První máj na Střeláku

Jestli můžeme mluvit o nějaké udržované tradici v rámci českého anarchistického hnutí, pak to jsou bezesporu První máje. Od roku 1990 se anarchisté a anarchistky scházejí v Praze na Střeleckém ostrově, kde si mimo jiné připomínají konání prvního prvomájového dělnického mítinku, jenž se zde udál za přispění tehdejších anarchistů v roce 1890. Připomínají si památku chicagských mučedníků, kteří jsou celosvětově známými oběťmi boje za osmihodinovou pracovní dobu. Akcentují téma práce antikapitalistickou optikou a napadají kooptaci Svátku práce systémem, jenž je založen na námezdním „otroctví“. Stejně tak tomu bylo i letos.

Anarchisté a anarchistky nejsou jediní, kdo se během Svátku práce objevují v ulicích. Ani Střelecký ostrov letos nebyl prost těch, kteří tento den vnímají diametrálně jinak než my. A tak jste zde mohli dopoledne narazit třeba na skupinu stalinistů z KSČM, kteří zřejmě vzpomínali na doby, kdy jejich partaj ovládala životy všech lidí, rozhodně však přišli vyjádřit podporu Putinovi a „denacifikaci“ Ukrajiny. Tahle parta se stále klesajícím vlivem naštěstí odtáhla dřív, než se zde sešli anarchisté a anarchistky.

Ti pomalu zaujali místo na prostranství před pamětní deskou připomínající shromáždění z roku 1890. Po jedenácté hodině se začali pomalu trousit, až jich tu bylo několik desítek – dobrá stovka lidí se zde za celou dobu jistě protočila. Záhy zavlály černo-rudé prapory anarchie. Participující kolektiv Food not Bombs Žižkov se postaral o patřičnou piknikovou atmosféru nabídkou několika druhů pomazánek, obložených chlebů, focaccia a nezbytné zapatistické kávy.

Lidé, kteří na setkání dorazili, trávili čas vzájemnými debatami, vzpomínkami a prostými rozhovory o životě. Právě prvomájové pikniky se v posledních letech staly pravidelnou příležitostí setkat se se známými i novými tvářemi, probrat, co je nového, případně se domluvit na spolupráci do budoucna. Dalším rozptýlením byla nabídka publikací z nakladatelství Neklid a Nakladatelství Anarchistické federace. AF se zde nově prezentovala komiksovým sešitem Sbohem, Batmane a čerstvým číslem anarchistické revue Existence, která se ve svém hlavním tématu věnuje aktuálním událostem na Ukrajině. Pro dokreslení atmosféry hrála reprodukovaná hudba, zejména tradiční anarchistické písně.

Někdy kolem půl jedné pozdravil člen pořádající Anarchistické federace přítomné a mohl začít krátký blok proslovů. Ten úvodní se věnoval dělnickým kořenům Prvního máje a tématu práce z anarchistické perspektivy, tedy boji za svobodnou práci, která je v protikladu ke stávajícímu systému práce námezdní. Mluvčí následně předala mikrofon dalšímu členu AF, jenž akcentoval vztah federace k tradici a varoval před ideologizovanými hesly, která se vzdalují od reality. Ta se totiž neřídí našimi přáními, a proto ji musíme brát v potaz a své postoje opakovaně promýšlet. To vše pak přenesl na příklad postoje AF k ruské invazi na Ukrajinu. Do třetice promluvila zástupkyně kolektivu Krisa (Kritická sociální akce). Ta se zaměřila na selhávání vlády tváří v tvář rostoucím nákladům na bydlení, energie a potraviny. Zmínila systémový rasismus, feminizaci dřiny a další. Obrátila se ale i k lidem, kteří se věnují pomoci druhým, s tím, že vedle potřeby dbát jeden o druhého musíme také pečovat sami o sebe.

Po potlesku, hudbě a chvíli pro volnou zábavu došlo na položení květin u pamětní desky. Tohoto čestného aktu se spontánně, přesto se vší vážností, ujaly přítomné děti.

Akce dál pokračovala v piknikové atmosféře, kterou obohatil spřízněný písničkář svými songy, které se už staly jakýmsi koloritem anarchistických Prvních májů a ani letos nemohly chybět.

Malým zpestřením se během toho stal příchod bývalého premiéra Paroubka, který se z druhé části ostrova, kde se konalo setkání různých pochybných existencí hrajících s oblibou na xenofobní notu, vydal se svými gorilami k pamětní desce. Přivítaly ho pokřiky připomínající mu mimo jiné to, jak během svého vládnutí nechal poslat policejní mlátičky na lidi bavící se v roce 2005 na festivalu Czechtek. Následný výsměch, jehož se mu dostalo, mu značně zkřivil úsměv na tváři. Kopat do mrtvol by se nemělo, ale když si o to říkají…

Anarchistický První máj 2022 splnil to, co se od něj čekalo: vytvoření prostoru pro setkání anarchistů a anarchistek a připomenutí dřívějších i těch současných bojů. Doufejme, že do budoucna tohoto prostoru využije více lidí a První máj se opět stane ukazatelem kondice celého hnutí.

O aktivitách mimo Prahu nám přišla zpráva jen od kamarádů z Olomouce: „V Olomouci bylo stejně jako loni s více než týdenním předstihem rozšířeno velké množství pozvánek na 1. máj ve formě plakátů a také dubnového čísla A3, věnovaného stále aktuální hrozbě ze strany náboženských fanatiků, jejichž snahy míří k oklešťování práv žen a sexuálních menšin.“