Úvod letošního roku se po antifašistické stránce opravdu povedl! Začalo to v Otrokovicích, pokračovalo to v Bratislavě a naposledy v Berouně. Berounem 24.2. měli pochodovat naci(onali)sté z organizace Autonomních nacionalistů Středních Čech, aby šířili své zrůdné myšlenky relativně pozitivnější formou. Měli pochodovat proti základnám. Nám anarchistům a antifašistům, přišlo pokrytecké, aby fašisté pochodovali proti radarům USA (je pravdou, že proti nim jsme i my, ale úplně z jiných důvodů než fašisté), když si uvědomíme, že by tito „exoti“ rádi zde viděli základny, koncentrační a likvidační tábory, podobné jako byly v 3. říši a rozhodli jsme se jejich akci zablokovat!

Průběh blokády

Když jsme do Berouna přijel, ještě nic nenasvědčovalo povedené antifašistické akci. Po městě se pohybovali skupiny fašistických násilníků, kteří „hlídali“ ulice kolem náměstí. Na náměstí pak kolem 13:30 bylo jen asi 50-60 antifašistických aktivistů. To se, ale krátce na to změnilo. Kolem 14:15 byla již střední část náměstí zaplněná místními i „přespolními“ aktivisty, kteří chtěli říci svoje ne plánům pohrobků Hitlera. Z doslechu jsem se dozvěděl o 2 konfliktech, které se stali na nádraží. Jedna konfrontace prý skončila vítězně pro pohrobky, druhá pro svobodomyslnáře z řad alternativní mládeže.

V zhruba 14:30 jsme se dali na pochod. Náš plán byl, dostat se až na nádraží, kde měli sraz nacisté. Policie nám však přehradila cestu u místní lávky spojující centrum města a nádraží. Tím začali „blízké setkání vyššího druhu“ s policisty. Nac(ional)isté si dali z neznámých důvodů načas (možná se báli jít na pochod, možná se čekalo na to co vymyslí PČR) , tudíž jsme si krátili čas mnoha pokřiky jako „černý, bílý, spojme síly“, „no pasaran“, nebo „společně, proti fašismu, proti rasismu“. Cestou k lávce se k nám přidávali další místní lidé a počet našich aktivistů narostl přibližně na 150-200 lidí.

Po asi 30 minutách jsme se konečně dočkali nějakého vývoje událostí. Mezi námi antifašisty se šířila hláška, že fašisté jsou odkloněny přes druhou lávku, tak jsme se přesouvali na místo, pod zástěrkou, že se vracíme na náměstí. Po chvíli se tato hláška zjistila jako neopodstatněná, proto následoval úprk zpět k lávce, přes kterou již přecházeli milovníci arijské rasy. Došlo k první střetům s fašisty a policii. Vzduchem létali nejrůznější předměty (od vajíček, po zeleninu, láhve, až po kamení). Policie po chvilce váhání rázně rozhodla, koho se celý den budou zastávat a vyslala proti nám asi 60-ti člennou skupinu těžkooděnců, která svoji sílu navíc dominovala používáním dělobuchů. Tento scénář se opakoval ještě třikrát, než nás PČR zahnala zpět na náměstí. Příznivci 3. říše v tu chvíli neměli sebemenší zájem se do boje zapojit (snad kromě zpět hozených několika předmětů) a pokřiky dokazovali (např. „bite je“, nebo „ještě bít“) jak moc si váží zásahu policie.

Když jsem již byli PČR zahnáni na náměstí, následovala další asi patnácti minutová porada policie, jak s námi dál. Výsledkem byl zásah asi 150 policistů, kteří si navíc znovu pomáhali nespočtem dělobuchů a tak nás policie na chvíli vyhnala z náměstí. Po chvíli se ovšem polovina z nás vedlejšími uličkami zpět na náměstí vrátila, kde již byli zformováni „jak cvičené opice“ neonacisté a kolem nich A.C.A.B. obehnajíc je do čtverce, aby pohrobkům Hitlera s inteligencí pohrobků mamuta snad nějaký „zlý“ antifašista nemohl ublížit. Zde se ukázalo, že neonacistů je podstatně méně, než bylo nás (max. 100) a jejich strach z nás je tedy opodstatněný. Čím více nás ubývalo, tím více se pohrobci osmělovali a dokonce se pokusili na nás zaútočit, v době kdy došlo k opětovnému zásahu policie, boční ulicí. Jejich útok, v počtu asi 10-ti rádoby lidí, byl rychle odražen a jde se říci, že nebýt rychlého příjezdu těžkooděnců, mnozí z nich, by skončili hůře, než jen ve voze rychlé záchranné služby, odvážejíc je do nemocnice k ošetření.

Tím pro mě skončila tato protiakce, nasedl jsem spolu s několika dalšími lidmi do auta a odjel směr domov. Cestou jsem se pak dozvěděl o počtu zatčených antifašistů a bojůvkách, které nadále pokračovaly ve městě (většinou ve prospěch svobodomyslnářů)!

Poučení

Je zřejmé, že policie se čím dál více připravuje na tyto střety. Z města např. zmizelo vše, co by šlo použít na stavbu barikád. Do budoucna je tedy nutné lépe se na tyto střety připravovat, den předem zjišťovat situaci na místě a sebou si vozit (to platí samozřejmě především pro ty s auty) věci, které se můžou hodit při boji s fašisty.

Závěr

Závěrem bych samozřejmě chtěl všem účastníkům blokády poděkovat za jejich účast. Děkuji pak zvláště i těm, kteří pomohli brzkému propuštění zadrženým a věřím, že brzy se znovu se všemi účastníky uvidím jak při další blokádě i při širší vzájemné spolupráci v různých aktivitách.