Asi tři stovky lidí demonstrovaly za přijetí válečných uprchlíků a proti „politice cynismu”.

Ve čtvrtek 20. září se konalo solidární shromáždění na podporu přijetí syrských sirotků, kterého se zúčastnily asi tři stovky lidí. Organizátorky z feministického kolektivu RFK vybraly pro akci symbolicky prostor před hlavním nádražím, odkud v roce 1939 odjížděly do bezpečí židovské děti zachráněné sirem Nicholasem Wintonem před hrůzami holokaustu. Kolektiv tím odkázal na návrh samotných Wintonových dětí. Společně s europoslankyní Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) totiž přišly s myšlenkou, aby Česká republika přijala padesát syrských sirotků. To odmítl premiér Babiš se slovy: „Proč bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života.“

Mluvčí Monika Poláčková za RFK zmínila, že pro demonstrující je sice přijetí těchto dětí důležité, nezapomínají ale ani na celý kontext uprchlické krize. „Odmítnout pomoct dětem jen pro laciné získání předvolebních bodů považujeme za hyenismus. Je ale třeba také zdůraznit, že celé účinkování České republiky v řešení otázky uprchlictví je nešťastné a nesolidární. V roce 2015 se zavázala přijmout 1500 uprchlíků. Ze slibu ovšem nezbylo téměř nic,” řekla ve svém úvodním slově Poláčková. Organizátoři a demonstrující žádali prostřednictvím akce nejen solidaritu s uprchlíky, ale i s ostatními státy Evropské unie, které nesou mnohem větší zátěž.

Následně se předčítal dopis jednoho z Wintonových dětí, Ruth Hálové, která minulý pátek v Senátu mimo jiné pronesla: „Co mají opuštěné děti, roztroušené v roce 2018 (po 80 letech, bezmála jednom století), společné s námi, je stav, že v 21. století žijí v nouzi, nejistotě a strachu. Navíc tyto děti postrádají důstojný domov, řádnou výchovu a dostatečnou stravu. Ať je situace opuštěných dětí dnes jakkoli rozdílná, nemůžu předstírat, že se mě netýká.“ Během setkání drželi demonstrující minutu ticha za oběti války v Sýrii a následně byly proneseny proslovy, v nichž řečníci kritizovali současnou vládu. „Kdo odmítne pomoc válečným uprchlíkům, staví se na stranu válečných zločinců,“ zmínila Anežka Polášková z Iniciativy Hlavák.

Za Autonomní sociální centrum Klinika pak promluvil Jan Trnka. „Proti přijetí padesáti dětí se postavily i strany, které si říkají sociální a komunistická. Ten komunismus, do kterého se nevejde padesát sirotků, si nedovedu představit,“ prohlásil Trnka. Ve svém projevu také kritizoval parlamentní strany, které sice hlasovaly pro přijetí uprchlíků, ale současně odmítají pomáhat lidem v těžké sociální situaci v České republice. „Tyto strany sbíraly dřevo na oheň, aby jej dnes bylo možné zapálit,“ dodal. Svou osobní zkušenost s útěkem před válkou a nalezením nového domova pak účastníkům protestu sdělila novinářka Deníku Referendum Fatima Rahimi.

Jako poslední vystoupil odborník na rozvojovou pomoc Tomáš Tožička, který popsal příčiny nenávisti lidí vůči imigrantům slovy: „Třicet let jsme poslouchali, že je solidarita k ničemu a že je potřeba, aby se každý postaral jen o sebe, že jenom zisk je důležitý pro život. Ukazuje se, že celá tato koncepce selhává.“ Dále vyzval k tomu, aby lidé, kteří brojí proti přijetí uprchlíků, byli také vnímáni jako oběti současného systému. „Jen málo se můžeme divit lidem frustrovaným z toho, že nemají žádnou perspektivu, že si vybíjejí svou zlost na lidech, kteří jsou na tom ještě hůř.“ Podle Tožičky se tito lidé budou dříve nebo později stydět za to, co dnes dělají, a je třeba jim dát šanci.

Po skončení demonstrace se část lidí přesunula před budovu Úřadu vlády, kde zapálili svíčky za válečné uprchlíky a skandovali hesla na podporu jejich přijetí. Policisté se jim snažili v kladení svíček zabránit a z prostranství před Strakovou akademií je vykázali.

21.9.2018 a2larm.cz