Kde je bezpráví právem, tam je odpor povinností.

Dvě právozvířecí organizace svolaly na Den laboratorních zvířat, 24. dubna, demonstraci proti vivisekci. Demonstranté a demonstrantky v závěru akce nakrátko obsadili budovu Procter and Gamble na protest proti testování na zvířatech. Z této demonstrace vám přinášíme reportáž.

Na 24. dubna, tedy Den laboratorních zvířat, svolaly organizace Ochránci hospodářských zvířat (OHZ) a Svoboda zvířat (SZ) demonstraci proti vivisekci. Její začátek byl naplánován na 15:00 před sídlo firmy J.P.Morgan, největšího akcionáře laboratoří Huntington Life Sciences (HLS).

Ty nejsou, jak by se podle názvu mohlo zdát, váženou vědeckou institucí. HLS je největší evropský laboratorní komplex orientovaný na vivisekci, tedy pokusy na zvířatech. V HLS je při pokusech denně zabito 500 zvířat: psů, koček, opic, králíků či morčat. Aktivisté OHZ a SZ se rozhodli nepřímo konfrontovat právě tuto laboratoř jako nejlepší symbol barbarství moderní doby, vivisekci.

Experimenty na zvířatech se totiž neprovádí kvůli našemu zdraví či „pokroku“, jak rádi tvrdí její obhájci či tzv. „spořádaní občané,“ které rozčiluje jakákoliv nezávislá aktivita. Důvod pro týrání zvířat je mnohem prozaičtější: peníze. Farmaceutickým a chemickým průmyslem je za každý experiment vypláceno několik tisíc liber. I to jistě hrálo svou roli, když se HLS, zřejmě v rámci hesla „náš zákazník, náš pán,“ rozhodl falšovat výsledky už tak dost nepřesvědčivých testů. Přesto, že během posledních let bylo vedle falšování výsledků odhaleno mnohonásobné porušení zákonů, laboratoře fungují dál...

A proč že jsou testy na zvířatech tak nepřesvědčivé? Inu, co byste řekli na následující trojici výroků: kouření nezpůsobuje rakovinu, azbest je pro člověka neškodný a aspirin smrtelně jedovatý. Ne, nezbláznil jsem se – pouze důvěřuji výsledkům testů na zvířatech, prováděných kvalifikovanými vědci. Skutečnými odborníky, do jejichž práce prý aktivisté nemají mluvit.

A píši-li o týrání, není od věci stručně popsat některé „experimenty“. Při jednom z nejčastějších se zvířatům zavedou do žaludku trubice, kterými se lijí chemikálie. Když polovina zvířat v krutých bolestech umře (použití sedativ by „negativně ovlivnilo průběh testu“), pokus skončí a druhá polovina pokusných zvířat je utracena. Nebo jiný pokus: tentokrát se zvířatům lije chemikálie do očí. Kdo někdy viděl fotografie mokvajících zakrvácených očí pokusných zvířat, ví, o čem je řeč.

Pokusy na zvířatech jsou přitom plně nahraditelné tzv. alternativními metodami, tedy metodami, při kterých nemusí trpět a umírat žádná zvířata. Jsou to například počítačové modely a simulace, testy na lidských placentách či biologických kulturách atd.

Vivisekce je přitom prováděna i v České republice, například Pardubickou firmou Biotest. A ani zdaleka se netestují jenom léčiva, jak se nám někdy stoupenci vivisekce snaží namluvit („vždyť život pár zvířat stojí za ty tisíce zachráněných životů“). Testuje se kosmetika, chemikálie atd. Testuje se dokonce i „na vývoz,“ tedy pro zahraniční firmy.

Ale zpět k demonstraci OHZ a SZ. Ta začala s asi dvacetiminutovým zpožděním krátkým proslovem vyvracejícím nejčastější lži vivisektorů. Po několika minutách hluku skandování protivivisekčních hesel se asi stohlavý dav s transparenty za občasného skandování a pískání (nutno dodat, že kroceného pořadateli) přesunul před sídlo firmy Procter and Gamble, jednoho z velkých zákazníků HLS a zároveň firmy, která i přes veřejné prohlášení o ukončení testů na zvířatech v nich i nadále pokračuje.

Zde byla k vedení firmy vyslána malá tříčlenná delegace. Za několik minut ovšem před budovu vyběhl vrátný s požadavkem na několik hlídkujících městských policistů: „potřebujeme vás vevnitř, ty tři tam dělají hroznej bordel.“ Strážníci mizí v útrobách budovy a demonstranti a demonstrantky se přesunuli přede dveře, kde vytvořili lidský řetěz na obranu svých kamarádů před zatčením, respektive odvezením policií. Vše samozřejmě doprovázelo pískání a skandování.

Po chvíli otevřel vrátný elektronicky ovládané dveře, aby pustil jednoho ze zaměstnanců. Aktivisté a aktivistky toho okamžitě využili a snažili se protlačit dovnitř. Oba vrátní lidské mase krátce, ale marně vzdorovali. Brzy byli odsunuti stranou a jejich křik „co blbnete, vždyť to je soukromý majetek“ zanikl v protivivisekčních heslech.

Vevnitř demonstranti a demonstrantky okamžitě zamířili nahoru, ke kancelářím vedení. Na schodech potkávají strážníky, kteří ne zrovna šetrným způsobem odváděli jejich kamarády. Ti jsou v mžiku volní, strážníci dělají překvapením pár kroků vzad a na schodech zaujímají obrané postavení s výhružně vystrčenými tonfami.

Aktivistům a aktivistkám to ale pranic nevadilo: už se dostali dost daleko. Na chodbě improvizovaně roztáhli transparenty a hlavně ze všech sil skandovali. Došlo i na improvizovaný projev, aby po několika minutách dav opustil budovu a po závěrečném projevu se rozešel.