Anarchistická federace

Píšou jinde : Symbolika protestů v Chile: pouhých třicet pesos a celých třicet let nespravedlnosti

Toto je kopie článku uveřejněného na a2larm.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://a2larm.cz/2019/11/symbolika-protestu-v-chile-pouhych-tricet-pesos-a-celych-tricet-let-nespravedlnosti/

Protesty v Chile, které začaly zdražením jízdenek, si vyžádaly už dvacet mrtvých, přes deset tisíc lidí bylo zatčeno. Dav požaduje změnu ústavy a odstraňuje sochy.

Lidé v Chile protestují proti dosud platné pinochetovské ústavě. Protesty si vyžádaly už dvacet mrtvých. Přes 10 tisíc lidí bylo zatčeno a škody na majetku přesáhly podle odhadů 20 miliard korun. Vláda prezidenta Sebastiána Piñery se zdráhá podniknout jiné než symbolické kroky. Nyní se však zdá, že se demonstrantům podaří prosadit změnu ústavy.

Vše začalo na první pohled banálním zdražením jízdenek na metro v hlavním městě Santiagu. Navýšení o třicet pesos (zhruba 1 Kč, ale platí se každá jízda zvlášť) se setkalo s odporem především mezi studenty středních škol, kteří začali vyzývat k hromadnému ježdění načerno. Jejich protest brzy přilákal pozornost dalších lidí, pro které je další zdražení už tak drahé veřejné dopravy jen jedním z mnoha příkladů společenské nespravedlnosti.

    Protesty probíhají už čtyři týdny a zdá se, že vládnoucí vrstva konečně začíná chápat rozsah potřebných změn.

Dav protestujících, který nemá žádné vůdce nebo organizaci, tak překvapivě rychle dokázal spontánně artikulovat své požadavky. Patří mezi ně vyšší důchody, vyšší mzdy, nižší školné a mýtné, lepší zdravotní péče, ale i rezignace prezidenta a jeho vlády. „Protest není o třiceti pesos, ale o třiceti letech. Je to třicet let, co jsme získali zpět demokracii, ale ústavu máme stále takovou, jaká byla vytvořena během diktatury,“ přiblížila podstatu protestů učitelka Stephanie Díaz ze Santiaga.
Zprivatizovaná země

Je to právě chilská ústava, proti které vyrazili lidé do ulic. Byla totiž přijata za vlády diktátora Augusta Pinocheta v roce 1980 a zavedla silně privatizovaný model pro celou zemi. V Chile, které pravidelně trápí sucha, je i voda soukromě obchodovanou komoditou.

V celé společnosti je proto už desetiletí přítomen vztek vůči neoliberální politice, který koncem října vybublal na povrch jako historicky největší protest. Země jako celek bohatne, ale většina tohoto bohatství končí v rukou elit, zatímco běžní lidé trpí neustálým zvyšováním životních nákladů. Právě doprava do práce bere některým rodinám až třetinu jejich příjmů. A zatímco nejbohatší procento populace získává více než třetinu všech zisků, polovina chilských pracujících má měsíční příjem menší než 13 tisíc Kč. A to v zemi, kde jsou ceny potravin a nájmů srovnatelné s těmi evropskými.

Tato společenská nerovnost je způsobena z velké části právě ústavou, která privatizovala drtivou většinu ekonomiky. Prakticky všechny společensky potřebné instituce jsou tak řízené soukromě: školství, silnice, důchodový systém, sociální zabezpečení, a dokonce i pracovněprávní vztahy.
Symboly a vandalové

Během protestů demonstranti strhli sochu španělského dobyvatele Pedra de Valdivia ve městě Temuco. V přístavu Concepción, který Pedro založil, strhl dav jeho bustu a nabodl ji na kůl. V Collipulli byla podobným způsobem odstraněna socha generála Saavedry, který vedl tvrdé represe proti původnímu chilskému obyvatelstvu v 19. století. Podobný osud potkal i další pomníky.

Ve Spojených státech probíhá debata o odstraňování soch oslavujících historické postavy otrokářů či konfederačních generálů už desítky let. Stejně tak roste popularita návrhu, aby byl svátek Kryštofa Kolumba, který Američané slaví na začátku října, přejmenován na Svátek původních obyvatel. Katalyzátorem těchto změn je snaha o pravdivý popis historie. Tu, jak se říká, píší vítězové – a málokdy mají zájem upozorňovat na své chyby nebo dokonce zločiny.

I v Chile toto téma rozvířilo živou debatu. K jinak nenásilným protestům se přidalo i mnoho Mapučů. Tato etnická skupina tvoří nyní zhruba deset procent celkové populace a jejich vlajka se stala jedním ze symbolů protestů. V několika městech začali Mapučové strhávat sochy oslavující španělské dobyvatele nebo představitele Pinochetova režimu. Snaží se tak poukázat na dlouhodobou perzekuci svého etnika.

Na první pohled se zdá, že se tak spojují dva různé protesty, ale chilský politolog Kenneth Bunker upozorňuje na to, co mají společného: „Mapučská vlajka není pouze symbolem Mapučů. Je to především znak boje proti systému.“ Většinové obyvatelstvo se cítí systémem ignorované a odstrčené a paradoxně se stále častěji nachází ve stejné situaci jako dlouhodobě utlačovaná menšina Mapučů. Jejich vlajka jako symbol protestů ukazuje na toto uvědomění.
Nová ústava a prezident miliardář

Ve středu 6. listopadu se protesty rozšířily z centra Santiaga i do dalších čtvrtí. Nejdůležitější byl pokus demonstrantů dostat se do Costanera Center – největšího nákupního centra Jižní Ameriky, které se nachází v bohaté finanční čtvrti Santiaga. Hned následující den oznámil prezident Piñera symbolické navýšení minimální mzdy (na zhruba 11 tisíc Kč) a zároveň zavedení řady opatření proti demonstrantům. Rezignaci však odmítl.

Sám Piñera vlastní majetek v hodnotě přes 60 miliard korun a zřejmě nechápe, že i tento fakt z jeho odstoupení dělá důležitý symbol. Místo toho nicméně vyhlásil stav ohrožení, zavedl noční zákazy vycházení a do ulic vyslal armádu – čímž protestujícím připomněl Pinochetovu diktaturu.

Celá situace je o to komplikovanější, že dochází k častým násilným incidentům na obou stranách. Policisté a armáda byli obviněni z více než 800 zločinů, včetně vraždy. Násilí se však dopouštějí i někteří z protestujících. Podle reportérky Deutsche Welle Nicole Frölich všude přetrvává pocit ohrožení a silné nedůvěry k policii.

Chilský prezident a jeho vláda tak stojí před problémem, který se akumuloval po desetiletí a je protknutý silnou symbolikou identity celého národa. Protesty probíhají už čtyři týdny a zdá se, že vládnoucí vrstva konečně začíná chápat rozsah potřebných změn. Nový ministr vnitra Gonzalo Blumel v neděli 10. listopadu oznámil, že vláda připraví návrh změny ústavy. Nové znění by mělo být hotové do dvou let.

Autor je spolupracovník redakce.

Verze pro tisk 14.11.2019 a2larm.cz
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme