Anarchistická federace

Píšou jinde : Bolsonaro se jen tak nezastaví, je fašistou 4.0

Toto je kopie článku uveřejněného na denikreferendum.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
http://denikreferendum.cz/clanek/28616-bolsonaro-se-jen-tak-nezastavi-je-fasistou-4-0

Vítězství Jaira Bolsonara v Brazílii je předzvěstí toho, jak by mohly vypadat fašistické diktatury v 21. století. Kromě staré známé brutality a represivních mechanismů se budou opírat o masovou mobilizaci prostřednictvím sociálních sítí.

Brazílii čeká nová éra, období přechodu a dost možná i rychlá konsolidace vojenské diktatury. Ozbrojené složky státu už zaujímají pozice a jen kousek opodál fandí mezinárodní peněžní a kapitálový trh. V souvislosti s regionem jižního cípu Jižní Ameriky se nejednomu vybaví vzpomínky na vládnutí Alfreda Stroessnera či Augusta Pinocheta. Bolsonaro se jen tak nezastaví a od 1. ledna 2019 začne vládnout tvrdou rukou.

Pokud bychom měli vycházet z nastíněných historických zkušeností a budeme předpokládat, že Jair Bolsonaro je připraven pro velké změny v zemi v duchu toho, jak veřejně vystupuje a jaké politické kroky ho po celou dobu doprovázejí, můžeme opravdu snadno a rychle přijít o iluze o svobodné a ze své podstaty rozmanité Brazílii. Jair Bolsonaro se s pomocí moderní armády může skutečně stát ztělesněním absolutního opaku rozvojových cílů tisíciletí. Někým, koho bychom mohli pracovně definovat jako fašistu 4.0.

Jair Bolsonaro se s pomocí moderní armády může skutečně stát ztělesněním absolutního opaku rozvojových cílů tisíciletí. Někým, koho bychom mohli pracovně definovat jako fašistu 4.0.

Je tu totiž ještě něco, co předchozí diktátoři neměli. Jsou to všem dostupné digitální technologie. Už to dávno nejsou pouze složité hackerské útoky, mnohdy podporované samými státy, ale stále sofistikovanější a přesto snadnější komunikace hoaxů a fake news.

Zejména v posledních letech se ukazuje, že pro masovou komunikaci zmanipulované reality jsou takové technologie ideální. A Latinská Amerika je aktuálně dost možná jedním z nejvhodnějších míst, kde tento neobyčejně efektivní nástroj kontroly a manipulace lidí, ale také politického marketingu, zneužít.

Pozice telcos v Latinské Americe
Latinská Amerika byla oproti zbytku světa vždy z hlediska telekomunikací a postavení telekomunikačních společností (zkráceně “telcos”) poměrně specifická. V několika případech měly telcos dokonce vliv na politický vývoj, viz například ITT v Chile. Byly a jsou klíčovou průmyslovou infrastrukturou pro další rozvoj, podobně jako některé další strategické hospodářské sektory.

Telcos byly po dlouhou dobu státními společnostmi a prodlouženou rukou režimů. Po obsáhlé privatizaci v 80. a 90. letech se napříč celou Latinskou Amerikou staly mocným nástrojem nadnárodního kapitálu a symbolem hospodářské liberalizace. Není proto překvapením, že první, kdo telcos v Latinské Americe privatizoval, byl sám Augusto Pinochet. Brzy na to následovaly další země – Mexico, Belize, Argentina…

Mezinárodní telcos měly zájem o masivní investice na nově vznikajících trzích, neoliberálové a pravicoví populisté privatizací strategických odvětví naplňovali body Washingtonského konsensu a své vize o svobodné volnotržní společnosti.

Dnes vlastní smartphone v Latinské Americe přes 600 miliónů obyvatel. To ji umisťuje na druhé místo za trhem asijsko-pacifickým.

Jenže zatímco neoliberalismus se brzy v devadesátých letech vyčerpal, a některé státy dokonce dohnal k absolutnímu hospodářskému kolapsu, telcos zůstaly, další přišly a dokázaly se přizpůsobit i zcela jiným politickým podmínkám. Ostatně, dokládá to další fenomén, tak zvané multilatinas - nadnárodní korporace, často právě telcos, figurující a expandující výhradně na trhu Latinské Ameriky.

Latinskoamerický trh s telekomunikacemi projevil skutečnou houževnatost a dnes je dokonce odbornou veřejností předurčen k tomu, aby se Latinská Amerika stala jedním z nejdůležitějších regionů na globálním trhu chytrých telefonů.

Dnes vlastní smartphone v Latinské Americe přes 600 miliónů obyvatel. To ji umisťuje na druhé místo za trhem asijsko-pacifickým. S prudkým rozvojem digitálních technologií a jejich distribucí mezi široké vrstvy obyvatel, se trh Latinské Ameriky stává jedním z nejdynamičtějších.

A právě Brazílie ještě společně s Mexikem, je aktuálně pro telcos nejlukrativnějším trhem v Latinské Americe. Není proto pochyb, že na své zájmy myslí i politická reprezentace.

El Dorádo digitálního rozvoje
Brazílie je největší telekomunikační trh v Latinské Americe vůbec a pátý největší na světě. Telekomunikační sektor v minulých letech tvořil ročně až 4 % brazilského HDP. Uživatelé mobilních služeb se za poslední rok více než zdvojnásobili. Oficiální brazilské zdroje uvádějí, že už v roce 2017 byl mobilní internet ve formě 3G a 4G dostupný pro 98,4% populace.

V Brazílii operátoři jako Oi, Vivo a TIM již spustili alternativní stoprocentně digitální kanály, ale stále nemají vyhráno. Jejich fyzické, virtuální a logické zdroje stále nejsou samy dostatečně „chytré“, aby této digitální transformace dosáhly. To bude vyžadovat další investice. Přesto se ukazuje, že Brazílie má v tomto směru nakročeno kupředu a v globálním porovnání má dokonce velmi nadstandardní podmínky.

Ty spočívají i v socio-demografických trendech. Většina populace je mladého a produktivního věku, je gramotná, technicky zdatná a má disponibilní příjmy. Kromě toho, i když má Brazílie enormně rozsáhlé území, většina lidí žije na relativně malém prostoru.

Brazílie je minimálně v příštích pěti letech ideální pro budoucí investice na poli digitálních technologií.

Velká hustota obyvatelstva je pro zahraniční investice výhodná, protože i malá síť je v Brazílii schopna obsáhnout populačně nezvykle velké oblasti. S tímto typem demografie je Brazílie minimálně v příštích pěti letech ideální pro budoucí investice na poli digitálních technologií.

V Brazílii je také na vzestupu technologie z ranku, které se v informatice říká „internet věcí“, zkráceně „IoT“ (z anglického Internet of Things). Jde o integraci digitálních technologií, které lze uživatelskou cestou řídit distančně, vzdáleně. Třeba prostřednictvím internetu ve svém chytrém telefonu. Ať už jde o zdravotnické zařízení ve vašem těle, domácnost, či dokonce o složitější výrobní systémy.

A co víc, Brazílie je zemí industrializace a plánuje rozvoj právě v industriálně laděných IoT, známých jako Industrial Internet of Things – IIoT. Přináší technologickou revoluci ve výrobě tím, že umožní získání a přístupnost mnohem většího množství dat, při mnohem vyšší rychlosti a mnohem účinněji než dříve. Hlavní latinskoamerické trhy pro IIoT v roce 2018 jsou opět Brazílie a Mexiko a do roku 2021 obě země společně představují trh ve výši 6,3 miliard USD.

What’s up?
Levice se již několikrát v průběhu posledních pár let přesvědčila, že schopnost tvořit propagandu a ovlivnit veřejné mínění v digitálním světě je dnes už takřka základním předpokladem pro jakýkoli politický úspěch. Tak zvaná Big Data – gigantické datové sety, jejich zpracování a cílené využití je svatým grálem pro společenskou mobilizaci, ale bohužel také pro velice efektivní účelové manipulace.

Už to není Arabské jaro, moldavská twitterová revoluce, hnutí Occupy nebo třeba turecký Gezi Park. Sociální sítě už neslouží jen grassroot iniciativám v nedemokratických režimech. Ne, sociální sítě dnes ovládli trollové, a ti slouží Temnotě.

Jakou mají reálnou moc ti, kteří velké data sety spravují a dokáží je využít pro své vlastní politické cíle, perfektně ilustruje skandál s Cambridge Analytica. Využitím Big Data z Facebooku mělo vliv na úspěch kampaně za Brexit či přispělo k vítězství Donalda Trumpa za prezidenta USA.

V jiných případech, například v Itálii, hrály nezaměnitelnou roli dezinformační ruské weby a fake news, které k moci dovedly krajně pravicové a pravicově populistické subjekty. A dejme si ruku na srdce, dostala by se bývala byla do Poslanecké sněmovny Okamurova SPD nebo Zeman na Hrad, pokud by svoji kampaň nestavěli na politickém šarlatánství na sociálních sítích?

Nebylo tomu jinak ani v případě přesvědčivé výhry Jaira Bolsonara do čela státu, ani v případě jeho strany PSL (Partido Social Liberal) ve všeobecných volbách. Tedy krom jediného. V případě Brazílie a politické propagandy šířené online dominuje aplikace WhatsApp.

V případě Brazílie a politické propagandy šířené online dominuje aplikace WhatsApp.

V páté nejlidnatější zemi světa se Facebookem vlastněná a provozovaná multiplatformní aplikace ukázala jako jeden z klíčových nástrojů politického marketingu. V Brazílii má WhatsApp jedinečné postavení. Komunikuje s ním až 120 ze 210 milionů Brazilců, a to neustále, ve všem, kvůli čemukoli.

E-mailová komunikace v Brazílii dnes již de facto neexistuje. WhatsApp tam lidé používají při komunikaci s úřady, bankou, pro firemní komunikaci, se svým lékařem nebo třeba domácím. Cokoli si lze představit. Každý jeho uživatel tam je součástí stovek skupin pro přijímání všemožných událostí a novinek stejně jako běžných zpráv.

Kombinace dynamického trhu a postavení telcos v Latinské Americe vytváří pro některé platformy zcela jedinečné prostředí. I proto je Facebook a WhatsApp už dnes v některých zemích včetně Brazílie na mobilu zcela zdarma. Exkluzivně.

Nemusíte mít žádná data ani kredit, abyste mohli prostřednictvím Facebooku nebo WhatsAppu v mobilu komunikovat, nahrávat, stahovat a sdílet jakýkoli multimediální obsah. Telcos ve spolupráci s Facebookem se o to postaraly za vás.

Síťová neutralita? Na to rychle zapomeňte. Je to zlatý důl pro společnost Facebook, protože jejich zisk plyne zejména z reklamy a z velkých dat, které i nadále prodávají třetím stranám. Čím víc lidí a čím častěji budou mít k Facebooku přístup, tím větší zisky, ale také moc lze očekávat.

Pro telcos v Latinské Americe je to jen součást digitální transformace, přizpůsobování se potřebám trhu a strategické dohody, které jim zajišťují zákazníky a udržení se na trhu. Služba GSM bude v Brazílii možná brzy out stejně jako e-mail. A Facebook chce brzy začít s masivním prodejem svých vlastních zařízení pro videohovory.

Mít zaručený neregulovaný kanál pro svoji propagandu, který nerozporují žádné nezávislé instituce, neprochází žádnou veřejnou kontrolou, ale tak maximálně kontrolou lajků a srdíček, je zkrátka ideálním dystopickým nástrojem a skutečnou změnou v pojetí pravdy.

Jenže ani politické síly nestojí stranou. Mít zaručený neregulovaný kanál pro svoji propagandu, který nerozporují žádné nezávislé instituce, neprochází žádnou veřejnou kontrolou, ale tak maximálně kontrolou lajků a srdíček, je zkrátka ideálním dystopickým nástrojem a skutečnou změnou v pojetí pravdy.

Když pak ve své zemi umožníte cílenou, avšak v podstatě ničím neregulovanou komunikaci prostřednictvím zašifrovaného soukromého messengeru jako je WhatsApp, dostáváte se na hodně tenký led. WhatsApp sice díky šifrování nemá žádné funkce, které umožňují analýzu toho, kdo, co, jak, s kým, jak často – a tak dále – sdílí, ale pokud ho skutečně aktivně využívá polovina populace, na jeho efektivitě prostřednictvím hromadných zpráv pro cílové skupiny to nikterak neubírá.

Bolsonarovi a jeho podporovatelům se podařilo tento nástroj totálně vytěžit. Pomocí tak zvaného scraping softwaru získali data – miliony telefonních čísel z webů včetně Facebooku. Pak už stačilo rozjet masivní rozesílání zpráv do již existujících skupin, zvaní lidí do skupin, vytváření nových skupin.

Mnozí se najednou ocitli ve skupinách, kam by se sami od sebe nikdy nepřipojili. Sami lidé pak často tyto zprávy přeposílali zase dál, do těch stovek skupin, kde sami již figurovali a měli tam své známé a ti to zase poslali dál svým známým. Z každého postu se tak velmi rychle stal unikátní virál s desetitisíci shlédnutími v prvních minutách od rozeslání.

V tomto kontextu je navíc důležité zmínit se o tom, že tradiční média jsou v Brazílii ve vlastnictví několika málo bohatých lidí. V současnosti jim už málokdo věří a tak i jejich jakákoli politická mobilizace se stává kontraproduktivní. Naopak zprávy, které obdržíte z WhatsAppu, jsou od přátel, známých, od „skutečných“ lidí, kterým věříte a máte k nim důvěru.

Vzhledem k tomu, jak jsou všude na světě tradiční media zkupovaná mediálními magnáty, oligarchy a dalšími neprůhlednými a nedemokratickými zájmovými skupinami, lze volby v Brazílii vnímat jako velké varování pro novinářskou komunitu a její řemeslo.

Fašismus 4.0
Jair Bolsonaro nejen celou Brazílii zachvátil svým nevídaně otevřeným neofašismem a stal se prezidentem, ale to samé se mu povedlo i v brazilském digitálním světě. Digitální svět v Brazílii bude čím dál důležitější a nyní patří jemu a nikomu jinému.

Bolsonarovi se podařilo uchopit moc ve vlastní zemi absolutně. A proto je na místě začít brát hrozbu se vší vážností. Jako fašismus 21. století, fašismus 4.0, jako hrozbu možného nástupu digitálního fašismu.

Co od něj očekávat?

V první etapě přijdou na řadu aktivní represe, masové pronásledování politické opozice včetně explemplárního uvěznění hlavních oponentů. V dalších fázích nastane snaha kompletně rozbíjet emancipační složku občanské společnost, dehonestovat a asimilovat menšiny a domorodé obyvatelstvo.

Bolsonarův režim vytvoří ideální prostředí pro represivní sledovací a prediktivní systémy. Již v době okolo voleb milice vypálila obydlí Guaraní-Kaiowá ve státě Mato Grosso do Sul a ve státě Pernambuco byla zbourána škola a zdravotní klinika, která patřila lidem Pankaruru. A zatímco na bezbranné domorodé kmeny mu možná postačí ozbrojená jednotka s hořícími pochodněmi, na desetimiliónová megalopolis bude potřebovat robustní digitalizaci.

Násilí státu bude legitimizovat ozbrojené násilí opozice, které bude eskalovat úměrně s mírou státního teroru. Střelbě z pistolí budou sekundovat hromadné Bolsonarovy posty na WhatsAppu a vyhodnocovat je budou chytré biometrické technologie.

Násilí státu bude legitimizovat ozbrojené násilí opozice, které bude eskalovat úměrně s mírou státního teroru.

Už nyní Bolsonaro oznámil, že výrazně zjednoduší legální držení zbraní mezi obyvateli Brazílie. Argumentuje tím, že se díky tomu Brazílie stane bezpečnější. Jenže tím spíš umožní vznik ozbrojeným bojůvkám, paramilitantním pro-vládním skupinám na jedné straně a na straně druhé ozbrojené opozici.

Pokud to bude potřebovat, bude připraven kdykoli vyhlásit stanné právo. Mesiášský přístup, do kterého se stylizuje, mu v kombinaci s rostoucím organizovaným násilím a dokonalým obrazem v digitálním světě dovolí přitvrdit v bezpečnostní politice a ukotvit své paradigma.

Pro svoji politiku a její mezinárodní uznání bude ale nutně potřebovat enormní ekonomický růst. Respektive takový růst, který v prvé řadě kladně hodnotí peněžní a kapitálové trhy a souvisí s rozsáhlou industrializací. Z toho důvodu, v jeho pojetí politiky, bude hlavní překážkou ekologická a sociální spravedlnost.

Proto odstoupí od Pařížské dohody a začne rušit demarkační linie - chráněná území, aby mohl masivněji odlesňovat, rozšířit těžbu a bez skrupulí dýmit z komínů. Aby k tomu mohl přistoupit se vší pompou, bude muset výrazně zasáhnout do současného brazilského ústavního rámce. To vše se rozhodne provést za masové a neustálé mobilizace a kontroly svých podporovatelů v digitálním světě.

Soudní moc, mezinárodní společenství a digitální gramotnost
Brazilský prezident může sám iniciovat změnu a předložit pozměňovací návrh ústavy. Takový pozměňovací návrh musí být předložen ve dvou čteních oběma komorám Kongresu a v obou těchto čteních schválen třípětinovou většinou. Bolsonaro pravděpodobně nebude mít problém ji v obou komorách získat. Otázka spíš zní, jak rychle.

K pevnému uchopení moci mu nahrává totiž hned několik tradičních brazilských politických jevů. Za prvé to je tradiční podpora prezidenta ze strany centristů v obou komorách Kongresu, za druhé vysoká míra stranické fragmentace a za třetí velmi časté přeběhlictví. Nadto, PSL ovládla i nejbohatší státy São Paulo, Minas Gerais a Rio de Janeiro.

Lze tedy očekávat, že pro zásadní společenské změny si Bolsonaro potřebnou podporu legislativy krok za krokem zajistí. A armáda je na jeho straně. Ta armáda, která se držela stranou skandálů a korupce, ta si v posledních letech brazilskou veřejnost podmanila nejvyšší úrovní prestiže.

V zemi dlouhodobě přetrvává její osmasedmdesátiprocentní podpora u veřejnosti, oproti třiatřicetiprocentní podpory v případě kongresu. Nakonec lidé armádu mohutně oslavovali po celé Brazílii i po volbách společně s vítězstvím Jaira Bolsonara.

Může ho ještě něco zastavit?

Sama brazilská ústava některé změny nedovoluje. Například v případě individuálních práv a svobod či v případě zásahů do složení výkonné, legislativní a soudní moci. Proto bude Bolsonaro potřebovat ovládnout i soudní moc. Ta mu stojí v cestě a Bolsonaro to také dává patřičně najevo.

Do čela ministerstva spravedlnosti a veřejné bezpečnosti jmenoval Sergia Moru, soudce, který v kontroverzním procesu odsoudil a nechal na dvanáct let uvěznit bývalého brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. Bolsonaro tím zřetelně ukazuje, jak si představuje výkon spravedlnosti a kdo bude pykat.

Do čela ministerstva spravedlnosti a veřejné bezpečnosti jmenoval Sergia Moru, soudce, který v kontroverzním procesu odsoudil a nechal na dvanáct let uvěznit bývalého brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu.

Ani jeho syn a poslanec za PSL, Eduardo Bolsonaro, nestojí opodál. Ještě před zvolením Jaira do čela státu se nechal slyšet, že pokud budou soudci jeho otci bránit ve výkonu prezidentské funkce, tak ať je armáda klidně postřílí. Vox populi zajištěné prostřednictvím propagandy v digitálním světě ho v tom ještě podpořilo.

A korupce, na jejímž vymýcení Bolsonaro staví svoji politickou kredibilitu? Podobně jako za předchozí diktatury mezi lety 1964 a 1985 zůstane ve stejné ne-li vyšší míře a na oko bude trestaná.

Svobodný tisk bude cenzurován a oficiální propaganda bude posilovat. Proto bude muset provádět čistky i ve vlastních řadách, aby se uspokojila domácí i mezinárodní kritika. Opět za masivní mobilizace Bolsonarovy digitální komunity.

Na Brazílii budou uvaleny hospodářské sankce, pozastaveno její členství v Mercosuru, vystoupí z Rady pro lidská práva OSN a dostane se na periferii v mírové multilaterální mezinárodní politice. Bude hledat spojence mezi světovými lídry pravicového populismu a patriarchátu.

Bolsonaro už ohlásil oficiální návštěvu Chile, Izraele a USA. Výběr sám by vystačil na samostatný článek. V kontextu digitalizace represe ale není překvapením, že jde o tři státy s bohatou zkušeností masového sledování, a některé z nich dokonce vyvíjejí ty nejmodernější bezpečnostní, sledovací a prediktivní technologie.

Spojené státy mají zájem o raketové základny co nejblíže Venezuely a po levicové vlně znovu chtějí nad Latinskou Amerikou roztahovat svá orlí křídla.

Spojené státy mají zájem o raketové základny co nejblíže Venezuely a po levicové vlně znovu chtějí nad Latinskou Amerikou roztahovat svá orlí křídla. A aby toho nebylo málo, už příští rok bude Jair Bolsonaro společně s Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem jako další globální hráč ovlivňovat evropské volby. A jak jinak než digitálně.

Levicové síly na celém světě by se proto měly začít aktivně vzdělávat v digitální gramotnosti a výrazněji víc se podílet na využití digitálních technologií. Tuhle bitvu nelze vyhrát konzervativní cenzurou nebo diskriminující formou nahodilých regulací.

Tuhle bitvu vyhrajeme pouze pokud naše společnost bude mít v digitálním světě vybudované chytré demokratické mechanismy na svoji obranu. Bude zkrátka dostatečně otevřená a vzdělaná právě i v oblasti rizik a širokého využití digitálních technologií.

Jen tak dokážeme čelit nástupu digitálního fašismu. Protože digitální fašismus bude hlavní politickou hrozbou příštích dekád.

Verze pro tisk 15.11.2018 denikreferendum.cz
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

Linux workshop

17. 12. 2018, Praha

Instalace Linuxu a svobodného software, sdílení zkušeností s linuxem a různými programy. Co víme, s tim poradíme, co nevíme tak si společně přečteme v dokumentaci nebo na nějakym z těch interneti. …(více)

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme