Anarchistická federace

Píšou jinde : Velká mobilizace zdravotníků v Polsku. Zdravotní systém podle nich kolabuje

Toto je kopie článku uveřejněného na a2larm.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://a2larm.cz/2021/09/velka-mobilizace-zdravotniku-v-polsku-zdravotni-system-podle-nich-kolabuje/

Polské zdravotnictví je po pandemii vyčerpané, protestující zdravotníci mluví dokonce o jeho kolapsu. Vláda přesto doufá, že odpor zdravotníků ustojí bez větších změn.

„Zdravotnictví umírá“, „Naše problémy jsou problémy pacientů“, „Pozor! Ostatní země jen čekají na polské sestřičky“… Tyto a další nápisy jsme mohli pozorovat v sobotu 18. září na transparentech desítek tisíc protestujících ve Varšavě, kam se z celého Polska sjely odbory a asociace pracovnic a pracovníků ve zdravotnictví, aby vyjádřily svou nespokojenost se stavem systému a pracovními podmínkami v oboru, který trpí nedostatkem zaměstnanců, stagnujícími platy, prekérními smlouvami a byrokratizací. Polský systém veřejného zdravotnictví je po letech zanedbávání a dvou pandemických vlnách na pokraji zhroucení. Podle organizace pracujících pochodovalo před institucemi v centru hlavního města až 40 tisíc protestujících, kteří svůj nesouhlas přišli vyjádřit až pod okna kanceláře premiéra Mateusze Morawieckého. Demonstranti pochodovali městem za hluku ručních sirén posádek záchranné služby, a celé město tak mohlo slyšet jejich hněv.
Jednota zdravotnických pracovníků

„Pane premiére, udělali jste všechno, abyste zdravotníky dohnali na hranici zhroucení,“ hřímala na konci demonstrace z improvizovaného pódia Dorota Gardias, zdravotní sestra a vedoucí odborů. Místopředseda Hlavní rady lékařů Artur Drobniak shrnul katastrofální situaci do několika neúprosných čísel. V polském zdravotnictví pracuje pouze šest procent polské pracovní síly, ve srovnání s 10 až 15 procenty v západní Evropě a dokonce 15 až 20 procenty ve Skandinávii.  Tento údaj se v Polsku nezměnil od roku 2001 a kromě stárnoucí společnosti stárne i lékařský personál: „Průměrná sestra je ve věku 53 až 54 let. Průměrnému lékaři je 51 let. Každý osmý lékař je starší 70 let. To jsou oficiální údaje,“ řekl Drobniak. Předsedkyně Asociace zdravotních sester a porodních asistentek Zofia Małas požádala vládu, aby jednala s respektem: „Chceme dialog, ale konstruktivní dialog. Naše požadavky jsou požadavky celé společnosti (…) Snažíme se ze všech sil, ale ne vždy to stačí. Jsme unavení. Polské zdravotnictví umírá,“ uzavřela svůj projev. Maciej Krawczyk, prezident Regionální vysoké školy fyzioterapeutů, pak hořce vzkázal předsedovi vlády: „Třicet let od socialistické éry jsme považováni za odpad. Jsme nejlevnější pracovní silou v Polsku.“

Kromě zdravotních sester a lékařů se mobilizovali i další zdravotničtí pracovníci, kteří vzhledem k závažnosti situace projevovali vzácnou jednotu. V minulosti různé profese často sledovaly různé zájmy, přičemž ke každému se přistupovalo jinak. Tentokrát se zdá, že mezi pracujícími existuje solidarita, která znemožňuje vládě využít strategii „rozděl a panuj“. Odbory a profesní organizace sdružené pod hlavičkou Všepolského protestního výboru zdravotnických pracovníků odmítly nabídku ministerstva zdravotnictví na oddělené vyjednávání s každou skupinou zvlášť a trvají na tom, aby u jednacího stolu byli všichni.

Problémy, s nimiž se různá zdravotnická povolání setkávají, se ovšem liší. Například záchranáři nejsou v Polsku považováni za zdravotnickou profesi a jsou zaměstnáni přímo nemocnicemi, což pro ně znamená neregulované mzdy, špatné pracovní podmínky a nejisté smlouvy. V posledních týdnech tak byli nejaktivnější právě záchranáři a v některých městech došlo k hromadným výpovědím, což významně ohrozilo schopnost záchranných služeb reagovat na tísňová volání. Například v Białystoku odstoupilo 130 záchranářů a polovině regionu hrozí, že zůstane bez záchranné služby.

Mezi hlavní požadavky demonstrantů patří zvýšení platů, změny zákonů o zdravotnických profesích, přijímání nových zaměstnanců a uznávání profesí, jako jsou záchranáři nebo laboranti, jako zdravotnických zaměstnání. Zatímco vláda obviňuje pracovníky z chamtivosti, ti poukazují na to, že nechtějí německé mzdy, ale požadují, aby vydělávali stejně jako jejich němečtí kolegové v poměru k národní průměrné mzdě. Někteří řečníci se odvolali i na české mzdy jako příklad důstojného ohodnocení.
Nerealistické?

Na straně vlády vedené konzervativními nacionalisty ze strany Právo a spravedlnost (PiS) v tuto chvíli ovšem není skutečná vůle k vyjednávání. Ministr zdravotnictví Adam Niedzielski sice přijal zdravotníky v předvečer demonstrace, ale schůzka trvala jen asi dvacet minut. Výbor zdravotníků požadoval přítomnost předsedy vlády, a ten se nedostavil. Na konci setkání ministr Niedzielski vyjmenoval médiím náklady na splnění požadavků protestujících a tvrdil, že „jejich návrh nevykazuje žádné známky vážnosti“. Po protestu řekl provládním médiím, že výbor nereprezentuje celý sektor, a odsoudil „politiku vydírání“, přičemž ale uvedl, že je otevřený rozhovorům.

Podle polské tiskové agentury PAP, která citovala zdroj z blízkosti předsedy vlády, „jsou požadavky lékařů nerealistické. Dokud nebudou realističtější, premiér se s demonstranty nesejde.“ V pondělí ministr Niedzielski pozval demonstranty ke společnému setkání, ale opět pouze bez předsedy vlády. Od výboru obdržel námitku, která zopakovala podmínku účasti premiéra. „Polské zdravotnictví umírá: buď ho zabijte, nebo zachraňte,“ odpověděli ministrovi podle listu Gazeta Wyborcza protestující.

Zatímco se zdá, že vláda se chce držet svých pozic a nechat hnutí vyčerpat, výbor pokračuje v mobilizaci pod okny předsedy vlády, kde založil „Bílé městečko 2.0“. Zdravotničtí pracovníci zvou občany, aby je přišli podpořit a diskutovat o problémech zdravotnictví podobně jako během mobilizace v roce 2007 za první vlády PiS. Slibují, že tam zůstanou, dokud nebudou splněny jejich požadavky, a že zváží další akce. Protest tedy pravděpodobně potrvá, což může podkopat sociální diskurs vlády, která už tak má hodně problémů, od napjatých vztahů s Bruselem po brutální tažení proti uprchlíkům na polsko-běloruské hranici.

Autor je publicista.

Verze pro tisk 23.9.2021 a2larm.cz

Píšou jinde

Odkazy