Zdravice na první sjezd IP

V sobotu 20. listopadu se v Pardubicích konal první sjezd Odborového svazu Iniciativa pracujících (IP). Svolán byl krátce po ustanovení s cílem osobně se setkat a seznámit se.

Na sjezdu se probíraly základní organizační záležitosti, a to především volba delegátů pro zajištění chodu organizace, doladily se a schválily stanovy a mluvilo se o ustavení místních organizací. Členské přihlášky zatím podalo 30 členů, další se očekávají. Na sjezdu se debatovalo o problémech na pracovišti, odborovém hnutí a jeho limitech a možnostech, o perspektivách IP atp. (Více ZDE)

Anarchistická federace zaslala prvnímu sjezdu IP krátký kolektivní pozdrav:

V první řadě jsme velmi rádi, že se na pozadí anarchistického hnutí vytváří iniciativa, která chce působit zejména v sociální oblasti s cílem hájit a rozšiřovat práva pracujících, potažmo dalších neprivilegovaných. Právě taková iniciativa u nás velmi chybí. Držíme palce, aby tento projekt potvrdil svou dlouhodobou životaschopnost na rozdíl od dřívějších pokusů v tomto směru, které neměly dlouhého trvání.

Anachosyndikalistické myšlenky zaujímaly v novodobém českém anarchistickém hnutí vždy významné místo, avšak nedočkaly se nikdy svého naplnění. Příčin bylo hned několik. Zaprvé anarchistické hnutí, které se rozvíjelo na počátku 90. let, mělo zcela odlišný charakter než to z přelomu 19. a 20. století. Bylo složené v naprosté většině z lidí velmi mladých, často ještě studentů, často s velmi silnou vazbou na hudební subkultury. Není tedy divu, že více než boje pracujících se do popředí anarchistické agendy dostávaly otázky jako antimilitarismus, squating, antifašismus, sociální ekologie apod. Zadruhé anarchistické hnutí nikdy nenabylo takové síly a vůle, aby bylo přes veškeré nástrahy schopné oslovit širší řady neprivilegovaných. A zatřetí, ideologická hegemonie popřevratového období zrovna nenahrávala vytváření hnutí pracujících, natož v nějaké radikální podobě.

Přesto se od počátku 90. let objevovaly v rámci českého anarchistického hnutí pokusy jako Anarchosyndikalistická iniciativa, později přejmenovaná na federaci a následně na Federaci sociálních anarchistů, v jejímž rámci byl založen odborový svaz Rovnost. Existovala také syndikalistická frakce ČSAF, jak se dříve jmenovala naše Anarchistická federace, v jejímž rámci byly z popudu několika členů později vytvořeny stanovy odborového svazu, čímž veškerá iniciativa také zhasla. Další linii sledovala skupina Solidarita, která se vyvíjela v otázce strategie a svého času iniciovala hnutí členské základy stávajících odborů. Další kapitolou bylo dle zahraničních vzorů vytváření solidárních sítí, konkrétně v Mostě a v Praze. Ty měly slibně nakročeno, dokud nedošlo k diskreditaci aktivit kolem restaurace Řízkárna akcemi ze strany individualistů hlásících se k povstaleckému anarchismu, jenž je poměrně sebestředný a k organizovaným aktivitám bezohledný.

Naše organizace, Anarchistická federace, byla založena v roce 1995 a má za úkol být komunikační a organizační platformou pro anarchistky a anarchistky v česky, popřípadě slovensky mluvícím prostoru. Naše agenda se odvíjí od zájmu a možností svých členů a členek. Jsme součástí Internacionály anarchistických federací a věnujeme se zejména rozvoji a propagaci idejí anarchismu. Iniciativu pracujících nevnímáme nikterak jako konkurenci. Jednak je nám takové uvažování cizí a jednak je IP zcela jiným druhem organizace.

Anarchistická federace rozhodně nabízí svou součinnost v případě propagace a řešení konkrétních bojů, které IP povede. Právě jejich úspěšné dotažení je podle nás nejlepším propagačním nástrojem pro myšlenky anarchismu. Již nyní se snažíme odkazovat na našem webu na texty ze stránek IP a stránky IP jsme zařadili do doporučených odkazů na našem webu. Můžeme nabídnout širokou škálu publikací věnujících se anarchistické historii, teorii i praxi, stejně jako své publikační zkušenosti. Dále jsme schopni poskytnout bezpečné komunikační nástroje jak pro hromadnou komunikaci, tak pro pořádání videokonferencí, případně uspořádat pro členy a členky IP, kteří budou mít zájem, workshop bezpečné komunikace.

Je nám jasné, že aby se Iniciativa pracujících jednoho dne stala relevantní silou při hájení práv pracujících a dalších neprivilegovaných vrstev společnosti, bude to stát obrovské úsilí, velké nasazení a zápal a také velkou odolnost zejména vůči časté apatii mnohých pracujících v otázce možnosti změny a úspěchu.

Dále je nutné si uvědomit, že dnes síla protestních hnutí spočívá zejména v jejich propojování, nikoli slučování, a vzájemné solidaritě. Nečelíme jen tlakům na naše zaměstnanecká práva, ale široké kapitalistické ofenzivě, která jde od privatizace všech oblastí života člověka a společnosti až po devastující vliv na životní prostředí a klima.“