontování námezdního systému.

překlad Aleš Rejn

Zdroj: Conor McLoughlin: Is Equal Pay Possible?, Workers Solidarity Buletin no.99
online : [PDF]