Anarchistická federace

Píšou jinde : Evropa a pravice – co dělat?

Toto je kopie článku uveřejněného na nerasismu.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
http://nerasismu.cz/na-e-l-nky/ze-sv-ta/ze-sv-ta/evropa-pravice-co-d-lat
V Evropě vzrůstá síla ultrapravice, které se daří využívat nejistoty a nespokojenosti vyvolané probíhající krizí kapitalismu. Jak spolu souvisí protiromské pochody v ČR, vzestup Zlatého Úsvitu v Řecku a stoupající nenávist vůči migrantům napříč evropskými státy? A jak těmto hrozbám čelit? Na tyto otázky se snaží odpovědět text německé antifašistické skupiny Antifa AK Cologne, která je součástí německo-rakouské sítě ...ums Ganze! a mezinárodní sítě Beyond Europe. Tento text jsme dostali na dni antinacionalistických workshopů ve Vídni a vzhledem k jeho důležitosti jsme se rozhodli ho přeložit do češtiny.

Tento text je napsán pro den antinacionalistických workshopů ve Vídni v rámci mobilizace proti tzv. "Vídeňskému akademickému plesu", který pořádali reakcionářské studentské spolky a pravicovíi populisté okolo FPÖ (Rakouská strana svobodných). Předložené teze jsou psány v situaci, kdy se pravicoví aktivisté z celé Evropy schází (jako tady ve Vídni) a plánují společné projekty, například pravicový blok pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2014. Téma Evropy tak stojí v jádru všech debat, především mezi těmito pravicovými kontakty. V první části textu, se zabýváme otázkou, jak evropskou situaci hodnotit a jakou pozici mezi množstvím přístupů zaujmout. Kromě toho uvažujeme nad tím, jak přenést naše jednání proti pravici i mimo hranice našeho národního státu. Samozřejmě nenabízíme kompletní řešení, takže se těšíme na diskusi nad našimi tezemi a dalšími nápady.


Selhání jednoho „evropského národa“

Během současné krize kapitalismu se hroutí jak „nadnárodní projekt“ (Jürgen Habermas) tak i s ním spojená evropská identita. Jednotný „evropský národ“, který byl po desetiletí vyhlašován v interkulturním i politicko-ekonomickém smyslu, se rozpadá a je tíhou materiální a ideologické brutality úsporných opatření vnucovaných "vítězi" krize jejím "poraženým" stržen. Vnitroevropská harmonie je narušena: v Německu, Rakousku, Nizozemí a dalších státech slyšíme, že za ekonomickou krizi je prý zodpovědná „lenost“ a „ekonomická nepřizpůsobivost“ evropské „periferie“, zatímco v těchto státech (např. Řecko, Portugalsko, Španělsko), roste nacionalismus vzpouzejicí se opatřením z Bruselu a srovnávající dominantní ekonomickou roli Německa s třetí říší. Na obou strnách stále více mizí důvěra ve společný evropský projekt..


Návrat k „Evropě národů“

Vzhledem k neschopnosti (nebo chybějící vůli) vnímat krizi jako stále se opakující systémovou chybu kapitalistické akumulace jsou důvody tohoto selhávání zosobňoványa tím pádem ideologicky překrouceny. Pravice je v Evropě na vzestupu už 15 let, ale zvláště během krize a díky problémům snadno vysvětlit její dynamiku získává stále více a více příznivců jednoduchá propaganda proti migrantům a uprchlíkům (zvláště těm z muslimského prostředí, potažmo každému kdo je tak identifikován), stejně jako proti Romům. Tato propaganda je často přejímána národními vládami a to jak těmi sociálně demokratickými, tak konzervativními. Současně se rozšiřuje kritika vůči Evropské unii a požadavek národní suverenity.


Nebezpečný mix

Proti pravicovým silám stojícím za touto agitací nelze postupovat stejně. Na jedné straně tu máme neofašistické organizace jako je Jobbik v Maďarsku, nebo Zlatý úsvit v Řecku. Na straně druhé tu jsou strany a organizace pocházející z ultranacionalistické, populistické a neoliberální tradice, které samy sebe považují za čistě demokratické. Příkladem může být FPÖ v Rakousku anebo "Stranu pro svobodu" (Partij voor de Vrijheid) v Nizozemí. Přesto však mezi těmito tendencemi najdeme úzké spojení, což nám ukazuje vývoj "Národní fronty" ve Francii. Ještě pod vedením Jean–Marie Le Pena byla tato strana spíše neofašistická, ale pod novou vůdkyní Marine Le Penovou se snaží tohoto obrazu zbavit a spojit se s populistickým křídlem evropské pravice.


Mimo evropský projekt

Pro nás, coby antiautoritáře tzn. antifašisty a antikapitalisty je každý druh pravicové síly nebezpečím a paradoxem ve vztahu k našim politickým cílům a vizím společnosti jdoucí za hranice státu, národa a kapitálu. A proto musíme brát tuto hrozbu zprava velmi vážně a bojovat proti ní na všech úrovních. Jak můžeme tento boj v delší perspektivě uskutečňovat bez toho, abychom nepodporovali úsporná opatření, či udržovali Eurozónu silou, anebo podporovali levicově liberální alternativu prosazující "více spravedlivý" kapitalistický systém? Přesně podle názvu naší mezinárodní antiautoritářské platformy proti kapitalismu (Antifa AK Cologne je součástí platformy „Beyond Europe“) snažíme se jít za současný evropský projekt, abychom byli schopni nalézt řešení. Jedná se nám o hledání možnosti mimo rámec státu, národa a kapitálu; o možnost, které je možné dosáhnout jen skrze antiautoritářský boj a sebeorganizaci. Není jiná možnost než kooperovat, diskutovat a jednat mezinárodně. Kapitalismus byl vždy formou společnosti s mezinárodnímy vztahy, a stejně tak by měl mezinárodní vztahy mít i emancipační pokus ho překonat.


Diskuse je podstatná, ale nestačí

Nejlepším receptem by se mohla stát praktická výměna zkušeností ! Již po několik měsíců organizují naši Řečtí soudruzi v každém městě a v každé čtvrti antifašistické skupiny. Jejich zkušenost se podobná naší, kterou máme z Německa devadesátých let – po pogromech za účasti neonacistů a „slušných“ německých občanů proti migrantům a uprchlíkům. Německé antifašistické hnutí se od té doby výrazně proměňuje díky novým zkušenostem a strategiím.. Své zkušenosti nyní můžeme předávat našim soudruhům v ostatních zemích, aby se vyhnuli našim chybám, a byli schopní vyzkoušet a vybrat pro sebe ty nejvhodnější strategie. Za všechny můžeme zmínit: občanskou neposlušnost, tj. blokády, přednášky na školách nebo koordinace antifašistických skupin napříč regiony. Věříme, že při výměně zkušeností a kritické debatě vzniknou také další nápady. Například v Německu máme tradici úspěšných antifašistických kempů; nebylo by skvělé uspořádat mezinárodní antifašitickýc kemp v Aténách? Antifašismus, dosud – kromě drobných výjimek – stále zůstává uzavřen v rámci národních států. Co kdyby se začaly organizovat pravidelné mezinárodní antifašistické schůzky?


Jsme sami?

Je otázkou, zda spolupracovat s občanskou společností. V Německu máme zkušenost, že velké aliance sahající od radikální levice až k sociálním demokratům mohou být velmi efektivní při organizování konkrétní akce, např. zastavení pochodu fašistů. Obecně nejsme dogmatičtí. Pro své kampaně namířené proti obrazu Německa coby „vítěze“ ekonomické krize považujeme za praktické vytvářet větší koalice, jelikož tento ideologický obraz Německa je příliš silný. Ve Španělsku nebo Řecku je situace odlišná, antiautoritáři tam mohou být relevantním hlasem sami o sobě. Při všem, co děláme, bychom neměli ztrácet ze zřetele jádro naší analýzy a kritiky.


Volby do Evropského parlamentu 2014

Příležitostným datem k pořádání akce mohou být volby do Evropského parlamentu na konci května 2014. V nich se o hlasy voličů bude ucházet "Evropská aliance pro svobodu", která se skládá z pravicově populistických stran a je vedena převážně Národní frontou (Francie), FPÖ (Rakousko) a Vlaams Belang (Belgie) – všechny tyto strany již získaly mnoho hlasů v národních volbách. Takový nebezpečný mix má šanci dosáhnout až 20 % a tím získat přístup do vyšší, mezinárodní úrovně politiky. Potenciál pro pravicové formace roste: v Německu se pravicově-populistická strana "Alternativa pro Německo" do Evropského parlamentu pravděpodobně dostane,. Byl by to první tak výrazný úspěch populistické pravicové strany v poválečné historii Německa. Nebezpečí roste také ze strany krajní pravice, neofašisté z maďarského Jobbiku už v Evropském parlamentu jsou a v Řecku se Zlatý úsvit řítí k velkému volebnímu vítězství – pokud ho do té doby stát nezakáže. "Mezinárodní hnědý blok" se tak brzy může stát realitou. Nezdá se nám vhodné vyzývat k velké protikampani, ale spíš pomocí koordinované, decentralizované a veřejné akce poukázat na výslednou alianci jako na pravičáckou špínu, kterou je. Mezinárodní aliance Blockupy již některé nápady má.. V Bruselu zároveň demonstrace uprchlíků, které rozhodně stojí za to podpořit.


Bojujme proti rasismu, podporujme uprchlíky

Další konkrétní, mezinárodní boj, do kterého se můžeme zapojit je boj uprchlíků. Jákladní lidská práva na Žít v lidských podmínkách jako základní lidské právo by mělo mít naši podporu. Navíc mezi velkým množstvím iniciativ, které se objevily v nejrůznějších zemích, si jich nachází mnoho s antikapitalistickou agendou; dokazují to třeba hesla: "Jsme zde, protože jste zničili naše země." nebo "Každý uprchlík je politickým uprchlíkem." Podpora uprchlíků je nejen bojem proti pravici, která je činí odpovědnými za krizi a chce je vyhostit, ale také bojem proti anti-azylovému režimu Evropské Unie, takzvané "Pevnosti Evropa". Takové pole nám dává příležitost jak bojovat nejen proti fašistům a pravici, ale i proti institucionálnímu rasismu z tzv. "politického centra" kapitalistické společnosti.
Verze pro tisk 5.2.2014 nerasismu.cz

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy