Jaro je v plném proudu. A sním i čas nadstátních korporací podnikajících v oboru geneticky modifikovaných potravin. I u nás v Česku totiž existují experimentální pole, kde tyto korporace v běžných podmínkách na nikterak nechráněných místech vysazují své geneticky upravené (GM) plodiny. To s sebou nese hned několik významných rizik – volné pěstování GM rostlin, byť „experimentálně,“ v malém množství, není ničím jiným než gigantickým pokusem na životním prostředí. Pokusem, který ohrožuje nás všechny dosud nevídaným způsobem.

Jaro je v plném proudu. A sním i čas nadstátních korporací podnikajících v oboru geneticky modifikovaných potravin. I u nás v Česku totiž existují experimentální pole, kde tyto korporace v běžných podmínkách na nikterak nechráněných místech vysazují své geneticky upravené (GM) plodiny. To s sebou nese hned několik významných rizik – volné pěstování GM rostlin, byť „experimentálně,“ v malém množství, není ničím jiným než gigantickým pokusem na životním prostředí. Pokusem, který ohrožuje nás všechny dosud nevídaným způsobem.

Odpůrci GM plodin argumentují několika významnými riziky, která zatím nikdo přesvědčivě nevyvrátil. Princip předběžné opatrnosti proto velí, abychom počkali minimálně do doby, dokud budou zcela zažehnány veškeré pochybnosti, než vsadíme biodiverzitu a v případě naplnění nejčernějších scénářů i přežití lidského druhu.

Hlavní výhradou vůči GM plodinám je skutečnost, že nikdo neví, jak se budou GM plodiny chovat v reálném prostředí, které se značnou měrou liší od pokusných polí s ideálními podmínkami v laboratořích. Ve „skutečném světě“ totiž hrozí např. v laboratořích vyloučené křížové opylování, tedy přenos pylu GM rostlin na „skutečné“ rostliny. A protože nikdo neví, jak se pozměněné geny zachovají ve třetí, čtvrté, desáté generaci rostlin (protože samozřejmě dosud neznáme přesnou funkci každého jednotlivého genu, a ani v laboratorních podmínkách dosud nikdo nevypěstoval deset generací GM rostlin), může dojít i k úplnému vyhynutí či naprosto neočekávané mutaci dané rostliny.

Korporace se tlaku odpůrců brání tím, že používají různá ochranná opatření, např. prostorové oddělení od dalších plodin stejného druhu. Jak se však ukázalo, ta by musela činit ne desítky, ale stovky metrů, aby byla účinná – v mnoha zemích došlo ke kontaminaci „normálních“ rostlin, a celá pole úrody musela být zničena. V Mexiku je např. volně rostoucí kukuřice již nenávratně kontaminována tou GM modifikovanou, značně odolnější než původní druhy. Ty rychle a nenávratně mizí v konkurenci vylepšené sestřičky. Již brzy bude veškerá úroda kukuřice v Mexiku modifikovaná – a pro spotřebitele již nebude existovat volba se této GM plodině vyhnout.

Problémem je i působení GM plodin na různé další druhy organismů. Je pochopitelné, že v laboratoři se nedá odzkoušet působení dané GM rostliny na celou faunu a flóru. O tom se již přesvědčil jistý druh motýlů, kterého hubila GM kukuřice pozměněná tak, aby sama tvořila herbicidní látky.

Kromě ekologických mají GM potraviny i značná rizika sociální a politická. Na prosazení GM potravin intenzivně pracují gigantické nadstátní korporace, které sice operují s rétorikou o vyřešení problému světového hladu, ale ve skutečnosti samozřejmě sledují zejména své zisky. Díky možnosti patentovat GM plodiny i jejich části se navíc objevila palčivá otázka kontroly nad jednou ze základních potřeb člověka, jídlem. Jen několik málo světových megakorporací kontroluje drtivou většinu trhu s osivy, díky čemuž se v jejich rukou soustředí ohromná moc určovat ceny a pravidla (co a za jakých podmínek se bude prodávat, smí pěstovat atd.).

Posledním hitem potravinářských korporací jsou tzv. terminátorské geny. Ty zajistí, že daná rostlina nevyprodukuje žádná semena. Zemědělec si musí každý rok od korporací nová, nelze si tradičně nechat část úrody na osetí (jde tudíž o efektivní ochranu patentových práv...). Stává se tak zcela závislý na korporacích... Byly dokonce zaznamenány i případy žalob na zemědělce za to, že použil "neautorizované osivo" v případech, kdy nebyl použit terminátorský gen.

Tento článek si neklade za cíl popsat všechna rizika GM rostlin a jejich po(u)žívání. Nezmínil jsme se například o možných důsledcích konzumace GM potravin pro organismus člověka nebo o tom, že GM rostliny upravené na odolnost vůči pesticidům dále zvyšují jejich používání a dávkování. Pesticidy jsou přitom již nyní ohromnou hrozbou pro životní prostředí. A existuje mnoho dalších výhrad a nezodpovězených otázek.

Na závěr bych chtěl zmínit možnosti odporu vůči tomuto experimentu korporací. V situaci, kdy biotechnologické firmy vydávají na lobbying desítky milionů eur není překvapením, že zákony nahrávají rozvoji GM plodin bez ohledu na možné následky. Proti GM potravinám se však zvedla ohromná vlna odporu v podobě širokého, zdola organizovaného lidového celosvětového hnutí. To se vedle vytváření semenných bank s cílem zachování biodiverzity a vzdělávání věnuje převážně jednomu druhu nenásilných přímých akcí, čímž se dostáváme k titulku tohoto článku.

Stovky lidí na celém světě, od Anglie, přes Čechy až po Indii, vyhledávají (nejen) pokusná pole s vysazenými GM plodinami, které následně zcela zlikvidují. V Indii v případě velkých polí i ohněm, v evropských podmínkách malých testovacích políček většinou "gerilovým zahradničením," tedy jakousi předčasnou sklizní. Vedle finanční ztráty pro korporace má tento druh zahradničení zejména to kouzlo, že firma nemůže jakkoliv pokročit ve výzkumu a vše musí další rok opakovat.

Mějte proto během jarních procházek a letních výletů oči otevřené. Pokud víte o testovacím poli s GM plodinami, můžete buď nabrousit srpy, nebo dát alespoň vědět skupinám, které se tímto tématem zabývají (například Earth First: www.ecn.cz/zemepredevsim, kde můžete použít připravený anonymní formulář). Gerily zahradníků vaši informaci vřele uvítají.