Recenze na další číslo feministického zinu
Feministický zin Rote Zora se může pochlubit již třetím číslem. Opustil sice svou poněkud punkovější podobu, ale vůbec to není na škodu. Není třeba se nutit do nějaké stylizace, která k zinům standardně patří. Zora údajné standardy nabourává a zpochybňuje… a stokrát díky jí za to.
Zin také nadále zcela punkově a rebelsky nabourává stereotypy v otázce genderu a sexuality. A asi se budu opakovat, když řeknu, že je to velmi osvěžující v záplavě zinů (zejména těch orientovaných na hudbu), které jsou produkované z velké části muži a reprodukují zejména mužský svět se zavedenými schématy a tématy. Ty se točí kolem „globálnějších“ věcí co do kultury i politiky, věnují se „scéně“ a zážitkům (poslech desek, příběhy z turné, koncertů a cest). Nic proti, čtu to rád. O to radši jsem ale, když se objeví nějaký plátek, jenž je svým způsobem intimnější, zabývá se vnitřními pocity a osobními zkušenostmi ohledně vztahů na různých úrovních. Je jen škoda, že tyhle dva světy a způsoby uchopování reality se stále tak nějak míjejí. Možná že to je jen princip teze – antiteze – synteze. Některým lidem (zejména ženám) prostě už nevyhovují stávající platformy okupované převážně muži, hledají vlastní prostor vyjádření… a snad to vše směřuje k tomu, že se dočkáme zinů vytvářených širokými kolektivy, které budou propojovat různé přístupy a témata a budou tak (očekávaným i nevyžádaným) obohacením pro své čtenáře.
Jsem přesvědčen, že podobné feministické ziny nejsou jen platformou pro vyjádření žen k tématům, která je zajímají, a problémům, které je trápí. Pro muže (a cis osoby vůbec) jsou také důležitým a zřejmě stále opomíjeným prostředkem poznání pocitů, zkušeností a postojů žen (popř. necis osob).
A nyní k samotnému obsahu čísla. Prvně bych vyzdvihl různé návody a rady podpořené vlastní zkušeností, které mohou mnohým pomoci řešit vlastní problémy. Úvodní text, jenž patří do tohoto ranku, se věnuje „psychopéči“ a duševnímu zdraví a radí, jak si nejlépe zajistit odbornou psychologickou či psychiatrickou pomoc. Dále se můžete zamyslet nad úskalími pomoci menšinám od těch, kdo nejsou jejich součástí, dozvědět se něco o rapegame, stejně jako v předchozích číslech nechybí okénko DIY gynekologie a jedna z autorek se s vámi podělí o svou zkušenost s dobrovolnou sterilizací.
Několik textů se věnuje umění – zamyšlení nad původem pravěkých maleb a sošek, zkušenost ToyBox s ilustracemi s tématem sexu postižených, o komiksové Mrše či o komiksu věnujícímu se polyamorii, komiks na téma moderního nekapitalizovaného čarodějnictví, recenze na čtyři filmy, tři knihy a jednu výstavu, esej o básnířce Natalii Gorbaněvské, jež je známá jako jedna ze sedmi lidí, kteří v roce 1968 protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
Další texty reflektují osobní zkušenosti. Například s transfobním útokem a otázkou, zda volat policii: „Jste to vy, kdo tam půjde, a jste to vy, kdo se bude muset postavit skepticismu a pohrdání ze strany těchto orgánů a úřadů.“ Další úvaha o „přirozené“ submisivní roli žen, které musí „ze slušnosti“ skousnout mnoho nepříjemných věcí, končí výzvou k postavení se takové (často nereflektované) normě a hlavně k diskusi o ní. Z textu o transgresivní sexualitě jsem si moc neodnesl, zřejmě kvůli přemíře cizích slov a linii, která se mi za nimi neustále ztrácela. Na příkladu Polska si můžete přiblížit noční můru, jež vylétá a opanuje realitu, když se dostávají nábožensky založení konzervativci k moci. Odpověď na jejich tmářství a teror je jednoznačná: „Už není místo pro sklánění našich hlav.“
V doslovu třetí Zory stojí dotaz, zda by se čtenářům líbilo, kdyby další čísla byla nějak tematicky zaměřená. Tady je zpětná vazba ode mě: Jo, líbilo. Hurá do toho!
Rote Zora č. 3. 2021. 78 stan A5, 100 Kč, k dostání v e-shopu Roleta39. Kontakt mrtvejsovinista@riseup.net.
Recenze na 1. číslo:
https://www.afed.cz/text/7016/rote-zora-c-1