Rozhovor běloruské skupiny Pramen se zástupci ukrajinské Ekologické platformy.
Než přejdeme přímo k aktuálním událostem, můžete nám říci něco o Ekoplatformě? Jak a kdy organizace vznikla a co dělala před invazí?
Ekoplatforma vznikla v roce 2015 a byla vytvořena lidmi, kteří se dříve angažovali v antiautoritářských a anarchistických projektech, ale považovali za důležité rozvinout i environmentální agendu z pohledu anarchismu. Zpočátku měly všechny aktivity především agitační a vzdělávací charakter, stejně jako popularizace radikálních akcí. Pořádali pochody, přednášky, filmová představení, performance, pomáhali útulkům, bránili lesy a zelené plochy a bojovali proti různým lidem u moci. Časem se objevilo více veganských aktivit. Existují projekty více sociálně a vegansky zaměřené, jako „Jídlo je právo“, lokalizované FNB pro Ukrajinu.
Jak důležitá byla pro ukrajinskou společnost před letošním únorem ekologická agenda obecně?
Celkově se nedá říct, že by o ni mělo zájem mnoho lidí. Máme různé liberální nevládní organizace, které čas od času upozorňují na problémy životního prostředí, ale my aktivněji podporujeme různé místní iniciativy. V otázce kácení v Karpatech, boje proti výstavbě větrných elektráren v Karpatech, boje proti zástavbě, problému závodu na recyklaci odpadů ve Lvově a podobně jsme tyto iniciativy samozřejmě podpořili. Obecně lze říci, že pro lidi jsou důležitější lokální ekologické problémy.
Západní Ukrajina je plná různých politických hnutí, včetně krajně pravicových. Vedlo to v minulosti k nějakým konfliktům, které vám ztěžovaly práci? Dozvěděli jsme se, že aktivisty Ekoplatformy napadla skupina lidí s noži. Jak bezpečné bylo být ekoanarchistou na západě Ukrajiny před začátkem války?
Ano, rozhodně. Máme za sebou dlouhou historii konfliktů s krajní pravicí, došlo k mnoha nepříjemným epizodám, což určitě brzdilo naši činnost. Postupem času však krajní pravice přestala být aktivní. Také kvůli pouliční a informační válce.
Ekoplatforma se prezentuje jako organizace zeleného anarchismu. Bohužel, ve východní Evropě jsou ekoanarchistické myšlenky často přijímány skepticky. V Bělorusku je většina ekologického aktivismu založena na nevládních organizacích, kde působí i anarchisté. Můžete nám říci něco o teorii zeleného anarchismu? Za čím si stojíte a čeho se snažíte dosáhnout?
Zelený anarchismus je syntézou anarchismu a radikální ekologie. Je v podstatě rozšířením anarchistické etiky mimo lidskou společnost, takže zelený anarchismus se vyjadřuje k problémům, které obvykle zůstávají méně viditelné: speciesismu, tj. druhové diskriminaci, a antropocentrismu, myšlence, že „člověk je vládcem přírody“.
Vztah k anarchistům ze západní Ukrajiny nebyl v Bělorusku vždy jednoznačný, a to i kvůli vlivu nacionalistických myšlenek na politickou agendu. Můžete nám říci něco o svém postoji k nacionalismu a vlastenectví?
Máme negativní postoj k jakékoli formě šovinismu. S tím ve většině případů úzce souvisí nacionalismus. Patriotismus může mít rozumné opodstatnění a rámec, jako v případě Ukrajiny a jejího boje proti ruskému imperialismu.
V jednom ze svých posledních příspěvků před invazí jste publikovali text o zeleném nihilismu. Do jaké míry tyto myšlenky podporujete a co to pro vás znamená?
V myšlence zeleného nihilismu nacházíme jak naprosté přijetí reality, v níž již dochází k masovému vymírání, změně klimatu a ničení přírodních ekosystémů, tak sílu pokračovat v boji za jakýchkoli podmínek. Vzdát se iluze vítězství nás však nedemotivuje, ale naopak nám pomáhá zvládat každodenní výzvy a zachovat si co nejvíce zdravého rozumu.
Na internetu se hodně mluví o ruském imperialismu v souvislosti s bývalým Sovětským svazem. Můžete nám říci něco o tom, jak tento imperialismus ovlivnil vaši politiku před únorem 2022?
Když Ekologická platforma vznikla (v roce 2015), byl druhý rok války, kterou Rusko zahájilo okupací území na východě a jihu Ukrajiny. Několik bývalých členů naší iniciativy strávilo na této frontě nějaký čas.
Vždy jsme udržovali sociální sítě, vytvářeli obsah a další věci v ukrajinštině, včetně překladů z ruštiny do ukrajinštiny. Vždycky to pro nás bylo přirozené, ale když to analyzujete, je to způsob, jak si udržet místní identitu (nesplynout s ruským obsahem) a zviditelnit ukrajinské ekoanarchistické hnutí.
Část anarchistického a antiautoritářského hnutí se na invazi připravovala už měsíce před jejím začátkem. Připravovala se vaše skupina nějakým způsobem na válku? Jaké byly postoje kolektivu k vojenské akci?
Připravovali jsme se na individuální úrovni, nouzová zavazadla a tak dále a tak dále. Kontaktovali jsme další anarchistické antiautoritářské iniciativy, mluvili jsme o možnostech ubytování a tak dále. Obecně se nedá říct, že bychom byli připraveni, v zásadě je těžké se na takové věci připravit, ale uvažovali jsme o tom, že bychom šli do války. A stalo se to.
Pokud si vzpomínáme, část aktivistů Ekoplatformy odešla do lvovské armády. Ve stejné době se v Kyjevě formovala antiautoritářská četa. Nepřemýšleli jste někdy o tom, že byste se přidali k anarchistům v Kyjevě?
Přemýšleli. Byly s tím určité potíže, i když jeden člověk se tam dostal. Další část aktivistů odešla do Oděsy a zbytek se začal hlásit jako dobrovolníci.
Někteří z aktivistů byli v první linii – můžete nám říct něco o cestě od obrany Lvova k bojům na východní Ukrajině? Jak jste se tam ocitli, kolik lidí z Ekoplatformy nyní bojuje se zbraní v ruce proti ruskému imperialismu?
Ve Lvově byly potíže s registrací, zejména pro ženy. V prvních dnech se hodně lidí hrnulo k registraci, proto jsme se tu dlouho nezdrželi. Jeden aktivista byl v antiautoritářské četě, později se zúčastnil osvobozování Charkovské oblasti, ostatní byli na jihu. Přesný počet lidí nemůžeme uvést.
Jak vypadá den antiautoritářského bojovníka? Uděláte si čas na politické rozhovory, nebo vás plně zaměstnávají vojenské záležitosti?
Když nejsou žádné bojové úkoly a situace to dovolí, kromě běžného života se pravidelně bavíme o politických tématech, o veganství a podobně.
Jak se k vašim politickým názorům staví ostatní vojáci?
Máme tu docela dobrou pověst, protože se snažíme v praxi projevovat solidaritu, vzájemnou pomoc a sebeorganizaci prostřednictvím interakce s ostatními útvary. Samozřejmě, ne všichni zde věří v život bez hierarchie a útlaku, ale do jisté míry anarchistické myšlenky popularizujeme, a to i prostřednictvím diskusí.
Byl jsi mezi těmi, kdo se účastnili osvobozování Chersonu – můžeš nám o této zkušenosti něco říci? Jak jsi se cítil, když jste vstoupil do města, jak na vás reagovali místní obyvatelé a jak důležitá to pro tebe osobně byla událost?
Obecně řečeno, hlavním úkolem, který jsme v Chersonu měli, byly vyčišťovací operace. Pracovali jsme společně s mariňáky. Kromě toho jsme poskytovali pomoc místním obyvatelům, potraviny, léky, morální podporu. Lidé byli zastrašováni ruskými jednotkami, které často někoho zbily nebo zastřelily. Kromě toho neustále pracovaly naše drony, které pomáhaly korigovat dělostřelectvo, a zdravotníci, protože neustále evakuovali zraněné. A samotný vstup do Chersonu byl spíše symbolickým aktem, abychom si promluvili s místními obyvateli. Místní měli většinou velkou radost, plakali dojetím, prosili, abychom se jim někde podepsali, buď na vlajky, nebo na bundy. Byli tam samozřejmě i nespokojenci. Ale celkově nás vítali.
Teď vybíráte peníze na pick-up pro váš oddíl [o možnosti přispět více na https://t.me/ecoplatform/2270]. Někteří na Západě se diví, proč ukrajinská armáda nezajišťuje vybavení pro své vojáky? Můžete těmto kamarádům vysvětlit, jaké jsou důvody pro četné crowdfundingové sbírky tohoto druhu?
Pokud jde o takové vybavení, jako jsou auta, je třeba si uvědomit, že jde o spotřební materiál. Často se stávají nepoužitelnými kvůli ostřelování, minám anebo prostě některé z nich nejsou vhodné pro práci v terénu, kde nejsou silnice, a navíc ještě v zimním období. Z tohoto důvodu samozřejmě armáda nemůže stroje neustále poskytovat a musíme se spoléhat sami na sebe. Zkrátka jsou to výdaje, ale jsou nutné.
Zdroj:
https://pramen.io/ru/2022/12/razgovor-s-voyuyushhimi-v-ukraine-anarhistami-iz-ekoplatformy/
Související odkazy:
Proč podporujeme kamarády na Ukrajině
Jak pomoci anarchistkám a anarchistům na Ukrajině a v Rusku
Solidarity Collectives pomáhají (IV)
Zbabělost evropského pacifismu
Zóna solidarity pomáhá
Medical Self-Defense Network
Solidarity Collectives pomáhají (III)
Zóna solidarity
Rusko: Nucená mobilizace bezdomovců
Ruslan Zinin: „Teď se všichni vrátíme domů!“
„Levičáci“ mimo Ukrajinu jsou zvyklí poslouchat jen lidi z Moskvy
Proč a jak Putin mobilizuje: impérium chce masakr za každou cenu
Čtyři měsíce v antiautoritářské jednotce na Ukrajině
Dva nekrology a jedna výzva
Solidarity Collectives pomáhají (II)
Nepolevujme v solidaritě!
Sbírka na auto
Když umře fašoun
ABC-Galicja pomáhá na Ukrajině
O lidi musí jít především
10 úděsných levičáckých argumentů proti ukrajinskému odporu
„Všude vidíte zkázu“
Solidarity Collectives pomáhají
Anarchisté a válka na Ukrajině
Malatesta o válce a národním sebeurčení
Anarchistické sabotáže v Rusku
Bořič mýtů o východní Evropě
Pátý měsíc v obležení
Maxim Butkevič
Solidarity Collectives
Rusko: Podvratné aktivity II.
Anarchisté a válka na Ukrajině
Sociální situace na Ukrajině
Válka na Ukrajině: Deset lekcí ze Sýrie
Bacha na antiimperialismus idiotů!
Chystají se popravy antifašistických „interbrigadistů“?
Ozbrojený odpor anarchistů proti Putinovi je revoluční nutností
Ukrajina znovu volá
Manifest Výboru odporu
Proč chce Finsko do NATO?
ABC Drážďany: pomoc zaslaná na Ukrajinu
Všichni jsme Ukrajinci: antifašistický vzkaz ze stínů CEE
Svoboda, rovnost, sesterství a bratrství nejsou prázdná slova
Nepovyšujme hesla nad životy lidí
Něco málo o naší četě
Na okraj jednoho prohlášení
Anarchisté a válka
Za pracující třídu… na straně Ukrajiny
Pramen: My a válka
Represe v Rusku a Bělorusku
„Díky za veškerou podporu“ (II.)
„Díky za veškerou podporu“ (I.)
Stojíme na straně demokratické společnosti!
Ukrajina: pracovní práva v době války
Z deníku extremisty
Rozhovor: Operace Solidarita na Ukrajině
„Skoro celou dobu sedíme doma, aby nám na ulici nedali povolávací rozkaz.“
Postoje k válce
A3: Nacionalismus je bratr války
Pět jmen
Shánějí se dobrovolníci na pomoc uprchlíkům v Polsku
Igor Volochov
Kyjev: Výbor pro odboj
Po boji nezůstane žádná země
Pohled z Ukrajiny a Ruska (II.)
Nebudu zabíjet své bratry!
Zima končí, přichází jaro: ruské protesty proti Putinovi a válce
Putin neprojde, Kyjev žije: co děláme na podporu Ukrajiny
Proti invazi, avšak bez pokrytectví
Nacionalismus patří na smetiště
IFA proti Putinově agresi
Ruští anarchisté o invazi na Ukrajinu
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
NE VÁLCE!
Proti anexím a imperialistické agresi
Válka a anarchisté: antiautoritářský pohled na Ukrajinu
Ukrajina mezi mlýnskými kameny