Anarchistická federace

Píšou jinde : V Dannenrodském lese stále vzdoruje policejnímu vyklizení několik vesniček v korunách stromů

Toto je kopie článku uveřejněného na a2larm.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://a2larm.cz/2020/11/v-dannenrodskem-lese-stale-vzdoruje-policejnimu-vyklizeni-nekolik-vesnicek-v-korunach-stromu/

Environmentální hnutí spolu s místními obyvateli dál brání les v Hesensku před vykácením. Přinášíme reportáž shrnující přímo z místa vývoj situace od 10. listopadu.

Dannenrodský les na trase plánované dálnice A49 ve spolkové republice Hessen postupně obsadilo několik set lidí a část z nich se stále snaží bránit jeho kácení. Odpůrci projektu podporovaní místními obyvateli zatarasili příjezdové cesty a vybudovali domky na stromech, které teď obývají. Jejich cílem je dát jasně najevo, že zničit několik set let starý les a ohrozit zdroj pitné vody kvůli výstavbě dálnice je v 21. století, v době klimatické a environmentální krize, nepřijatelné. Řada z nich také zdůrazňuje celkovou nutnost ústupu od automobilové dopravy a přechodu k šetrnější a udržitelnější koncepci dopravy, v němčině jedním slovem – Verkehrswende.

    Z dění v Dannenrodském lese je jasné, že si čím dál větší množství lidí uvědomuje vážnost environmentální krize a že jsou připraveni blokovat projekty, které ji prohlubují a ohrožují jejich budoucnost.

Přes rozsáhlý odpor místních i širší veřejnosti, existenci alternativ i absurditu samotného dekády starého projektu nechce federální vláda od výstavby upustit. Projektu se nesnaží zabránit ani Zelení, kteří mají zastoupení v místní vládě. V posledních týdnech v lese a jeho okolí proto zasahuje přes tisíc policistů, kteří mají za úkol po téměř roční okupaci zbavit les aktivistů, a umožnit tak zahájení výstavby. Jednání policie vůči protestujícím ale vyvolává řadu znepokojivých otázek. Jen minulý týden během zásahů policie nezodpovědnou manipulací s lanovými strukturami ohrozila několik lidí na životě. Jedna z účastnic byla po několikametrovém pádu ze struktury, s níž policie manipulovala, okamžitě převezena do nemocnice.
Začalo to před více než čtyřiceti lety

Dannenrodský les, přezdívaný zkráceně Danni, je rozlehlý smíšený les v západním Německu poblíž Frankfurtu nad Mohanem. Je velmi cenný a v jeho bezprostřední blízkosti se nachází podzemní zdroj pitné vody pro několik stovek tisíc lidí. Ten je, stejně jako unikátní přírodní lokalita, výstavbou ohrožen.

Projekt nového úseku dálnice A49, který má zajistit o dvacet minut rychlejší spojení města Kassel s již existující dálnicí A5, vznikl před více než čtyřiceti lety a od začátku své existence se potýká s odporem místních obyvatel. Podle současných zákonných norem, které zaručují ochranu zdrojů pitné vody, by taková stavba ani neměla být realizována. Kvůli tomu také letos Nejvyšší správní soud v Lipsku projednával žalobu proti jejímu pokračování. Rozhodl sice, že projekt by byl v rozporu se současným zákonem, existence starého plánu ale podle jeho výkladu umožňuje evropský zákon o ochraně pitné vody obejít, čehož hodlá současná vládní koalice využít.

Okupace začala už loni na podzim, kdy hrozilo, že příprava koridoru pro výstavbu dálnice začne. Podle zákona je totiž možné kácet jen mezi říjnem a únorem. Koncem minulého roku ale nakonec k pokusu o zahájení prací v lese nedošlo. V zimě v něm bydlelo několik desítek lidí v první osadě domků na stromech. Do dnešního dne se okupace a s ní spojené protesty rozrostly na několik stovek lidí a podobných vesniček na stromech v lese funguje celkem sedm, mezi obyvateli jsou známé pod názvy jako Woanders (Někde jinde), Nirgendwo (Nikde) nebo Morgen (Zítra). Další domky a plošiny stojí na trase plánované dálnice osamoceně. Cesty skrz les jsou zatarasené barikádami z kmenů nebo obrovskými trojnožkami, na které je možné vylézt a znesnadnit tak jejich odstranění. Některé zátarasy jsou lany spojené s plošinami vysoko v korunách stromů.
Protestují i místní

Protest má silnou podporu místních obyvatel, někteří z nich se do odporu proti projektu zapojují už několik desítek let. „Proti dálnici tu bojuji už čtyřicet let, teď je to na vás, mladých. Je skvělé, že jste tady.“ Říká jedna z obyvatelek přilehlé vesnice. Na rozdíl od situace u nás není v západním Německu, které má svobodnější minulost, zapojení starších generací do podobných akcí nijak neobvyklé. Mezi podporovateli nejsou jen obyvatelé z lokalit, kterých se výstavba přímo týká, ale lidé napříč generacemi z širšího okolí.

Alarm: udržitelné médium do neudržitelné doby.
Apolena Rychlíková

Okolo lesa také vyrostlo několik podpůrných kempů se statutem nahlášeného shromáždění, které zajišťují zázemí okupace a pomáhají zapojovat lidi zvenčí. Na jejich chodu se podílejí právě i místní obyvatelé, kteří se buď angažují přímo nebo poskytují jídlo a materiál. Velikost kempů se stále rozrůstá, a to i navzdory pandemii. Všichni jsou ale stále venku, mají zakrytý obličej, ve frontách na jídlo z komunitní kuchyně se přísně dodržují rozestupy a všude je k dostání dezinfekce – koronavirus tu rozhodně není brán na lehkou váhu. Je ale potřeba zodpovědný přístup nejen k pandemii, ale také k dalším krizím, kterým čelíme. Být tu v době covidové krize není nezodpovědné, pokud dodržujeme hygienická opatření. Nezodpovědné by bylo nebýt tu v domě krize klimatické, souhlasí člen místního zdravotnického týmu.

Okupace není jen přímou akcí proti výstavbě dálnice, dala také vzniknout unikátní společenské alternativě, prostoru fungujícímu na principech komunitního soužití, nehierarchie, solidarity a dlouhodobé udržitelnosti. Domov či místo k realizaci v ní našla řada různorodých lidí. Je možné se tu potkat s lidmi jak z Německa, tak ze zahraničí. Někteří sem přijíždí mezi prací a studiem, jiní tu bydlí dlouhodobě a les je pro ně jediným domovem, který v současné době mají. Já sám jsem byl na místě poprvé loni v zimě, poté v létě a teď sleduji situaci v lese od začátku listopadu. Podílím se na chodu jedné z vesniček, dokumentuji dění v lese, někdy ze země, někdy z koruny stromů.

Doprava se v Německu podílí zhruba jednou čtvrtinou na celkových emisích skleníkových plynů. Cesta k uhlíkové neutralitě, které má Německo podle svých závazků dosáhnout v roce 2050, tedy vyžaduje zásadní omezení automobilismu a přesun k udržitelnějším způsobům dopravy. Je nutné investovat do rozvoje železniční infrastruktury, dostat auta z měst a zajistit čistou a bezpečnou alternativu pro všechny, jako jsou vlaky, hromadná doprava nebo možnost cestovat na kole či pěšky. I kvůli kvalitě vzduchu, která má ve městech zásadní dopad na zdraví obyvatel. Německá vláda se k podobnému programu, takzvané Verkehrswende, zavázala. Pokud ale nezastaví podobné protichůdné projekty, jako je dálnice A49, jde o čirý populismus.

Právě dění v Dannenrodském lese připomíná politikům jejich závazky a vytváří pomyslnou červenou čáru před dalším ustupováním automobilismu na úkor zdraví a udržitelnosti a poukazuje na potřebu tento nešťastný koncept dopravy v současné míře opustit.
Vyklízení lesa

Policie 10. listopadu začala v „Danni“ zasahovat. Na zelném poli hned za hranicí lesa si zřídila spolu se stavební firmou základnu, velký komplex z kovových kontejnerů obehnaný plotem s ostnatým drátem, osvětleným obrovskými reflektory, které jsou v noci vidět na několik kilometrů. Na příjezdové cestě většinu času stojí okolo stovky policejních dodávek, ale také obrněný buldozer a vodní děla. Nad lesem létá policejní dron.

Během prvních dnů řetězy těžkooděnci ohraničili řetězy oblast asi jednoho hektaru na okraji lesa, kde následně započalo kácení, a vytlačili protestující z některých jeho částí. Ty pak vyhlásili jako území zabrané policií. Další dny ale těžaře a policii již od brzkého rána na stromech čekali lidé sedící na houpačkách a různých plošinách, které si vyrobili, což další kácení v oblasti značně zpomaluje. I tak ale přípravné práce postupují vpřed. Policie pomocí výsuvných plošin sundává protestující ze stromů a odváží je na stanice. Pomocí buldozerů a bagrů pak odklízí zátarasy a boří domky.

Situace a jednání policie vyvolávají spoustu emocí, protesty se ale nesou v nenásilné rovině. Lidé sedí na stromech a skandují či zpívají, maximálně na policisty rozhořčeně pokřikují. Při jednom ze zásahů těžkooděncům zatarasila cestu početná skupina lidí zpívajících s rukama nad hlavou. Ti, kteří nejsou na stromech či lanových strukturách, často hrají na hudební nástroje nebo podporují lezce. Místní stojí okolo, sledují situaci a povzbuzují ty, kteří blokují kácení. Někteří rozdávají jídlo nebo teplý čaj či kávu. Každou neděli se také koná na fotbalovém hřišti v nedalekém Dannenrodu podpůrná demonstrace, na které se schází obyvatelé okolních obcí, od lidí důchodového věku po rodiny s dětmi, a následně prochází lesem.

Výjimečnou situací, kdy došlo při policejním zásahu v jedné z částí lesa ke zbytečné eskalaci ze strany skupinky protestujících, bylo odpalování pyrotechniky a házení kamenů před policii. Jednání drtivé většiny odpůrců dálnice je ovšem nekonfliktní.


Policejní násilí

K používání násilí ale často dochází právě ze strany policie. Několik osob potřebovalo lékařskou pomoc kvůli zraněním hlavy, které utrpěli při policejním zásahu, a ani slovní agrese a vulgarity nejsou ze strany represivních složek vzácné. Nejvíce znepokojení vyvolává přístup policie k protestujícím na lanových strukturách a její naprostá liknavost k ochraně lidského zdraví a života. Během rozsáhlého zásahu v neděli 15. listopadu spadla mladá protestující z výšky několika metrů poté, co bylo porušeno lano, které ji jistilo. Stalo se tak právě ve chvíli, kdy se strukturou manipulovala policie. Dívka byla následně převezena sanitkou do nemocnice, podle dostupných informací je mimo ohrožení života.

Podle slov policejního mluvčího šlo o nešťastnou náhodu a lano se uvolnilo samo, pravdivost tohoto závěru ale vyvolává pochybnosti už jen proto, že jednoznačně nejde o ojedinělý případ. Hned den poté policie pokácela i přes varování strom, který spadl na lanovou traverzu jistící dalšího člověka. Toho po dlouhém pádu naštěstí zachytilo jištění, jinak by zřejmě utrpěl vážné zranění. Policie následně přiznala pochybení. K poškozování lan jistících lezce ve výškách však došlo od začátku vyklízení lesa z její strany ještě několikrát. Všechny struktury jsou přitom dobře viditelné a jsou označeny cedulemi, jež upozorňují, že porušení jistících lan ohrozí život osob nad zemí. Zároveň jsou na to policisté upozorňováni i lidmi na zemi.

I další jednání ze strany „ochránců zákona“ vyvolává otázky. V úterý 16. listopadu asi dvě stovky těžkooděnců prošly skrze celý les po trase plánované dálnice. Zastavili se v jedné z vesniček, známé v lese pod jménem Oben (Nahoře), kde bez zjevného účelu rozmlátili police s jídlem, nástěnky, různý nábytek, stoleček s dezinfekcí a roztrhali několik transparentů. Nožem rozřezali karimatky a další osobní vybavení. Když jsem večer přišel na místo, kde spím, všechno tam leželo rozbité a rozházené jako po nějakém šíleném přepadení. „Nikdo nechápeme, proč to udělali,“ odpověděla jedna ze spoluobyvatelek vesnice na otázku, co se tu stalo. Pokud jde o snahu vyvolat strach a psychický nátlak na protestující, jsou zřejmě na správné cestě.

O několik dnů později mě napadla policejní jednotka, jejíž počínání jsem právě dokumentoval. Policisté mi zkroutili ruce za záda a pokusili se ze mě vymámit heslo k odemčení telefonu – na nic z toho přitom nemají právo. Odmítli mi sdělit zákonný důvod svého jednání a během zákroku zničili mobil, na který jsem fotil. Mluvčí policie se k incidentu odmítla vyjádřit.

V pátek 20. listopadu pak asi stovka těžkooděnců přišla do oficiálně nahlášeného kempu v Dannenrodu a začala odstraňovat zátaras na cestě kolem stanů. Mladá dívka, která na něm seděla, během zákroku zkolabovala. Policisté ji stáhli na zem a několik minut silou bránili v přístupu dobrovolným zdravotníkům, kteří byli u incidentu přítomni, aniž by osobě v bezvědomí poskytli jakoukoli pomoc. Nakonec pod nátlakem davu pustili k dívce jednoho z přítomných mediků, ale ostatním členům zdravotnického týmu, kteří měli potřebné vybavení, několik dalších minut v přístupu bránila. Po několika desítkách minut dívku odvezla sanitka. Podle zdravotníků její stav, alespoň ten fyzický, naštěstí není vážný.
Klimatická vzpoura

Příběh, který se tu v posledních týdnech odehrává, ovšem rozhodně neurčují jen o policejní šikana a represe. Je to zároveň také příběh odvahy, lidskosti a solidarity napříč generacemi. Panuje tu obrovské množství vzájemné podpory, a čím je situace v lese i mimo něj obtížnější, tím intenzivnější je i pomoc lidí z okolí. Všichni se vás ptají, jak se cítíte a co potřebujete, a to nejen ze slušnosti. Před policejními stanicemi čeká na každého propuštěného skupina podporovatelů s horkým čajem, spoustou jídla a teplým oblečením, připravená se o něj postarat. „Dokud máme sebe navzájem, nemůžeme prohrát,“ říká přibližně sedmdesátiletá místní obyvatelka.

Jaký bude další vývoj situace, když se k celé kauze upíná čím dál větší mediální pozornost, ukáže čas. Ať už se ale část lesa podaří zachránit či nikoli, ukazuje se, že environmentální hnutí se společně s místními obyvateli může postavit proti podobným nezodpovědným projektům, které odporují ochraně klimatu, biodiverzity nebo pitné vody. A pokud už je nedokáže úplně zastavit, může jejich realizaci alespoň znesnadnit a přitáhnout pozornost k problematice v širším měřítku.

Jedna z účastnic protestu prohlásila: „I kdyby to tu nakonec vykáceli, příště si pořádně rozmyslí, než naplánují dálnici skrz další les.“ Nejde ale jen o kácení lesů nebo výstavbu dálnic. Z dění v Dannenrodském lese je jasné, že si čím dál větší množství lidí uvědomuje vážnost environmentální krize a že jsou připraveni blokovat projekty, které ji prohlubují a ohrožují jejich budoucnost. A to i za cenu toho, že budou čelit tvrdé policejní represi. Nejsou to přitom žádní profesionální aktivisté, ale velmi rozliční lidé, které spojuje jedno: rozhodli se postavit se za to, co jim přijde správné, jediným způsobem, který jim ještě zbývá. A pokud se k nim přidají i další, mohou uspět. Pomocí podobných nenásilných projevů občanské neposlušnosti se v historii podařilo prosadit řadu důležitých změn – klimatická a environmentální spravedlnost by měly být další v řadě.

Jak píše americký historik a aktivista Jeremy Brecher, jedině tak, že se dokážeme organizovat a společně odepřít poslušnost tam, kde dochází k ničení přírody a klimatu, můžeme přinutit systém k zastavení podobných projektů a dostatečně rychlému ústupu od fosilních paliv a dalších neudržitelných praktik. Je to naprostá nutnost, máme-li zabránit masivnímu prohlubování environmentální krize a destabilizaci klimatického systému. A právě to se teď v Dannenrodském lese děje.

Autor je klimatický aktivista a účastník okupace v Dannenrodském lese.

Verze pro tisk 24.11.2020 a2larm.cz

Píšou jinde

Odkazy