Ani Navalnyj, ani Putin

My, anarchisté a anarchosyndikalisté, považujeme za zcela nepřijatelné, abychom se účastnili jakýchkoli politických přehlídek organizovaných příznivci pravicového populisty Alexeje Navalného, ​​který je nechvalně proslulý svými otevřeně nacionalistickými, antiimigrantskými, protikavkazskými a antisemitskými výroky. Pochodovat v řadách demonstrací, které svolali, by znamenalo – bez ohledu na jakékoli výmluvy nebo „vysvětlení“ – stát se páteří jednoho z politických gangů vedoucích špinavý a bezzásadový boj o moc.

My coby anarchisté jsme přesvědčeni, že jak současný autoritářský režim v Kremlu, který se stal nástupcem Jelcinovy ​​neoliberální kliky, tak opoziční skupina vedená Navalným, která se nyní snaží ujmout vedení širokých zástupů nespokojených lidí, jsou jen mluvčí zájmů skutečných vládců země – dominantní oligarchie a její „železné paty“. Podpora kteréhokoli z těchto táborů je v naprostém rozporu s naším anarchistickým přesvědčením a naším sociálně revolučním cílem. Účast v boji o moc mezi různými stranami, koalicemi a klikami, svedení více než oprávněné sociální nespokojenosti lidí do shnilého kanálu politikaření pouze odvádí pracující třídu od boje za její skutečné sociální zájmy, od probuzení třídního vědomí pracujících vedoucího nakonec k sociálnímu i osobnímu osvobození.

My, anarchisté, stojíme za okamžitým a bezpodmínečným propuštěním všech anarchistických, levicově radikálních a sociálních vězňů, kteří dnes strádají v žalářích oligarchie. Jsme ale přesvědčeni, že takového výsledku musí být dosaženo nezávisle, aniž bychom se ve skutečnosti stali dobrovolnými či nedobrovolnými poskoky nám nepřátelských uchazečů o politickou moc, kteří by jen pokračovali ve stejné asociální a neoliberální politice v zájmu kapitálu.

Nemůžeme bojovat bok po boku s těmi, kteří se nepostavili úplné privatizaci a zničení dostupné zdravotní péče a vzdělávání, kteří nezabránili nehumánní důchodové reformě, kteří v loňském roce podpořili zavedení univerzálního teroristického systému sledování a domácího vězení pod záminkou „boje proti epidemii“. Neexistuje pro nás žádné „menší zlo“, a nevstupujeme do spojenectví s nepřítelem – i když je nepřítelem našeho nepřítele.

Žádný politický boj. Sociální odpor!

KRAS – členská sekce Mezinárodní asociace pracujících (IWA)
30. ledna 2021

 

rusky: https://aitrus.info/node/5625
anglicky: https://aitrus.info/node/5627

 

Poznámka:
Toto prohlášení je sice plné zásad, a tím pádem plošného odmítnutí protestů. Jenže nic není tak černobílé, jak to v různých komuniké bývá. Trochu střízlivěji na situaci pohlíží např. informační portál Autonomní akce, který přináší reportáže z demonstrací a komentuje: „Určení času a místa jednotlivých shromáždění, jakož i pochodů, byla v rukou telegramových kanálů Navalného velitelství. Tito lidé ale nejsou vůdci protestu. Je jasné, že většina demonstrantů nevychází do ulic z fanatismu kvůli Navalnému, ale z touhy po spravedlnosti a skutečných změnách v zemi.“ Protesty pak vidí autor komentáře jako příležitost „pro masivní propagaci revoluční agendy a emancipačních myšlenek“. Reportáž z jednoho provinčního města zas ukazuje, že skandovaná hesla nepatřila čistě Navalnému: „Svobodu politickým vězňům!“, „Toto je naše město!“ „Mír chatrčím – válku palácům!“ Vladimir Platoněnko pak ve svém komentáři z 31. ledna jasně ukazuje, že se protesty vymkly kontrole navalnistů a lidé požadují rezignaci Putina a svobodu pro všechny politické vězně. Zároveň upozorňuje na starou známou věc, která platí i zde, že „liberálové nechtějí povstání, bojí se totiž více vzpurných lidí než úřadů“.