Anarchistická federace

Píšou jinde : RIC: Afrín, 5 let pod tureckou okupací

Toto je kopie článku uveřejněného na rojava.info.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://rojava.info/2023/01/ric-afrin-5-let-pod-tureckou-okupaci/


Rojavské informační centrum (RIC) vydalo souhrný text vysvětlující situaci v rojavském regionu Afrín, který je již pět let pod tureckou okupací. Přinášíme překlad.

Oblast Afrín na severozápadě Sýrie byla jedním ze tří původních kurdských kantonů Rojavy. Rojava odkazuje na oblasti v Sýrii obývané převážně Kurdy, které tvoří západní část Kurdistánu. V roce 2012 se z Afrínu stáhla Syrská arabská armáda (SAA) a vojenskou kontrolu nad regionem převzaly kurdské jednotky YPG a YPJ, což umožnilo zahájit budování politických a občanských institucí na základě sociálních a demokratických hodnot. To bylo přerušeno 20. ledna 2018, kdy turecká armáda zahájila operaci „Olivová ratolest“ a v koordinaci se svou nově vytvořenou Syrskou národní armádou (SNA) vtrhla do kantonu Afrín.

U příležitosti pátého výročí turecké invaze se v tomto vysvětlujícím článku chceme zaměřit na čtyři aspekty současné situace v Afrínu: Zločiny SNA, správu a životní podmínky, vynucené demografické změny a novou roli HTS (Haját Tahrír aš-Šám, dominantní militantní skupina v Idlibu).
Vesnice Qastal Khodarya v podokrese Bulbul
Vesnice Qastal Khodarya v podokrese Bulbul
Zločiny SNA

Po invazi kterou Turecko nazvalo jako „Operace Štít Eufratu“ v letech 2016 – 2017 vznikla pod tureckou ochranou Syrská národní armáda. SNA sdružuje několik milicí, které bojovaly pod vlajkou syrské opozice a které mají většinou islamistický program. SNA je formálně podřízena „Syrské prozatímní vládě“ (SIG; jedna z opozičních struktur se sídlem ve městě Azáz na severozápadě Sýrie, která sama sebe považuje za jedinou legitimní vládu celé země, prakticky ovšem spravuje pouze několik oblastí, pozn. překl.), kterou tvoří standardní rada ministrů a která je zodpovědná za rozvoj vlastních politických a občanských institucí na územích, která kontroluje. SNA se ovšem stala zejména nástrojem turecké agendy v Sýrii.

Podle Afrínské organizace pro lidská práva a místních médií bylo od začátku turecké okupace zatčeno či uneseno 8 696 osob, přičemž osud více než třetiny z nich je stále neznámý. Více než 663 civilistů bylo zabito, z toho v 498 případech v důsledku bombardovacích operací tureckých sil a frakcí SNA, a 696 dalších bylo při bombardování zraněno, včetně 303 dětí a 213 žen. Kromě toho bylo ve věznicích SNA umučeno k smrti 90 osob.

SNA nepřetržitě páchá v oblasti Afrín trestnou činnost, zpravidla motivovanou finančním prospěchem, ať už jde jde o vydírání majitelů podniků, únosy a požadování výkupného, krádeže úrody a drancování archeologických nalezišť, nezákonnou konfiskaci půdy nebo domů, kácení olivovníků nebo výrobu a obchodování s drogami. Například během posledních pěti let SNA vyplenila a zničila 59 archeologických nalezišť a vykácela přibližně 350 000 olivovníků. Jiné trestné činy souvisejí s upevňováním a využíváním moci. Například sexuální násilí včetně znásilnění, únosy žen s následným nuceným sňatkem, mučení a více či méně svévolné zatýkání. V současné době se region proměnil v mozaiku lén, která se opírají o vykořisťování a zastrašování místního obyvatelstva.

Kromě toho zde od počátku okupace probíhají boje mezi frakcemi SNA. Tyto boje se vedou především o možnost vytěžit z okupovaných regionů co nejvíc peněz. Bojuje se o kontrolu nad obchodem, tedy o přístup do ulic či na pohraniční stanoviště, která umožňují podílet se na syrském vývozu a dovozu, přičemž z velké části jde o pašování drog. Kontrola nad trasami vedoucími přes venkov je též zdrojem příjmů, protože umožňuje vybírat „daně“ od ostatních, kteří chtějí trasy využívat.
ISIS v oblastech kontrolovaných SNA

Afrín, stejně jako ostatní okupované oblasti, se po porážce chalífátu v březnu 2019 stal útočištěm vůdců, současných i bývalých členů ISIS. Mnozí z nich jsou nyní členy, někteří dokonce důstojníky, milicí SNA. Organizace Syřané za pravdu a spravedlnost vydala v roce 2021 zprávu, podle níž je 27 bývalých členů ISIS nejen v řadách SNA, ale také ve vojenské policii (rovněž podporované Tureckem). RIC se podařilo potvrdit 80 bývalých příslušníků ISIS v řadách SNA. Mluvčí SDF Aram Hanna uvedl, že zajatí příslušníci ISIS přiznali, že „[využívali] obsazené oblasti k předávání výbušnin“. Hanna dodal: „Okupované oblasti se staly vhodným prostředím pro činnost žoldáků a teroristů, kteří zde můžou beztrestně působit.“ V okupovaných oblastech se usídlují také ženy ISIS propašované z tábora Al-Hol.
Správa a životní podmínky

Přestože je Turecko benevolentní ke způsobům, jakými SNA získává peníze, jak bylo popsáno výše, pevně pod kontrolu si ponechává poskytování základních služeb na všech úrovních, „včetně školství, zdravotnictví, telekomunikací, elektřiny a vody“. Před rokem 2018 bylo hlavním zdrojem příjmů obyvatel Afrínu zemědělství se zaměřením na pěstování oliv. Kvůli vypalování stromů ze strany SNA a vybírání poplatků za sklizeň utrpělo afrínské zemědělství velkou ránu. Přesto 70 % obyvatel regionu stále získává své příjmy právě v zemědělství. Nejdůležitějším způsobem obživy se staly drobné podniky a pomoc, úspory a převody peněz od rodinných příslušníků žijících na Západě.

Po okupaci byly Tureckem vytvořeny místní rady a orgány. Ty však nereprezentují strukturu obyvatelstva. Například v roce 2018 bylo v městské radě Afrínu ze 107 osob pouze 7 žen. Podle Afrinské organizace pro lidská práva jsou v těchto radách sice někteří Kurdové, na rozhodování ale nemají žádný vliv, protože rady jsou přímo podřízeny turecké provincii Hatay a dostávají od ní příkazy. Teoreticky se rady zodpovídají SIG, ta je ovšem rovněž pod tureckou kontrolou. V každém případě jsou loajální přímo Turecku. Obecněji řečeno, volby se konají pouze s tureckým souhlasem a pod tureckým dohledem, přičemž mnoho „zvolených“ osob žije v Turecku a hranice překračují pouze v úřední hodiny. Platy a rozpočty zajišťují přímo sousední turecké provincie.
5cea1ff8-0001-0004-0000-000001265437_w948_r1-778_fpx48-78_fpy49-98-2188077
Obsazení města Afrín ozbrojenci SNA, 18. března 2018.

A konečně pro soudní systém zajišťuje „bezpečnostní služby“ částečně Tureckem kontrolovaná vojenská policie a částečně SNA. Jedná se o tytéž milice, které jsou zodpovědné za drtivou většinu z nepřeberného množství různých trestných činů a porušování práva, ke kterému v oblasti Afrín od roku 2018 došlo. Místní správní orgány nad zločiny SNA pravidelně zavírají oči, jako je tomu v případě „výborů pro navrácení práv a stížností.“ Dosazené orgány občas dokonce vydírání a nezákonné konfiskace majetku ze strany SNA legitimizují prostřednictvím oficiálních úředních sdělení.
Násilné demografické změny

Před válkou žilo v Afrínu 80-90 % kurdského obyvatelstva. Ibrahim Sheikho, mluvčí organizace Afrin Human Rights RIC řekl, že od roku 2022 tvoří Kurdové v Afrínu už jen asi 25 % obyvatelstva. Dodal: „Turecko mělo v úmyslu změnit demografickou strukturu. Proto dalo frakcím jakousi svobodu, dokud po roce 2019 nezřídilo vojenskou a civilní policii. Ozbrojené frakce Národní armády vše vyrabovaly a rozkradly.“

Demografické inženýrství v Afrínu spočívá v usazování nekurdského obyvatelstva, vyhánění původního obyvatelstva a aktivním bránění návratu vysídlených. Bez ohledu na oficiální cíl Turecka v severovýchodní Sýrii, tj. vytvoření „bezpečnostního nárazníku“ a „humanitární zóny“ pro vnitřně vysídlené osoby ze Sýrie, je realita jiná.

Na základě tureckých prohlášení bylo v okupovaném kantonu Afrín od roku 2018 s podporou Muslimského bratrstva a tureckých, kuvajtských, katarských a palestinských náboženských a charitativních organizací vybudováno více než 22 osad. Vzhledem k tomu, že osadníci pocházejí z jiných částí Sýrie, výrazně změnili demografii regionu. „Podstatné je, že nově postavené domy a osady v okupovaných oblastech jsou zčásti odměnou převážně arabských a turkmenských bojovníků milicí“, zdůrazňuje zpráva nevládní organizace Syřané za spravedlnost a pravdu. Pouze 25 % osob, které mají z těchto osad prospěch, jsou údajně civilisté. Projekty jsou rámovány jako humanitární, ale ve skutečnosti jsou součástí tureckého cíle rozložit kurdskou většinu v regionu.

Ankaře loajální tisk píše o stabilitě a bezpečnosti v okupovaném Afrínu, ale turecká rozvědka v regionu ve spolupráci s místními obcemi vypracovává aktualizované seznamy navrátilců, které po příjezdu často uvězní na základě vykonstruovaných obvinění ze „spolupráce s předchozí autonomní správou“. Výše popsané zločiny se týkají všech etnik a náboženství, ale některé skupiny jsou terčem útoků více než jiné. Původní kurdské a jezídské obyvatelstvo je systematicky vytlačováno. Existuje zákaz kurdského jazyka. Domy lidí vysídlených během turecké invaze či krátce po ní jsou SNA prodávány rodinám utíkajícím z jiných oblastí. Ve chvíli, kdy se legitimní majitel vrátí, by musela rodina, která za dům zaplatila, opět odejít. A konečně, novináři mohou region navštívit pouze v doprovodu tureckých úředníků.
HTS v Afrínu – nejnovější změna moci

Haját Tahrír aš-Šám (HTS) je dominantní frakcí v Idlibu, západosyrském území, které stále zůstává mimo kontrolu syrské vlády. HTS, sunnitská islamistická skupina ovládaná bývalou Frontou al-Nusra, je provozována jako oficiální syrská pobočka al-Káidy. HTS je popisována jako vojenská síla, ale také jako salafisticko-džihádistický projekt, který si prostřednictvím své „vlády spásy“ a systému soudů šaría udržuje přísnou kontrolu nad občanskou společností.
0x0-4655332
Obsazení města Afrín ozbrojenci SNA, 18. března 2018.

Vznik HTS v lednu 2017 se časově shodoval se změnou strategie jejích zakladatelských skupin: byly zpřetrhány vazby na ISIS a al-Káidu (údajně došlo i k opuštění snah o globální boj za sunnitský chalífát) a zájmy se obrátily k lokálním cílům, tedy k vytvoření státního útvaru založeného na právu šaría v oblasti Idlíb. Tento požadavek se promítl i do začátku vnitřní čistky, která HTS umožnila stát se jedinou silou vládnoucí v regionu. Výsledkem je neprůhledný soubor vztahů s Tureckem, především ekonomických a vojenských. Navzdory snaze o „rebranding“ si politický systém na územích spravovaných HTS udržuje značně autoritářský charakter. Vnitřní jednota dosažená v posledních pěti letech nápadně kontrastuje se situací v sousedních Tureckem okupovaných regionech, kde mají převahu jiné skupiny.

Například v Afrínu se ukázalo, že frakce SNA jsou zcela neschopné a neochotné vytvořit jednotnou armádu nebo strukturu. Výsledná strukturální slabost způsobená neustálými boji a ekonomické bohatství regionu tak přitahovalo pozornost HTS. Na jaře 2022 HTS začala zvyšovat svůj vliv v regionu, např. prostřednictvím svých vazeb na různé frakce SNA, jako je divize Sultána Sulejmana Šáha a Ahrar aš-Šám. V červnu 2022 došlo k prvnímu vpádu HTS na území Afrínu. HTS se tehdy postavila na stranu proti mocenskému bloku vedenému al-Jabha al-Shamiya (skupina známá též jako „Levantská fronta“, pozn. překl.).

V říjnu 2022 se stejná dynamika opakovala s tím rozdílem, že tentokrát se HTS podařilo převzít kontrolu nad městem Afrín a vyhnat al-Jabha al-Shamiya a s ní spřízněné frakce z celého regionu. Příměří, které bylo s tureckou záštitou dohodnuto, mimo jiné předpokládalo úplný odchod všech frakcí SNA z civilních pozic a omezení jejich působení na místa s vojenským významem. K tomu však nedošlo. Vesnice a města se potýkaly pouze se změnou vládnoucích frakcí, přičemž realita každodenního porušování lidských práv zůstala nezměněna (jak popíše zpráva RIC o okupaci za 3. a 4. čtvrtletí 2022). HTS si navíc v regionu zachovala svou fyzickou přítomnost.

Jakou roli bude HTS hrát v budoucnosti regionu Afrín zatím není jasné. Stojí za zmínku, že vzhledem k tomu, že Turecko region de facto kontroluje, žádné operace HTS by se neuskutečnily bez jeho tichého souhlasu. Z dlouhodobého hlediska je proto třeba všechny akce HTS interpretovat v souladu se zájmy Turecka, s přihlédnutím k probíhajícímu sbližování Ankary a Damašku, či vlivu USA v Sýrii.

Jedno je však jisté –⁠ seznam milicí působících v oblasti Afrín je třeba rozšířit o jedno další chmurné jméno: Hay’at Tahrir al-Sham.

Zdroj: https://rojavainformationcenter.com/2023/01/explainer-afrin-5-years-under-turkish-occupation/

Verze pro tisk 22.1.2023 rojava.info
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy

Promítání a diskuze o současné situaci na polském pohraničí

26. 2. 2023, Děčín

Prezentace kolektivu No Borders Team …(více)

Nikdo není ilegální

27. 2. 2023, Plzeň

Kolektiv No Borders o situaci na polsko-běloruských hranicích …(více)

Anarchistický festival knihy

26. - 27. 5. 2023, Praha

10. ročník pražského Bookfairu, tentokráte na Žižkově. …(více)