Rozhovor s myanmarskou kapelou Rebel Riot o situaci v její zemi
Jelikož se blíží solidární demonstrace s protestujícími v Myanmaru, která proběhne pod organizační záštitou skupin Anarchistická federace, FNB-Žižkov a K115 ve středu 2. června od 17.00 před myanmarským velvyslanectvím v Praze na Václavském náměstí 51 (více ZDE), přinášíme pro přiblížení tamního dění rozhovor s anarchopunkovou kapelou Rebel Riot, která se zároveň angažuje v kolektivu Food not Bomb ve městě Yangon. Rozhovor vyšel 6. května na řeckém anarchistickém webu RadioFragmata. Připomeňme, že v Myanmaru (dřívější Barmě) došlo 1. února k vojenskému puči pod vykonstruovanou záminkou volebních podvodů a nesrovnalostí a moci se chopila armáda v čele se šéfem ozbrojených sil Minem Aunem Hlainem. Vojenská junta vládla v zemi do roku 2011 a i poté si armáda udržovala čtvrtinu v parlamentu bez ohledu na volby. Je inspirující vidět reakci lidí z Myanmaru. Neprojevuje se zde jen vůle a odvaha vzdorovat juntě, ale také vášeň pro svobodu, která spojila tolik skupin a komunit, které byly mnoho let rozděleny (ke strategickému prospěchu státu). Abychom mohli skutečně pochopit situaci v Myanmaru, je dobré zeptat se kamarádů, kteří v ní žijí. Jak uvedlo RadioFragmata: „Chceme pokorně poznamenat, že na naše otázky odpovídali lidé za válečných podmínek. Jsme hrdí na to, že můžeme představit jejich odpovědi, které podle nás ukazují, že činy mluví hlasitěji než slova.“
Dění v Myanmaru se sice dostalo do mezinárodních zpráv, mohli byste přesto krátce popsat, co se z vašeho pohledu u vás děje?
Současná situace trvá intenzivně od 1. února, kdy začal převrat. Denně je zatčeno mnoho lidí a více než 700 (o nichž víme) bylo zavražděno. Obyvatelé Myanmaru se všeobecně necítí v bezpečí, dennodenně mají strach o život a přemýšlejí, zda budou zatčeni nebo možná i zabiti. Junta lidi zatýká náhodně bez ohledu na to, zda existuje nějaký důkaz, že se daný člověk účastní odporu, nebo ne.
Jak se země vůbec dostala do tohoto bodu? Hrál západní kolonialismus velkou roli v počátcích barmské junty?
V letech 2010 až 2020 dostal Myanmar umělou fasádu demokracie, aby ho tak svět viděl, zatímco po celou dobu to byla zase jen armáda, která tahala za nitky. Armáda vždy udržovala mocenské struktury, nikdy neměla v plánu dovolit, aby se skutečná moc dostala do rukou zvolené strany NLD (Národní liga pro demokracii). NLD vyhrála v letech 2015 i 2020, nicméně armáda byla zklamaná z politiky strany, a tak přišla s obviněním z volebního podvodu, aby se znovu chopila moci. Je to všechno ze strany junty jen fraška, která má legitimizovat její vládu. Západní kolonialismus ovlivňoval dějiny Myanmaru, ale hlavním zahraničním viníkem tohoto puče je Čína.
Slyšeli jsme o masových vraždách ze strany státu, jak demonstrantů ve městech, tak ozbrojených skupin na venkově. Jaká je míra represí?
Nárůst represí vnímáme jako známku toho, že se stát bojí revoluční solidarity stojící proti němu.
Jak coby anarchisté v Barmě spolupracujete s různými prodemokratickými a protipučistickými skupinami, které možná nesdílejí váš politický postoj?
V tuto chvíli nám nezáleží na posuzování a vybírání si skupin, se kterými se shodneme. Nemálo dříve rozdělených hnutí a lidí se spojilo v rámci boje proti společnému nepříteli. Podporujeme každou skupinu bojující proti juntě, jak jen můžeme. Jsme anarchisté a sdílíme své postoje a myšlenky na sociálních sítích, ale naše solidarita se týká všech, kteří s námi sdílejí stejného nepřítele – myanmarský stát.
Jak jsou anarchisté a antifašisté vnímáni jinými skupinami bojujícími proti juntě?
Nevíme, jak nás vnímají coby anarchisty. Nepřicházíme mezi lidi jednoduše jako anarchisté, jsme součástí těch, kdo bojují za svá práva.
Sjednotilo povstání proti juntě skupiny, které mezi sebou měly dříve rozpory? Pokud ano, může tato bezprecedentní solidarita mezi tolika bojujícími skupinami v Myanmaru vést potenciálně ke konci historických rozporů ve společnosti?
Junta je společný nepřítel každého, kdo ji nepodporuje. Mnoho etnických skupin, které trpěly terorem junty, teď bojuje vedle sebe a připojuje se k širší lidové vzpouře. Všichni se sjednocují proti tomuto teroru, utlačované etnické skupiny a Bamarové se spojili proti juntě, což je pozitivní a bezprecedentní výsledek boje proti současnému vojenskému režimu.
Existují nějaké skupiny, které v boji proti juntě podporujete víc než ostatní?
Podporujeme GSC (Výbor pro generální stávku), protože mezi členy tohoto výboru je mnoho levicově orientovaných lidí, stejně jako hodně lidí ze studentských nebo dělnických svazů.
Jak se liší odpor proti juntě napříč zemí? Je dynamika bojů odlišná podle měst či regionů? Jsme svědky nepokojů v některých městech, stejně jako ozbrojených bojů na venkově. S neúprosnými vojenskými útoky junty na lidi se mnozí obávají, že by to mohlo začít připomínat občanskou válku v Sýrii. Je tento typ občanské války podle vás nevyhnutelný, pokud se armáda odmítne vzdát?
Odpor v zemi není homogenní. Záleží na organizaci, terénu a vůli angažovaných. Podmínky se také liší region od regionu a odpor se musí přizpůsobit městským i venkovským terénům. Podpora revoluce se také liší podle regionů v závislosti na demografii populace. Některá města se celá účastní generální stávky, jiná města jen částečně. Není jednoduché na to odpovědět vzhledem k tomu, že se situace stále mění, a navíc nejsme političtí experti a nemůžeme předpovědět, zda se staneme Sýrií.
V zemi tedy probíhá generální stávka. Jaký má dopad?
Generální stávka probíhá po celé zemi a rozhodně má dopad, ohrožuje základy vojenské vlády.
Četli jsme, že ve světle generální stávky, která by mohla mít dopad na dodávky potravin a zdrojů, jakož i na jistoty pracujících, dochází k vytváření sítí vzájemné pomoci, a to zcela přirozeně ze strany lidí, aby se udržela síla bojů a stabilita komunit. Je to realita, fantazie, nebo něco komplikovanějšího?
Solidarita mezi civilisty je nejdůležitějším prvkem tohoto sociálního hnutí proti juntě. Navzdory těžkým podmínkám byla vůle lidí vzájemně se podporovat proti společnému nepříteli základem dostupnosti potravin a dalších zásob. I v časech covidu nás naše solidarita udržuje v chodu. Není to fantazie, naše solidarita je síla, která udržuje naživu naši lidskost.
Západ slepě podporoval Aun Schan Su Ťij a dal jí Nobelovu cenu míru, zatímco ona vědomě ignorovala genocidu Rohingů i různá další zvěrstva páchaná armádou. Jak ji vnímáte coby anarchisté, když ji podporuje tolik lidí v ulicích a na Západě je líčena jako vůdkyně všeho?
Osobně mám k Aun Schan Su Ťij úctu. A lidé bojují za svobodu, nejen za ni. Už mnoho let bojuje za demokracii a svůj lid. Mám z ní smíšené pocity. I když obdivuji oběti, které učinila v boji za demokracii a lid Myanmaru, nesouhlasil bych s tím, že má být politickou ikonou nebo hrdinou naší země nebo hnutí. Mám také velký problém s jejím mlčením, pokud jde o utlačované etnické skupiny, zejména Rohingy, kteří za jejího úřadování čelili genocidě.
Při předchozích demonstracích proti juntě oslavoval Západ buddhistické mnichy „pokojně“ vzdorující armádě ve snaze o „demokracii“. Samozřejmě, když armáda bezpodmínečně ovládá čtvrtinu parlamentu, není taková „demokracie“ nic víc než fraška. Mnozí z těchto protijuntistických buddhistických mnichů však zaujali kruté nacionalistické a rasistické postoje vůči menšinám, jako jsou třeba Rohingyové… útoky a vypalování vesnic, vytváření základů pro jednu z největších uprchlických krizí na světě. Hrají tito mniši i nadále nějakou roli v pokračující vzpouře? A pokud ano, jak se k takovým lidem stavíte?
Máme tu tři druhy mnichů. První jsou ti, kteří se zúčastnili Šafránové revoluce. Většina mnichů, kteří se podíleli na Šafránové revoluci, je prodemokratická a stará se o lidskou důstojnost a otevřenou mysl. Druhým typem mnichů jsou 969 a mniši z MABATA. Jsou provojenští, rasističtí, sexističtí a homofobní. Většina z nich je antirohingyovská a antimuslimská. Třetí typ mnichů se o politiku nezajímá. Zaměřují se hlavně na náboženství a charitu, ale mnozí z nich jsou také loutkami junty.
Kdo tvoří základnu podpory armády? Kdo vlastně ty hajzly podporuje? Jedná se i o bývalé členy krajně pravicového buddhistického nacionalistického hnutí 969?
Většina lidí, kteří podporují armádu, jsou její přátelé – buddhističtí mniši z 969, vojenští magnáti, elita a celebrity, spoléhající na slávu, kterou jim udržují jejich vojenské konexe.
V syrské občanské válce byly regiony zažívající hladomor a válku, zatímco armádou kontrolované město Damašek si udržovalo určitý stupeň normality, pokud jde o každodenní život. Je celá vaše země zasažena protesty a odporem proti juntě, nebo se liší region od regionu v závislosti na loajalitě k juntě?
Každý region je jiný. Některé regiony mají více výpadků internetu a médií než jiné. Ty s více výpadky bývají oblastmi s větším odporem. Tyto regiony také obvykle čelí větší represi a zatýkání. Některé regiony se již nacházejí ve stavu, který by mnohým připomínal občanskou válku.
Jak vnímáte potenciál pro západní intervenci? Mohou sankce juntě nějak ublížit, nebo jen zasáhnou nejchudší obyvatele Myanmaru?
Sankce jistě ochromí ekonomiku a postihnou obě strany. V důsledku mezinárodních sankcí budou chudí vystaveni ztrátě zaměstnání a nárůstu prekarity. Dojde ale také k ochromení ekonomiky způsobem, který destabilizuje i juntu. Žel, čím víc je ekonomika ochromená, tím větší represe dopadají na dělnickou třídu.
Je potřeba nějaká finanční či jiná podpora? Pokud ano, existují bezpečné a spolehlivé způsoby, jak mohou lidé přispět ze zahraničí? Na jaké konkrétní fondy nebo organizace navrhujete přispívat?
Potřebujeme jak finanční, tak logistickou podporu. Můžete uspořádat protest ve vlastní zemi před myanmarskou ambasádou. Pokud by někdo chtěl finančně podpořit naše úsilí, může to udělat prostřednictvím našeho Messengeru na naší stránce https://www.facebook.com/fnbmyanmar/.
Co byste vzkázali lidem v zahraničí? Jakými způsoby mohou projevit solidaritu s vaším bojem?
Fašismus a autoritářství nejsou jen problémem Myanmaru, je to problém celého světa. Abychom vytvořili lepší svět, musíme jako lidské bytosti odolávat fašismu a autoritářství. Pokud tento škodlivý systém ignorujeme, umožníme zlu ovládat svět. K boji proti fašistickému systému potřebujeme globální solidaritu.
Související odkazy:
Výzva k mezinárodní solidaritě s Hnutím občanské neposlušnosti
„Děláme to, v co věříme. Věříme v to, co děláme.“
Solidaritu s těmi, kdo bojují proti puči v Myanmaru