Přinášíme vám rozhovor se zajímavou anarchistickou skupinou z Berlína, jejíž činnost je zajímavé a přínosná pro anarchistické hnutí v celé východní Evropě a zároveň pomáhá navazovat další kontakty mezi anarchistickým západem a východem.

Jak a kdy byla skupina Abolishing Borders from Below /ABB/ založena?

Pro lepší porozumění vzniku skupiny jako je ABB je třeba zmínit, že vznikla v okruhu lidí z východní Evropy žijících v Berlíně. Vznikla z několika rozdílných důvodů. Někteří z nás měly různé ne zcela dobré zkušenosti s prací v organizacích složených převážně z německých aktivistů. Někteří cítili jazykovou bariéru při práci v cizojazyčném kolektivu a hledali takovou skupinu, kde by se mohli plně vyjádřit. Jiní se stali součástí tohoto projektu, protože se jim zalíbila jeho hlavní myšlenka. První impulsy k založení této iniciativy se objevily po událostech při zasedání G8 v Janově, šlo o snahu „přinést svěží vítr do anarchistických struktur napříč kontinentem“.
Na druhou stranu východoevropští anarchisté žijící v Berlíně se podíleli na rozličných aktivitách již léta, většinou se ale jejich úsilí pohybovalo od jedné aktivity k druhé - i tak to ale byla skvělá zkušenost. Potom přišla myšlenka založit takovouto skupinu, aby se usnadnila a zefektivnila naše práce. První diskusní setkání proběhlo v říjnu 2001, kde zazněly různé návrhy budoucích aktivit. O pár týdnů později jsme zahájili vydávání východoevropského anarchistického magazínu „Abolishing the Borders from Below“, stejně jako strukturu ABC /Anarchist Black Cross/ a projekt východoevropské libertinské knihovny. Mezitím jsme nezávisle na knihovně otevřeli tiskárnu a chystáme se na otevření kanceláře (společně se dvěma dalšími skupinami).
Od začátku naší existence pravidelně organizujeme solidární akce (okupace ambasád, finanční podpora) s anarchistickými organizacemi a aktivitami ve východní Evropě a podílíme se na aktivitách jako anti-border kempy, mezinárodní antikapitalistické protesty nebo kulturní setkání. Samozřejmě jsme také aktivní na místní úrovni.

Kolik lidí je aktivních v editorském kolektivu vašeho časopisu nyní?

Jsme malý kolektiv bez ambic na rozrůstání nebo shánění nových členů, ale samozřejmě jsme každému otevřeni. Dohromady se jedná o 15 – 20 osob aktivních ve výše zmiňovaných projektech. S různou měrou zapojení, samozřejmě. Několik dalších se zapojuje do činnosti příležitostně - jsou s námi vždy když je třeba. Náš časopis edituje skupina 6 – 7 lidí.

Kolik čísel jste již vydali a jakou máte periodicitu?

V prosinci 2002 vyjde AbolishingBB č.7, na kterém právě pracujeme, i proto nám trvalo tak dlouho odpovědět na vaše otázky (ve skutečnosti nám berlínští přátelé poslali své odpovědi během jednoho týdne – pozn. redakce). Vycházíme tedy jako dvouměsíčník a máme ambice na vycházení každý měsíc. Ale na to prozatím nemáme dost sil.

Jaké jsou cíle ABB, o čem píšete a kdo vám přispívá?

Otázce rozumím tak, že se ptáte na cíle časopisu a ne celého kolektivu ABB..to nám alespoň usnadní odpověď, ha, ha. Cíle časopisu jsou docela jednoznačně napsané v editorialu. Jde nám zejména o pomoc anarchistickému hnutí po celém kontinentu, pomoci organizacím poznávat se navzájem, navazovat a prohlubovat spolupráci, rozpoznávat společné cíle a pochopit rozdíly a problémy. Jde samozřejmě také o pomoc východoevropskému anarchistickému hnutí vymanit se z jisté izolace a dále se rozvíjet. Věříme, že výměna zkušeností, taktik a materiálů mezi podobnými skupinami po celé Evropě pomůže východoevropským anarchistům zefektivinit jejich činnost.
Stala se ale zajímavá věc. Zatímco jsme se zpočátku zaměřovali na budování mostu mezi východní a západní Evropou, zjistili jsme, že naše publikace pomáhají východoevropským anarchistickým skupinám blížeji spolupracovat spolu navzájem. Stalo se to tak rychle, že jsme si toho ani nevšimli sami, ale až potom, co nám o tomto jevu řekli druzí. To je skvělé a cítíme to jako dobrý základ pro dlouhodobější cíle. Ale jen pro ujasnění: AbolishingBB je publikace, jenom nástroj v rukou anarchistů a zůstane jím i nadále. Nemáme ambice stát se středobodem nějakého nového hnutí, jde nám spíše o zprostředkování vlastních aktivit jednotlivých skupin a pomoci jim je zefektivnit. Pro AbolishingBB píše asi tucet skvělých dopisovatelů téměř ze všech regionů východní Evropy. Naše redakce koordinuje přítok těchto informací a dohledáváme informace z chybějících regionů pomocí jiných zdrojů. Nejvíce práce tedy dělají naši dopisovatelé. Můžeme tedy říci, že kolektiv AbolishingBB je daleko širší, než lidé v Berlíně.

Kolik výtisků vydáváte a jak časopis distribuujete?

Začali jsme s tisíci kopiemi, ale pěkně rychle se objevil veliký zájem o časopis a tak jsme se snažili náklad zvýšit. Tím jsme se dostali do finanční krize, ale nyní již vše vypadá daleko lépe a tiskneme kolem 2 000 kousků. Ohledně distribuce se snažíme šířit síť kontaktů po kontinentě (a dál), takže máme po regionech distributory, kteří odebírají 50 – 200 výtisků. Ve všech oblastech to s distribucí ještě není tak dokonalé, jak bychom si představovali, ale číslo od čísla se to zlepšuje. Výtisk by měl stát všude zhruba stejně, cca 50 centů (15 kč). Libertinské knihovny a infoshopy dostávají výtisky zdarma, takže nám mohou dát vědět, jestli jim nějaké chybějí.

Nazýváte se anarchisty? Co to pro vás znamená? Nebo se domníváte, že takováto nálepka je zbytečná?

Tak tuto otázku by si měl každý člen kolektivu zodpovědět sám za sebe, což teď narychlo není možné. Mohu říci, že alespoň polovina z „Abolishers“ by se za anarchisty označila, stejně jako je možné říci, že všichni z našeho kolektivu by rádi žili a organizovali své aktivity podle anarchistických principů. Faktem je, že část mých přátel nepovažuje za nutné používat pro své životní postoje nějakou nálepku, ale existují principy, které nám jsou všem - jak věřím - společné. Jde především o odmítnutí hierarchických struktur a autoritářských vztahů mezi lidmi, rozvíjení hodnot jako je přátelství, solidarita a spolupráce místo soupeření.
Někteří jsou spokojeni s užíváním těchto principů ve svých životech, druzí se je navíc snaží šířit co nejvíce do okolní společnosti. Ale to není problém, který by nás rozděloval. Jisté je, že účastníme-li se akcí pod anarchistickými prapory, nikdo z kolektivu v tom nevidí žádný problém.

Váš časopis pomáhá propojovat východoevropské hnutí – jak vidíte jeho perspektivy? Domníváte se, že existuje příležitost pro větší koordinaci a spolupráci?

Věříme, že spolupráce a rozvoj anarchistického hnutí má ve východní Evropě slibné perspektivy. Náš optimismus pramení z vůle a síly, kterou vidíme na mnoha místech regionu. Nejlepším důkazem toho byla skvělá spolupráce východoevropských anarchistických skupin během kampaně proti summitu NATO v Praze. Budeme v naší práci samozřejmě pokračovat dál, důležitá je ale i celoregionální diskuse o cílech a očekáváních od vzájemné spolupráce. Můžeme nastínit některé myšlenky, které napadají nás.
Společný boj proti rychle rostoucí kriminalizaci a eliminaci anarchistických struktur v našem regionu. Spojuje nás odpor proti ekonomické globalizaci a remilitarizaci vztahů na všech úrovních společnosti. Oba tyto procesy jsou viditelné a klíčové pro naši oblast. Opravdu bychom uvítali celoregionální diskusi o možnostech dalšího rozvoje a zefektivnění anarchistických aktivit, diskusi, která by mohla být založena na pozitivních i negativních zkušenostech jednotlivých skupin v jejich prostředí. Čemu se chceme zcela jistě vyhnout je vytvoření další elity „mezinárodních aktivistů“, kteří se velmi dobře znají navzájem a „skvěle spolupracují“, ale v důsledku se uzavírají do jistého ghetta, kteří by se cítili dobře v kruhu svých přátel z nic neměnící „východoevropské anarchistické rodiny“.

Jak se stavíte k myšlence, že „aktivisté“ se oddělují od obyčejných lidí a vytvářejí
novou elitu?

Nevím, proč bychom se měli dívat na kauzu „aktivismu“ odděleně. Myslím, že je přirozené a normální, že se lidé pohybují a hledají nejlepší místo pro život – ať už jsou nebo nejsou aktivisty. Nakonec většinou zůstanou tam, kde mohou nejlépe realizovat své sny a přání. Otázkou je, jaké plány mají. Další otázkou je, kdo je a kdo není „aktivista“? Statisíce Argentinců ještě před dvěma lety nebyly aktivisty, ale stali se jimi ze dne na den, aniž by měli čas o tom přemýšlet. Možná i ve vašem městě žijí dva miliony aktivistů, kdo ví? Možná jednou vezmou své životy do svých rukou. A myslíte, že bude důležité, odkud se vzali?
Ale přesně vím, odkud se bere vaše kritika aktivismu. Jestli budete mít vy nebo jiné skupiny jednou pocit, že skupiny jako ta naše jsou elitářské díky jejich „migračnímu aspektu“, rádi bychom o tom věděli a prodiskutovali to. Stavělo by to totiž naše snahy do nového světla. Škoda, že náš rozhovor vedeme po internetu a nemůžeme v diskusi plynule pokračovat. Mohu ale slíbit, že v nejbližší době přednesu toto téma na schůzce našeho kolektivu, abychom zjistili, zda i ostatní mají podobné pochybnosti.
(u této otázky jsme si úplně neporozuměli, negativní reflexi aktivismu chápeme jako možné vytváření elitní vrstvy“ hardcore“ aktivistů oddělených od zbytku hnutí a zcela odříznutých od obyčejných lidí, rozhodně nevidíme jako elitářskou organizaci ABB, o tom svědčí i forma jejich vlastní činnosti)

Žijete v Berlíně, kde také tisknete váš časopis. Co si myslíte o tamním hnutí a o hnutí v celém Německu?

To je značně široká otázka a bojím se, že by byla potřeba alespoň dvou týdnů, abychom mohli probrat různé aspekty německého hnutí. Existuje zde mnoho skupin a organizací, mnoho konfliktů i zajímavých projektů… Navíc Německo jako země je specifickým místem (kvůli své historii, ale i kvůli své nynější roli ve světě). Doporučil bych vám, udělat na toto téma zvláštní rozhovor, abyste dostali poněkud obsáhlejší pohled na německé hnutí. A pro začátek…jaké hnutí konkrétně máte na mysli?

Jestli chcete něco vzkázat českým anarchistům, máte příležitost…

Pozor…revoluce je za rohem! Ale vážně. Rádi bychom vám vzkázali slova plného respektu k vašemu rozhodnutí pro další velikou mobilizaci do Prahy proti dalšímu zasedání mocných světa. To vše po represích, kterým jste čelili po S26 a které vás jistě stály mnoho sil. Musím říci, že je vždy velmi dobrá zkušenost pracovat s českými anarchistickými skupinami a že vývoj revolučních procesů ve vašem hnutí je velmi viditelný. Navázali jsme mnoho osobních přátelství mezi lidmi u vás, což nám pomohlo poznat, kolik zajímavých, upřímných a odhodlaných lidí mezi vámi je.
A na úplný závěr, rádi umožníme českým a slovenským anarchistům užívat šířeji našeho magazínu pro prezentaci jejich myšlenek, politiky a aktivit. Víme, že mnoho lidí by rádo vědělo, jaké jsou třeba rozdíly v ideách mezi ČSAF, ORA-S a Feministickou skupinou 8.března. Ne s cílem prohlubovat rozdíly, ale lépe rozumět vašim cílům a vizím. Takže v budoucnu klidně využijte prostoru v AbolishingBB pro vaši prezentaci.
To je prozatím vše. Díky moc za váš zájem a příležitost šířeji prezentovat náš projekt.
Se solidaritou Abolishing the Borders from Below