Zpráva o lednovém plénu členů a členek Anarchistické federace
Začátkem ledna proběhl na východě Čech řádný sjezd Anarchistické federace (AF). Zpravidla se koná dvakrát do roka, a to na jaře a na podzim. Tentokrát jsme však podzimní setkání odsunuli, jednak kvůli vlastním možnostem, a pak, ruku na srdce, nebylo toho v tomto období zrovna moc k projednávání a plánování, jelikož AF pod společnou hlavičkou vystupuje minimálně a funguje zejména jako organizační platforma pro česky a slovensky hovořící anarchisty a anarchistky, kteří si uvědomují potřebu organizovat se napříč širším regionem. Většina z nás má těžiště svých aktivit ve vlastních městech a regionech a také v rámci jiných, často specificky zaměřených skupin, jako jsou ty squaterské, kulturní, sportovní, týkající se bydlení nebo kolektivy Food not Bombs.
Faktem je, že nás není mnoho. To nám ovšem nijak neubírá na důležitosti, kterou nám věnují represivní složky státu, sledující a potírající jakýkoliv projev samosprávného jednání, které existuje mimo vyhrazené mantinely a úřední štemply, a nejenže se bez nich obejde, navíc stojí v přímé opozici vůči nim. A tak jsme mohli na společném setkání s úsměvem kvitovat, že se naše letní neformální setkání, kdy jsme se v přírodě věnovali zábavě, diskusím a různým praktickým workshopům, objevilo v dokumentu ministerstva vnitra Projevy extremismu a předsudečné nenávisti – Souhrnná situační zpráva 3. čtvrtletí roku 2018. Vězte, že i pečení jablečných závinů a výroba ovocného vína jsou zjevně stát ohrožující akty.
Ale zpět ke smyslu AF a její současné kondici. Právě to byl hlavní bod závěrečné volné diskuse sjezdu. Z příspěvků jednotlivých členů a členek bylo patrné, že jsme daleci přehnaných ambicí ohledně brzké revoluční změny a naší role v ní. Jsme na tom, jak jsme. A to není jen věcí AF, ale celého anarchistického, potažmo antiautoritářského hnutí. Bylo vyzdviženo, že federace nám všem umožňuje zajišťovat funkce, o kterých bychom si v roztříštěné podobě mohli nechat jen zdát. Sem patří zejména mezinárodní spolupráce v rámci Internacionály anarchistických federací (IFA). Právě toto organizační zaštítění nám dává dobrou pozici pro získávání dalších kontaktů, které se nejednou transformují v přátelské vazby. Dál jsme se shodli, že se nám podařilo společnými silami zajistit na naše poměry velmi kvalitní publikační činnost. A je jasné, že chceme pokračovat v tom, co (jak se domníváme) děláme dobře. Vedle toho bylo kvitováno, že federace slouží jako platforma pro výměnu zkušeností a zároveň je díky své informační činnosti na webových stránkách a v anarchistické revue Existence jakousi „kronikou hnutí“. Také bylo konstatováno, že federace má velký praktický význam pro anarchisty a anarchistky, kteří nepůsobí ve velkých městech. V takové Praze, kde je množství aktivních lidí, příležitostí pro akce a dostatečná blízkost pro častá setkání, odpadá potřeba federativního organizování se.
Jinak se program sjezdu držel obvyklé agendy, kterou po tradičním seznámení s pravidly pléna otevřely referáty o činnosti místních skupin. Z nich vyplynulo, že v současné době místní skupiny nevyvíjejí tolik činnosti pod společnou hlavičkou, jelikož jsou jednotliví členové a členky zaneprázdněni jinými aktivitami, časově vyčerpávajícím vyděláváním na živobytí či rodinnými povinnostmi. Přesto, když se veškeré místní aktivity za období od posledního sjedu sečetly, nebylo se za co stydět.
Delegáti zahraničního sekretariátu poreferovali o setkání s kolegy z ostatních federací IFA, které se konalo v listopadu v Praze, a následně se rámcově plánovala naše účast na letním kongresu Internacionály. Kolektiv spravující Nakladatelství AF informoval o plánech na další období, které jsou cíleny k datu konání Anarchistického festivalu knihy, tedy k 18. květnu. Nebudeme ale nic prozrazovat dopředu, rozhodně se můžete mimo jiné těšit na dvě rozsáhlé knihy. Řekneme zatím jen, že jedna bude vzpomínková a druhá teoretická. Sjezd vzal na vědomí také záměr vydávat prozatím anarchistickou revue Existence dvakrát do roka. Vedle dalších bodů se mluvilo i o možnosti obnovení vydávání zpravodaje Zdola – při jakých příležitostech, v jaké podobě, pro jaké cílové skupiny. Důležitým bodem byla také debata o podpoře našich členů a členek, kteří čelí obviněním či pokutám, tedy neutuchající snaze represivních složek kriminalizovat anarchisty a radikální environmentalisty, aby je zastrašili a společensky marginalizovali.
Vedle možností, jak se zapojit do programu a nabídky Anarchistického festivalu knihy či letošního Klimakempu, jsme také diskutovali o tom, jaký je význam připomínky prvomájové tradice a anarchistického setkání, které je s ní spojeno, a jak se stavět k případné jednorázové prvomájové spolupráci s jinými subjekty. Dále se mluvilo o nápadech, jak šířit anarchistické myšlenky jak ve virtuálním, tak v reálném světě.
Věřte, že ani skvělý oběd a další občerstvení od hostitelské skupiny nemohl ve výsledku přebít únavu z dlouhých hodin diskusí. A tak jako rekreace a pro některé další zdroj únavy posloužilo vítané posezení u piva. Ani tam se nešetřilo nápady, ty však nenávratně zapadly mimo zápis.