Anarchistická federace

Píšou jinde : Ruští studentští novináři jsou v konfliktu s putinovským režimem

Toto je kopie článku uveřejněného na a2larm.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://a2larm.cz/2021/05/rusti-studentsti-novinari-jsou-v-konfliktu-s-putinovskym-rezimem/

Policie zadržela čtyři redaktory úspěšného moskevského studentského časopisu Doxa, který se vymezoval vůči provládním politickým postojům. Krok policie vyvolal nevoli v Rusku i v zahraničí.

Čtrnáctého dubna 2021 v šest hodin ráno prohledala ruská policie byty čtyř redaktorů studentského online časopisu Doxa a byty rodin dvou z nich. Několik hodin nato byli Alla Gutnikova, Armen Aramjan, Vladimir Metelkin a Nataša Tyškevič obviněni z nabádání mladistvých k nelegálním aktivitám, za což hrozí až tříletý trest odnětí svobody, a bylo jim nařízeno domácí vězení na dva měsíce. Tento útok na skupinu, která doposud byla v Putinově Rusku relativně v bezpečí, tedy studenty, intelektuály a novináře, již v posledních letech nezažívali výrazné pronásledování, vyvolal na domácí i mezinárodní půdě vlnu nevole. Stovky ruských i mezinárodních vědců, studentů a novinářů podepsaly petici za stažení obvinění a filozof Slavoj Žižek zveřejnil video na podporu zadržených.

    Pokud si vládnoucí garnitura myslela, že zatčením čtyř redaktorů časopis umlčí, nemohla být více na omylu.

Žižekovo video má také symbolický rozměr, jelikož Doxa se etablovala na moskevské intelektuální scéně během zimní školy, které se slovinský filozof účastnil. Do roku 2020 byla Doxa součástí Vysoké školy ekonomické (VŠE), moskevské univerzity s liberální tradicí, která pro intelektuální kruhy představuje symbol politické svobody a je dávána do protikladu k Lomonosovově univerzitě, vnímané touto skupinou jako konzervativní, nereformovatelná a přisluhující současnému politickému režimu. Ale i Vysoká škola ekonomická sdílí osud mnohých postsovětských institucí: hierarchické vztahy mezi vedením, vědeckými pracovníky a studenty, školské učební plány, nedostatek místa pro studentské iniciativy. „Doxa vznikla jako reakce na nemožnost plného zapojení studentů do univerzitního života. Studenti se mohou zapojit pouze do projektů posvěcených shora, vedením, a jejich hlasy jsou ignorovány,“ říká Taťjana Levina, bývalá vědecká pracovnice katedry filozofie.
Politizace studentských témat

Jakožto studentská organizace mohla Doxa organizovat letní školy, akce v rámci univerzity i mimo ni a získávala přednostní přístup k informacím. Zatímco tato iniciativa od začátku jednala nezávisle, což často vedlo k napětí mezi ní a vedením či profesorským sborem, někteří považovali Doxu za užitečného spojence, případně se ji snažili využít pro vlastní účely. Například prorektorka Valeria Kasamara poskytla v červnu 2019 dlouhý rozhovor redaktorům Doxy jako součást své kampaně v moskevských komunálních volbách. A právě moskevské volby roku 2019 lze považovat za zlomový okamžik v historii Doxy, kdy politika začala hrát výraznou roli v aktivitách tohoto média. Kdybychom měli citovat mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, šlo o moment, kdy Doxa získala „více sociálně-politický charakter“.

Pokud bychom ale v Doxe chtěli hledat politiku přímo, byli bychom zklamaní. Politika v klasickém ruském smyslu – tedy být pro nebo proti Putinovi, pro nebo proti Navalnému – je v činnosti tohoto média celkem marginální. První důvod je docela banální. Ačkoliv časopis nemá žádnou striktní redakční linii, co se týče politických sympatií, je jasné, že se přiklání k levicovým a anarchistickým postojům, jež jsou v Rusku zastoupeny zejména v intelektuálních kruzích bez politické reprezentace. Druhý důvod pak vychází z hlavního cíle média, jímž je podpora studentské autonomie a práv. „Dáváme prostor studentským hlasům, poskytujeme platformu pro vyjádření studentů a rozšiřujeme horizonty jejich imaginace skrze příběhy o zahraničních vzdělávacích systémech, abychom mohli přemýšlet o vlastním vzdělávacím horizontu jiným způsobem,“ říká Maša Menšikova, doktorandka a redaktorka Doxy. Ačkoli je politika ve studentském životě přítomna, časopis dával přednost praktickým problémům, se kterými se studenti potýkají, jako je porušování práv studentů, špatné podmínky na kolejích, neakceptovatelné chování univerzitních zaměstnanců (šovinismus, nacionalismus, antisemitismus) či obtěžování.
Nechceme jako jiná média zpoplatňovat svůj obsah a psát o demokracii za paywallem.
Jan Bělíček

To ovšem posunulo Doxu k politickým konfliktům. Časopis bojoval za univerzitu jako místo, které garantuje pluralitu politických názorů a kde se studenti učí o občanské společnosti a politické participaci – tedy věcech, které sice zaručuje ústava, ale v praxi nejsou vždy realizovány. Zejména po masových protestech z roku 2012 a anexi Krymu se i Vysoká škola ekonomická posunula k více provládním pozicím. Zatímco v roce 2011 bylo ještě možné uspořádat veřejnou debatu Alexeje Navalného a rektora Jaroslava Kuzminova, o deset let později to je nemyslitelné. Kuzminov je nyní členem řady dozorčích rad státních firem a ministerských komisí. Badatelé, kteří vyjadřovali jiné než proputinovské postoje, se ocitli pod tlakem nebo jim nebyly prodlouženy smlouvy. Navíc feministická témata, která zaujímala v Doxe prominentní místo (například boj proti sexuálnímu obtěžování nebo propagace gender studies) vedla ke konfliktu s provládními konzervativci, kteří si chtěli zajistit pozice v rámci univerzity.
Klíčové volby

Vše se změnilo v létě 2019. Během několika měsíců se o Doxe vědělo nejen v Rusku a neformální redakce tohoto časopisu v moskevské kavárně Paros byla navštěvována mezinárodními novináři a televizními štáby. I když už dříve Doxa pomáhala zatčeným studentům, během protestů proti zmanipulování moskevských komunálních voleb byli studenti zatýkání ve velkém. „Studentské problémy začaly být formulovány v širším rámci, zahrnujícím svobodu projevu a vyjádření politických názorů jakožto stěžejní otázky,“ říká Olga Strelkova, studentka dějin umění na VŠE. Doxa pomohla organizovat pomocné sítě, sbírala informace o výhrůžkách studentům ze strany univerzitních vedení po celém Rusku, pomáhala studentům s právní pomocí a organizovala peněžní sbírky na pomoc s právními výlohami. To mělo dle Strelkovy zásadní dopad na „studenty s nižšími příjmy, kteří se méně báli vyjadřovat své politické názory“.

Během událostí v létě 2019 se Doxa dostala do otevřeného konfliktu s univerzitou. Prorektorka Valeria Kasamara začala během předvolební kampaně do komunálních voleb zastávat provládní stanoviska, načež se redaktoři Doxy začali ptát, nakolik to je slučitelné s deklarovaným záměrem VŠE stát „mimo politiku“. V této době začala podle Leviny univerzita kritizovat účast studentů a pracovníků na politických akcích: „Dříve VŠE podporovala učitele a studenty, když například zdůrazňovala, že účast na protestech je ústavní právo a nikdo za ni nemůže být trestán. Během léta 2019 ale univerzitní vedení zaujalo jiné stanovisko. My, učitelé, jsme byli v šoku, jak s námi nyní hovořili.“ V této atmosféře spoluúčast Doxy na univerzitních akcích začala být vedením školy vnímána jako zapojení univerzity do politiky. Na začátku roku 2020 tak byl Doxe odňat status studentské organizace i přes protesty studentů a některých členů profesorského sboru. Někteří pracovníci, kteří Doxu podpořili, byli následně v létě 2020 propuštěni.
Stále aktivní komunita

I když atmosféra houstla, obvinění čtyř redaktorů Doxy přišlo nečekaně a v polarizované Moskvě sjednotilo jak podporovatele, tak odpůrce časopisu. Studentská redakce i díky předchozím zkušenostem ví, jak odpovědět. Když v roce 2020 rektorka Ruské státní sociální univerzity nahlásila vedení VŠE, že o ni Doxa napsala nelichotivé články (což se stalo přímou příčinou odnětí statusu studentského spolku), médium zareagovalo sérií investigativních článků o protiprávních vyloučeních studentů na této univerzitě. Pokud si tedy vládnoucí garnitura myslela, že zatčením čtyř redaktorů časopis umlčí, nemohla být více na omylu. Poslední týdny ukázaly, že komunita, jež se kolem Doxy vytvořila, je aktivní i bez svých údajných vůdců. Kampaň na podporu zadržených byla úspěšná. Na odvolacím slyšení bylo prezentováno téměř osm tisíc záruk důvěryhodných osob z celého Ruska. Byly organizovány akce na podporu rodin zadržených, Doxa si získala podporu v podstatě všech nezávislých médií v Rusku a celá záležitost měla ohlas i v zahraničních médiích.

Datum soudního procesu se čtveřicí redaktorů ještě není známé, ale jejich redakční kolegové nepřestávají doufat, že budou zproštěni obvinění. Pracují ale také na dlouhodobé strategii pro případ dalších represí. A přidávají se k nim stále další lidé, i když někteří pouze anonymně ve strachu z kroků vedení univerzity, pokud by jejich spolupráce s Doxou byla veřejně odhalena. Doxa ukázala, že studentská komunita se dokáže sama organizovat mimo akademickou hierarchii a nezávisle na univerzitním vedení a jeho zdrojích. Dokáže vytvořit nehierarchické uspořádání, které nadále funguje, i když jeho hlavní představitelé nejsou aktivní. V Rusku, které stále trpí představou, že každá úspěšná skupina musí mít silného lídra, je takový nový způsob uvažování skutečně revoluční.

Autor je historik, v letech 2017–2020 působil na Vysoké škole ekonomické v Moskvě, kde založil nezávislou vzdělávací platformu Antiuniverzita.

Verze pro tisk 8.5.2021 a2larm.cz
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy