Anarchistická federace

Píšou jinde : Nechtěli jsme čekat na to, co řekne uhelná komise

Toto je kopie článku uveřejněného na a2larm.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://a2larm.cz/2019/11/nechteli-jsme-cekat-na-to-co-rekne-uhelna-komise/

Přinášíme rozhovor s jednou z aktivistek, které se účastnily blokády rypadla na dole Vršany minulý týden. Čeho chtěli aktivisté touto přímou akcí dosáhnout?

Skupina aktivistů a aktivistek z kolektivu Against Coal obsadila minulý týden skrývkové rypadlo na dole Vršany, odkud putuje uhlí mimo jiné do uhelné elektrárny Počerady. Tu plánuje polostátní firma ČEZ odprodat do rukou Severní energetické uhlobarona Pavla Tykače, čímž by prodloužila existenci této dlouhodobě neefektivní elektrárny. Kromě prodeje Počerad kritizovali aktivisté také výjimku z emisních limitů pro Chvaletice, o jejíž platnosti nyní rozhoduje ministerstvo životního prostředí. Rypadlo aktivisté a aktivistky opustili po více než dvou dnech, když ministerstvo odsunulo rozhodnutí o výjimce na polovinu listopadu. S jednou z aktivistek jsme vedli rozhovor v sobotu, tedy dva dny po skončení akce. Hovořili jsme o konci doby uhelné, ženách v environmentálním hnutí a radikálním kamarádství.

    Klimatické hnutí je vyvrcholením různých aktivismů. Klimatická krize je totiž spojená s dalšími problémy. S bytovou krizí, s migrací.

Jak se cítíš dva dny po akci?

Jsem trochu vyčerpaná, ale cítím se dobře. Mám pocit, že jsme něco změnili, že jsme na něco důležitého upozornili. Mám trochu obavy z represe, ale s tím jsem počítala už před akcí. Jak řekla v jednom rozhovoru moje kamarádka: Je to sice nepohodlné, ale oproti tomu, jak klimatická krize dopadá na statisíce lidí po celém světě, je to vlastně brnkačka.

Co ti pomáhá vypořádat se s obavami a strachem?

Po návratu jsme zjistili, že nás spousta lidí podporuje. To zvyšuje naši odvahu a potlačuje strach.

Jak ty necelé tři dny na rypadle hodnotíš?

Ty pocity byly pozitivní pro všechny. Strávila jsem přes 60 hodin s partou skvělých lidí. Měli jsme hodně zajímavých politických debat a mluvili jsme i o svých pocitech a starostech a hlavně jsme drželi při sobě. Je to takové radikální kamarádství.
Vybaví se ti nějaký vtipný okamžik?

Třeba to, když nám policejní vyjednavač říkal, že mužská těla zimu zvládnou, ale ženská ne. O dvě hodiny později nám řekl, že by tu zimu nezvládl. A my jsme tam vydrželi dva dny…

Na rypadle byly převážně ženy, takže se o vás mluvilo v ženském rodě. To je v českém mediálním prostředí dost nezvyklé. Přijde mi, že se v klimatickém hnutí angažuje více žen než ve zbytku společnosti. Proč to tak je?

Klimatické hnutí je vyvrcholením různých aktivismů. Klimatická krize je totiž spojená s dalšími problémy. S bytovou krizí, s migrací. A hodně lidí, kteří nezapadají do machistických norem naší společnosti, se v sociálním hnutí angažuje proto, že si tyto nespravedlnosti uvědomují. Je to taková feministická revolta, i když se angažuje i hodně skvělých mužů. Klimatická krize nabourává představu o tom, že můžeme vykořisťovat nejen přírodu, ale i lidi. A přijde mi logické, že ti, kteří se s opresí setkávají od malička, teď vidí alternativu a chtějí za ni bojovat.

Ve svém prohlášení jste deklarovali, že jste antikapitalistický kolektiv. Proč je podle vás důležité explicitně kritizovat kapitalismus, když řešíme klimatickou krizi?

Kapitalismus pro mě znamená systém, který je založený na nekonečném růstu a vykořisťování. Systém, kde všechno vlastní hrstka jedinců a zbytek nevlastní nic. A právě kapitalismus je podle mě přímým viníkem klimatické krize. Pokud vycházíme z toho, že planetě můžeme pořád brát a že jsme víc než naše okolí, tak to samozřejmě povede k problémům a k vykořisťování všech a všeho.

Na rypadlo jste vyvěsili i transparent na podporu Rojavy. Proč?

Chtěli jsme upozornit na to, co se děje na severu Sýrie. Konflikty na Blízkém východě navíc souvisí i s vysycháním půdy, za které může klimatická krize. Tyhle věci je potřeba dávat do souvislostí.

V médiích se objevilo, že jedním z vašich požadavků je rozhovor s Českou televizí nebo pozvání na čaj od Severní energetické. Vy jste ale podobné výroky označili za blamáž.

PR fosilních korporací tvoří chytří a dobře placení lidé. Uvědomují si, že už nemůžou používat staré argumenty a obhajovat fosilní průmysl. Naše akce a další protesty podporuje čím dál více lidí. Nezbývá jim proto nic jiného, než vymýšlet další a další lži a poloargumenty. Chtějí vypadat jako ti neviní, co „jenom“ nekonfliktně těží uhlí. Z nás dělají zlé aktivisty, kteří z neznámých důvodů vylezli na rypadlo. Přitom moc dobře vědí, o co jde.

Proč jste říkali, že slezete teprve, až nastane „konec doby uhelné“?

Všem bylo jasné, že tam nebudeme dva roky… Bylo to symbolické. Ale budeme bojovat dál, i když jsme dole.

Klimatické protesty v Česku eskalují a ke klimatickému hnutí se přidává čím dál víc lidí. Jakou roli sehrála vaše akce z dlouhodobého hlediska?

Doufám, že jsme dodali lidem odvahu organizovat se samostatně. Organizovat se v existujících organizacích je super a je potřeba se o ně opírat. Není to ale o tom, že lidé přijdou na náměstí a pak zase odejdou. Musíme s tím žít každodenně, a ne jen čekat, až bude další demonstrace nebo Klimakemp. Musíme se organizovat na každodenní bázi. Chtěli jsme posílit kulturu toho, že se lidé organizují sami a nezávisle. Jednali jsme přímo. Nechtěli jsme čekat na to, co řekne uhelná komise. Budoucnost má každý z nás ve svých rukou.

Verze pro tisk 8.11.2019 a2larm.cz

Píšou jinde

Odkazy