A3: Starej „dobrej“ rasismus

A je to tu zase. Ještě se pořádně nerozjela vlna závisti vůči bílým uprchlíkům z Ukrajiny (jak to, že mají drahé mobily a drahá auta? když jim pomáháme na úkor Čechů, měli by přece vypadat jako šupáci!), a už je to tu: starej dobrej rasismus. Z Ukrajiny, kde zuří válka a Putinovi vojáci masakrují civilní obyvatelstvo, rabují a znásilňují, k nám v zoufalé snaze zachránit si holý život dorazili totiž i Romové. A najednou se média hemží známými hláškami jako zneužívání dávek, velmi pečlivá lustrace a dohled…

Všechno tohle nepřejícné, nenávistné, ale především rasistické lkaní dostává záštitu i z nejvyšších míst. Ministr Rakušan, buď aby neurazil zdejší hlasité rasisty, nebo čistě z vlastního přesvědčení, které s těmito hlasy souzní, mluví o „specifické“ skupině: „Řeknu to na rovinu – romští uprchlíci.“ Jako by se nám tu nesla učesaná ozvěna toho nejhoršího z devadesátek: „Žádný schovávačky – cikáni, všichni tyhlety šmejdi…“ (Tak to tehdy formuloval zpěvák kapely Tři sestry, který je dodnes hrdý na to, že byl rasistou už za bolševika, a na komerčním úspěchu mu to nikdy neubralo – možná spíš naopak.)

V souvislosti s válkou na Ukrajině jsme už totiž podruhé světoví. Po slavné spanilé jízdě premiéra Fialy za ukrajinským prezidentem Zelenským nás teď proslavila „hnisající krize“, jak to trefně nazval britský deník The Guardian. O co jde? Na pražském hlavním nádraží uvízli váleční uprchlíci, kteří nejsou dost bílí na to, aby měli nárok na dočasnou ochranu. V registračních centrech najednou začala selekce – Romové doleva, bílí doprava –, a hledání byrokratických důvodů, proč jedni nemají nárok na pomoc a druzí ano. „Bohužel ti lidé se ve velké míře shlukují na těch místech, kam teď přijíždějí,“ řekl Rakušan, který to vnímá jen jako „obrovsky špatný symbol“ – tedy jako skvrnku na politické výkladní skříni. A nebýt medializace (zvláště té zahraniční) našeho systémového rasismu, šermoval by dál úředními postupy a zkoumáním dvojího občanství – které se ale provádí až u této podle něj „specifické“ skupiny utečenců.

Naprosté většiny romských uprchlíků se tenhle problém netýká, jak víme od dobrovolníků, kteří se o ně starají, a ukázalo se to hned po zveřejnění celé kauzy: najednou bylo všechno v cajku, ukrajinští Romové uvízlí na Hlaváku byli zaregistrováni a ubytováni. Tedy samozřejmě s ohledem na tu „specifičnost“. Ministr je akční a nápaditý, mluvil o „speciálních stanech, záchodem a dohledu“, no a někde jim přidali i ostnatý drát.

V České republice zdomácněl dvojí metr. Nevypovídá o ničem jiném než o rasismu přijatém za normu. Rádoby světu otevření liberálové ho prokazují výkřiky „nejsem rasista, ale…“. Univerzalita lidských práv i u takových lidí, kteří se mnohdy odkazují na Havla, bere za své v případě, že dochází k pošlapávání těchto práv na domácím písečku, nemluvě o tom, když jsou terčem zvůle lidé tmavší barvy pleti. Nikdo se neptá po individuálních osudech, motivacích a potřebách. Mluví se o jaksi homogenní „specifické“ skupině, což vede jedině k tomu, že je konkrétním lidem upřena jejich lidskost – a je tak splněna základní podmínka, aby se s nimi mohlo zacházet jako s dobytkem.

Ministr vnitra Vít Rakušan projevil nejvyšší míru pokrytectví. Na svém facebookovém profilu se rozplývá nad osobou Nicholase Wintona, který zachránil stovky židovských dětí v době, kdy Židé prchající před nacismem byli v mnoha zemích odmítáni či přijímáni s obstrukcemi a krajní nelibostí. A zatímco Rakušan pěje ódu na někoho, kdo už mu nemůže ukázat vztyčený prostředníček, jím řízená policie neváhá procházet vlaky a dle jednoznačného rasového klíče vyhrožuje matkám s dětmi, které prchají z Ukrajiny, aby se neopovažovaly vystupovat v ČR, jak bylo zdokumentováno například na brněnském nádraží.

Je paradoxem, že socha Nicholase Wintona stojí přímo na nástupišti, kde sedí romské rodiny při úmorném čekání, až se něco stane. To Rakušanovi z jeho příspěvku samozřejmě jaksi „vypadlo“.

Skutečná solidarita a pomoc nebere vůbec v potaz barvu kůže. A tak můžeme jedině říct, že je nám na blití z politiků, kteří přilévají svůj díl do hnědé žumpy rasistické nenávisti a diskriminace. Jejich vstřícnost vůči uprchlíkům z Ukrajiny najednou získává pachuť prachsprostého vypočítavého čachrování s politickými body, které nemá s lidskostí vůbec nic společného.


A3 (květen 2022) ke stažení ZDE.

Stahujte, tiskněte, šiřte!

Nástěnné noviny A3 vydává Anarchistická federace každý měsíc. Jsou určené zejména k šíření prostřednictvím výlepu v ulicích či vyvěšování na pracovištích a ve školách.