Anarchistická federace

Píšou jinde : Policie chce zlegalizovat praktiky autoritářských režimů. Hrozí jí za to pokuta

Toto je kopie článku uveřejněného na a2larm.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://a2larm.cz/2021/04/policie-chce-zlegalizovat-praktiky-autoritarskych-rezimu-hrozi-ji-za-to-pokuta/

Protiextremistické oddělení policie sestavuje v informačním systému OČISTA seznam lidí, které označuje jako extremisty. Seznam slouží k lustraci lidí při různých příležitostech.

„Kolegové na ministerstvu mi říkali, že to tady nemám zmiňovat, ale speciální protiextremistické oddělení policie vede pro tyto účely informační systém OČISTA,“ pronesla paní Milena Bačkovská z Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Sál plný funkcionářů z bezpečnostních složek naslouchal jednomu z posledních příspěvků na mezinárodní konferenci obecních policií, která se konala v září loňského roku v Olomouci.

    Osobní údaje jednou použité pro konkrétní účel jsou používány pro další účely, o kterých nemusíme mít tušení.

Řeč byla o změně zákona o obecních policiích, v němž byla nově definována pravidla pro přijímání strážníků. Podle nového znění se strážníkem nemůže stát osoba, u které „zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob“. Informační systém OČISTA je totiž databáze, která slouží ke shromažďování informací o osobách, které policie z nějakých důvodů považuje za extremisty.
Na seznamu už navždy

Na takový seznam „závadových osob“ se lze dnes dostat velmi snadno. Stačí například, když budete ztotožněni na demonstraci nebo si koupíte lístek na koncert „extremistické“ kapely. Na internetu koluje úřední záznam, kde se jistý Tomáš Ch. dostal do databáze OČISTA za účast na koncertě kapely Ortel. Myslet si o návštěvnících této kapely můžeme cokoliv, ale důsledky by měly být přiměřené. Z takového seznamu vás totiž pravděpodobně již nikdo nevymaže. Zadokumentovaná osoba nemusí být podezřelá z protiprávního jednání. Stačí se pohybovat v „zájmovém prostředí“, které policie sleduje, nebo prostě být ve špatný čas na špatném místě.

Úřední záznam s výpisem z informačního systému OČISTA pak může sloužit různým účelům. Například jsou v této databázi lustrováni lidé, kteří pracují na letišti, chtějí pracovat u různých složek státu nebo třeba žádají o studentskou stáž na velvyslanectví v cizí zemi. Jaké to je, se mohl na vlastní kůži přesvědčit Erik S., který jednoho dne přišel do práce na letišti, kde již tři roky bez jakýchkoliv problémů pracoval, a dozvěděl se, že byl propuštěn. Dotyčný skutečně dříve patřil mezi neonacisty z Národního odporu, ale od jeho skutečně nebezpečných aktivit uběhlo více než deset let. Navěky stigmatizovat všechny „protirežimní aktivisty“ – bez ohledu na zavrženíhodnost jejich smýšlení – je praktikou ze starověkého Chammurapiho zákoníku, nikoliv záměrem restorativní justice dnešní společnosti.

Kádrový posudek, který připravil Erika S. o práci, sepsal vrchní ministerský rada Jan Potměšil. Možná proto, že byl dotyčný úředník uveden v „monitoringu neomarxistů“ na již zaniklém neonacistickém webu White Media, si získal mnoho známých v liberálně levicových kruzích. A možná také díky tomu se plní databáze OČISTA o další údaje, protože vyjádření pana Potměšila na přednáškách, že se na ministerstvu věnuje extremismu, mě nenechalo na pochybách, že čestně plní služební úkoly.


Limity sledování „závadných“ osob

Jak vlastně informační systém OČISTA funguje? Je zřízen závazným pokynem policejního prezidenta za účelem shromažďování operativních poznatků policie o extremistech. Centrální pracoviště policie, kterým je s největší pravděpodobností Národní centrála proti organizovanému zločinu, je provozním gestorem, který zodpovídá za shromažďování a vkládání údajů o lidech považovaných za extremisty nebo jinak závadné. Ostatní příslušníci a civilní pracovníci kriminální policie pak mají do databáze přístup a volně z ní čerpají a využívají nashromážděné informace pro svou práci.

Jistě najdeme ospravedlnitelný důvod pro to, aby policie sledovala některé relevantní skutečnosti. Ovšem dlouhodobé sledování lidí, kteří nejsou podezřelí ani ze spáchání přestupku, musí mít nějaké limity. Bylo by stejně ospravedlnitelné vytváření seznamu Židů nebo homosexuálů?

OČISTA je přitom jen jednou z mnoha databází, ve kterých policie zpracovává osobní údaje obyvatel. Mohlo by to připomínat praktiky Státní bezpečnosti za minulého režimu. Díky používání nových technických prostředků je to však ještě mnohem horší. OČISTA je pravděpodobně jen první vlaštovkou na dlouhé cestě k trvalému průniku do naší autonomie. S rozvojem digitalizace dochází k propojování informačních systémů a k automatickému vyhodnocování jejich údajů. Osobní údaje jednou použité pro konkrétní účel jsou používány pro další účely, o kterých nemusíme mít tušení. Na veřejná prostranství se postupně zavádějí kamery s biometrickým rozpoznáním tváře, které jsou propojeny s některými z policejních databází. Stát dotuje firmy vyvíjející umělou inteligenci, která umí vyhodnotit chování lidí z obrazového záznamu, identifikovat je a propojit s jejich údaji ze sociálních sítích. Je pak jen krůček k zavedení systému sociálního kreditu, v němž mají občané na základě různých hodnotících kritérií rozdílný přístup k veřejným službám. OČISTA pak představuje slabou demoverzi dystopické budoucnosti, která se zavádí v Číně.
Protiprávní OČISTA

Proč však paní Bačkovské kolegové z vnitra radili, aby se OČISTĚ na konferenci vyhnula? Důvodem je zřejmě protiprávnost vedení databáze, za kterou by mohla policie od Úřadu na ochranu osobních údajů dostat pokutu v řádech milionů. Tato protiprávnost vychází nejen ze zákona o Policii České republiky, ale také z evropské legislativy a zákona o zpracování osobních údajů, který u nás evropskou legislativu implementuje.

Použitelný právní akt EU má za cíl chránit soukromí občanů a zakazuje bezpečnostním složkám státu zpracovávat osobní údaje bez zákonného zmocnění. Řeč je o méně známé Směrnici na ochranu osobních údajů při prosazování práva, která je sesterským právním nástrojem notorického GDPR. Evropský zákonodárce přijal tyto dva právní nástroje jako jeden balíček a jsou si prakticky velmi podobné. Ovšem zatímco GDPR se soustředí na zpracovávání osobních údajů soukromými společnostmi a některými veřejnoprávními organizacemi, uvedená směrnice se týká zpracování osobních údajů výhradně policejními orgány.

Směrnice zavádí dva důležité principy. První z nich je společný s GDPR. Z obsáhlé množiny osobních údajů, které jsou definovány velmi široce, se vyděluje „zvláštní kategorie údajů“ (čl. 10 směrnice). Jedná se v podstatě o ty nejcitlivější osobní údaje, mezi které patří mimo jiné informace, jež vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo sexuální orientaci. Druhý princip stanovuje povinnost rozlišovat mezi různými subjekty údajů (čl. 6 směrnice). Znamená to, že s osobními údaji lidí, kteří nebyli usvědčeni ani nejsou podezřelí z konkrétního protiprávního jednání, má být zacházeno jinak a mělo by jejich zpracovávání procházet přísnějšími kritérii.
Snaha o legalizaci

Ke zpracovávání citlivých osobních údajů může docházet, jen pokud je takové zpracování výslovně uvedeno v českém zákoně nebo právním aktu EU. Databáze OČISTA zpracovává právě citlivé osobní údaje, jakým je politické přesvědčení, a toto zpracovávání není v právním řádě nikde umožněno. Dochází při tom ke zpracování citlivých údajů osob, které nejsou podezřelé z ničeho protiprávního. Tím vším policie porušuje povinnosti vyplývající z uvedené evropské směrnice, jíž se policie musí řídit.

Kromě evropských předpisů koliduje databáze OČISTA také s naším zákonem o Policii České republiky, který uvádí, že shromažďovat údaje o politickém přesvědčení lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku (§ 79, odst. 1). Jakékoliv shromažďování osobních údajů například o účasti na demonstracích nebo politických aktivitách je tudíž také ve světle českého práva neobhajitelné. Přesto něco takového policie systematicky provádí.

Staňte se i vy součástí komunity našich čtenářů a podporovatelů, kteří chtějí zastoupení radikálně demokratického pohledu na společnost v českém mediálním prostředí.
Jan Bělíček

Skutečnost, že si je Ministerstvo vnitra a vedení policie vědomo svého protiprávního jednání, dokládá novela zákona o Policii České republiky, kterou chtějí OČISTU, fungující od devadesátých let, a možná také další databáze s citlivými osobními údaji zlegalizovat. Projednávaný sněmovní tisk totiž navrhuje udělit policii oprávnění vést si preventivní složky na prakticky kohokoliv, a to včetně shromažďování citlivých údajů lidí, kteří nejsou ani v pozici podezřelého v přestupkovém řízení.

Skutečnost, že by Národní centrála proti organizovanému zločinu za vedení databáze OČISTA mohla podle platného práva dostat pokutu od Úřadu na ochranu osobních údajů, je už jen třešnička na dortu. Zákon o zpracování osobních údajů uvádí celkem 23 možných přestupků, kterých se může dopustit právě policejní orgán. „Načerno“ provozovaný informační systém OČISTA porušuje zákonná omezení pro zpracování citlivých osobních údajů, což naplňuje jednu ze skutkových podstat (§ 63, odst. 1, písm. s). Za tento přestupek by mohli delikventi od policie dostat pokutu až ve výši deset milionů korun. Učiní nezákonnému zpracovávání osobních údajů policií přítrž Úřad na ochranu osobních údajů? Nemyslím si.

Autor je environmentální aktivista a ekolog.

Verze pro tisk 26.4.2021 a2larm.cz

Píšou jinde

Odkazy