Vedení Univerzity Karlovy se zavázalo více dbát na enviromentální hledisko při provozu naší nejvýznamnější vysoké školy.

Minulý rok v listopadu okupovali studenti několik dní rektorát Univerzity Karlovy. Požadovali odstoupení rektora Tomáše Zimy a přijetí klimatických opatření vedoucích k udržitelnějšímu provozu univerzity. Okupační stávka organizovaná kolektivem Univerzity za klima skončila asi po týdnu, když Akademický senát UK přijal desetibodový seznam jejich požadavků a přislíbil, že se jimi bude seriózně zabývat.

Týden po odchodu stávkujících studentů následovalo jednání Sociální komise Akademického senátu UK, která rozpracované požadavky podpořila a vyzvala vedení vedení UK, „aby ve spolupráci s vedením fakult a dalších součástí UK provedlo zhodnocení stávajícího provozu UK s ohledem na dopady na životní prostředí.“ Vedení univerzity mělo tyto požadavky zpracovat a společně s návrhy jejich konkrétní realizace předložit do konce ledna 2020.

V pátek 24. ledna se o tomto bodu jednalo na Akademickém senátu UK. Rektor Tomáš Zima oznámil, že vyčlenil ze svého fondu půl milionu z celkových dvou milionů a zmínil i potřebu vyčlenění dalších prostředků. V budoucnu by měly být environmentální dopady zohledněny jako kritérium při vypisování veřejných zakázek univerzitou. Univerzita chce spolupracovat jak s pražským magistrátem, tak se zahraničními partnery a do jednání o možných změnách by měly být zahrnuté i menzy a správa budov.

„V tuto chvíli by bylo předčasné podléhat přílišnému optimismu. Částka půl milionu korun může být v rámci univerzity se sedmnácti fakultami, padesáti tisíci studenty a s rozpočtem před deset miliard korun vnímána pouze jako vstřícné gesto. Na konkrétní výstupy ze zmíněných jednání je třeba ještě počkat. Klíčová budou zejména nadcházející jednání na senátních komisích, přesto lze dosavadní vývoj hodnotit pozitivně,“ říká Marek Jandák z kolektivu Univerzity za klima.

Osvědčenou praxí na zahraničních univerzitách se stalo zřizování tzv. „oddělení pro udržitelnost“ (sustainability unit), která hledají úspory a starají se o racionalizaci vnitřních procesů z enviromentálního hlediska. Z evropských univerzit s podobnou praxí je možné zmínit například Oxfordskou a Cambridgeskou univerzitu či ETH v Curychu. Možnost zřízení podobného oddělení pro udržitelnost však na plénu Akademického senátu UK nebyla vůbec diskutována.

K budování svého „udržitelného“ profilu začínají přistupovat i české vysoké školy, například Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci a další. „Smyslem deseti požadavků Univerzit za Klima je přispět k prosazení konkrétních pozitivních změn, nikoliv jen líbivých prohlášení. Zřízení samostatného oddělení pro udržitelnost, vedeného experty v oblasti udržitelnosti a poradním sborem, je nezbytný začátek, bez něhož není možné efektivně zavést do praxe skutečnou změnu,“ uzavírá Jandák.
Rozpracované požadavky kolektivu Univerzity za klima

Bereme vážně slova z Dlouhodobého – strategického záměru Univerzity Karlovy 2016–2020: „Usilujeme společně o to, aby naše Alma Mater, Univerzita Karlova, byla v tom nejlepším slova smyslu ‚univerzitou třetího tisíciletí‘, tj. univerzitou svobodnou, sebevědomou, vážící si svých tradic a současně předjímající a spoluurčující vývoj disciplín na ní pěstovaných; univerzitou moderní, inspirativní a otevřenou světu, schopnou vstřebávat nejrůznější podněty, univerzitou prestižní nejen v českém a evropském kontextu, ale i ve světě. Jen tehdy budeme úspěšní.“ V duchu této vize žádáme, aby se s ohledem na vědecké poznatky o klimatické a ekologické krizi a jejích společenských souvislostech a důsledcích stala UK místem, které půjde příkladem celé společnosti. Domníváme se, že kromě vzdělání a výzkumu, které jsou pro řešení ekologické a klimatické krize zcela nezbytné, je nedílnou součástí role univerzity společenská angažovanost a schopnost jít celé společnosti pozitivním příkladem. V tomto může UK navázat na činnost jiných univerzit světového významu, jako je například ETH v Curychu. Jako iniciativa Univerzity za klima jsme přišli s těmito požadavky, které předsednictvo Akademického senátu UK uznalo za relevantní. Díky tomu bychom nadále chtěli z těchto požadavku vycházet, a začali je podrobněji formulovat pro specifické potřeby Univerzity Karlovy.

Proto požadujeme, aby Univerzita Karlova:

1) Zdůrazňovala urgentnost klimatické krize směrem k veřejnosti a plnila svou „třetí roli“.

Žádáme, aby se UK oficiálně zavázala respektovat závěry klimatického panelu IPCC. Na základě tohoto závazku žádáme, aby připravila celouniverzitní kurz, který by studenty v této tématice vzdělával a byl prostorem pro realizaci ekologických projektů s praktickým dopadem.

2) Tlačila na politickou reprezentaci.

Žádáme, aby v otázkách ekologie a klimatu poskytovala UK politické reprezentaci vědecky podloženou argumentaci a aktivně vstupovala do společenských a politických debat (například by mohla tlačit na větší zastoupení akademických odborníků v tzv. Uhelné komisi).

Žádáme, aby UK navázala spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy, respektive Komisí Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima, a začala jednat o konkrétních krocích, kterými se snahy města a úsilí univerzity (jako jednoho z velkých zaměstnavatelů a vlastníků budov na území města) mohou vzájemně podporovat.

3) Zodpovědně se postavila ke klimatické krizi: vytyčila si kroky k dosažení uhlíkové neutrality na univerzitě a zavázala se k jejímu dosažení do roku 2022.

Žádáme, aby na UK vznikl orgán s plnou podporou rektorátu, který se bude na plný úvazek věnovat koncepci konkrétních opatření ve směru ekologicky udržitelnějšího provozu školy, vyjednáváním s fakultami, mapováním užitečných zahraničních praxí aj. Tento orgán by měl na začátku svého působení vypracovat ekologický audit, který bude datově podloženou reflexí univerzitní správy a bude podkladem pro další kroky k udržitelnosti UK.

Na základě těchto podkladů by měla být vypracována krátkodobá a dlouhodobá strategie k omezení celkové ekologické stopy provozu univerzity a dosažení uhlíkové neutrality. Problematika by se tedy mimo jiné měla určitě promítnout do Dlouhodobého – strategického záměru UK 2021–2025.

4) Přešla na dodavatele obnovitelné energie a minimalizovala svou energetickou spotřebu.

Žádáme, aby univerzita přešla na OZE.

Žádáme, aby UK vypsala nová výběrová řízení podle kritérií EU pro zelené veřejné zakázky (GPP) a „Fair trade public procurement“ (FTPP). Žádáme, aby UK apelovala na decentralizaci energetiky, ve smyslu zakládání družstev, skrz které by měla být schopna alespoň částečně pokrývat svou spotřebu energie (viz např. str. 16–17 v odkazu výše, dále je nutná konzultace s odborníky). Žádáme, aby UK cíleně snižovala spotřebu energie.

5) Brala dopad na klima a životní prostředí jako zásadní kritérium při rozhodování o mobilitě (například dojíždění na univerzitu, zahraniční cesty, doprava materiálů atd.)

Žádáme, aby se UK zapojila do mezinárodních sítí akademických institucí, které o posílení udržitelnosti vlastního provozu usilují, například „Roundtable of Sustainable Academic Travel“. Tyto sítě jsou účasti institucí z naší části Evropy otevřené a je to dobrý krok pro prohlubování smysluplné internacionalizace univerzity.

Žádáme, aby UK při účasti svých zaměstnanců a studentů na konferencích a dalších zahraničních cestách zvažovala možnost využití videohovorů namísto osobní účasti. Programy, jako je „Podpora internacionalizace na UK“, by měly dbát na to, aby podporovaly možnost studentů a studentek a akademických pracovníků a pracovnic používat méně uhlíkově zatěžující dopravu na mezinárodní akce (tj. respektovali jejich potřeby a poskytli jim finance na možné zvýšené výdaje). Viz např. tento odkaz.

6) Brala dopad na klima a životní prostředí jako zásadní kritérium při rozdělování univerzitních financí.

Žádáme, aby podobně, jako existuje program „Podpora internacionalizace na UK“, existoval také program „Podpora ekologizace UK“, který by podporoval akademické projekty a jiná dílčí opatření zaměřená na zvýšení udržitelnosti s ohledem na specifické potřeby jednotlivých pracovišť.

Žádáme, aby univerzita zřídila fondy a začala budovat infrastrukturu, které podpoří pořádání akcí usilujících o uhlíkovou neutralitu (například na základě „CO2-Neutral label“) a celkové snížení ekologických nákladů. Viz například zde.

7) Okamžitě ukončila spolupráci s významnými znečišťovateli životního prostředí a těmi, kteří přispívají k prohlubování sociálních nerovností, a přestala od nich přijímat finanční podporu.

Žádáme, aby Hospodářská komise při zohledňování financování univerzity brala kromě jiného na zřetel také návrhy z bodu 4.

8) Preferovala udržitelnost ve stravování a přestala nabízet potraviny extrémně zatěžující životní prostředí (například v menzách, automatech, školních bistrech, cateringu atd.).

Žádáme, aby stravovací zařízení v gesci univerzity začaly zohledňovat doporučení studie The EAT-Lancet Commission on Food, Planet, Health, včetně např. školení kuchařek na přípravu plnohodnotných méně masitých a bezmasých jídel. Viz například zde.

Žádáme, aby stravovací zařízení v gesci univerzity monitorovala svůj potravinový odpad a začala podnikat kroky k jeho eliminaci. Viz například zde.

9) Předcházela vzniku odpadu, redukovala ho a řídila se principy cirkulární ekonomiky.

Žádáme, aby UK  minimalizovala odpad a zasazovala se o aplikaci principu cirkulární ekonomiky tak, aby odpad ideálně nevznikal a byl navracen zpátky do oběhu. Viz například zde.

Žádáme, aby UK a její koleje a menzy přestaly využívat jednorázové obaly a nahradily je udržitelnějšími alternativami – například zavedením projektu Otoč kelímek a Rekrabička).

Žádáme, aby UK zodpovědně třídila veškerý odpad produkovaný na půdě univerzity, postarala se o jeho skutečnou recyklaci a rozšířila spektrum košů na jednotlivé kategorie tříděného odpadu: bioodpad, kovové nádoby, nápojové kartony a drobný elektroodpad.

Žádáme, aby UK preferovala ekologičtější možnosti tisku (recyklovaný papír, ekologické barvy) a digitalizaci, kterou přispěje k minimalizaci spotřeby papíru.

10)  O těchto bodech aktivně informovala a jednala transparentně při jejich řešení a financování – Jako jeden z nástrojů transparentnosti proto požadujeme vznik orgánu z bodu 3), který by měl změny vždy komunikovat se zaměstnanci a studenty fakulty, a následně o nich informovat i veřejně.

Žádáme, aby UK podpořila činnost „ekospolků“ (ekologických buněk na jednotlivých fakultách apod.) a spolu s nimi na uvedených požadavcích pracovala.

Žádáme, aby na těchto požadavcích UK navázala spolupráci s dalšími univerzitami a společně s nimi se zasadila o přechod univerzit v České republice na ekologicky fungující instituce.

Rádi pomůžeme, ale nejsme tu od toho, abychom vypracovali dokonalý plán na minimalizaci ekologické stopy celé univerzity. Proto požadujeme, aby byla univerzita v těchto požadavcích proaktivní a o vývoji a plánech průběžně informovala akademickou obec. Jsme rádi, že je UK nakloněna spolupráci.

1.2.2020 a2larm.cz