Recenze hc/punkového zinu
V květnu vydal Panda další číslo svého hc/punkového zinu, jenž patří do rodiny obdobných počinů vyznačujících se svou černobílou hutností ve stylu „vystřihni a nalep“ a více či méně zdařile kombinujících hudební otázky s těmi politickými. I tentokrát je obsah uspokojivě vyvážený. Je to dáno mimo jiné tím, že vybrané kapely, o kterých se tu, nebo které tu hovoří, mají zpravidla co říci. I když je třeba podotknout, že sdělení jsou kolikrát velmi chmurná: „Touha po světě bez každodenní ekocidy a genocidy se zdá být marná a zároveň život bez snahy o spravedlivější uspořádání postrádá smysl.“ (Moriarty) „Lidem nezáleží na osudech druhých lidí, takže čekat od nich nějaký soucit k ostatnímu živému je asi těžko splnitelné.“ (Samorast) „Lidé si neuvědomují, že jsou manipulovaní do pozice nenávidět věci, kterým nerozumějí.“ (Medication Time) „Co se týká globálního fungování lidstva, už jsem nad jeho budoucností zlomil hůl. Svět propadá čím dál více totálnímu konzumu po vzoru americké společnosti.“ (Human Fault) „Lidstvo se vydalo na cestu postupné likvidace všeho živého.“ (Kultra!)
Osmičku otvírá anketa s kapelami Lži, Moriarty, Yoshimitsu, Drop the Bomb, Locura, Johny Foxter, Bombatentat, Bastard Instinkt, L’Amina Libera a Kibera. Překvapivě velmi čtivý se ukázal report z chorvatského festivalu No Sanctuary. Trocha akčního aktivismu inspiruje při vyprávění o klimakempu, který se v létě 2017 konal v Horním Jiřetíně a vyvrcholil proniknutím do dolu Bílina, aby ukázal, „že legalita a legitimita nejsou to samé“ a bojovat za klimatickou spravedlnost má cenu, stejně jako, že policie bude tomuto boji všemi prostředky, jakkoli jsou stupidní, v zájmu zachování kapitalistického statu quo bránit. A koho to rozčiluje, může se na dalších stránkách uvolnit při cestopisu o stopování ze Znojma na Sněžku.
Nebyl by to hc/punkový zin, aby jeho jádro netvořily rozhovory s kapelami. Hned na šesti stranách se dovíte o členech a člence Samorastu, kteří mimo jiné hodnotí své zkušenosti s aktivitami Food not Bombs v Banské Bystrici a zamýšlejí se nad otázkou etické spotřeby. Na dalších stránkách se rozpovídaly kapely Medication Time, Human Fault, Svízel, Noma, Slavery a rožnovští matadoři Kultra! Občas se v rozhovorech objevuje otázka po účasti ve volbách. Odpovědí je zpravidla bez nadšení přiznaná volba „menšího zla“. Hudební obsah čísla pak uzavírá scene report z Baskicka, anketa o tom, co znamenají čísla v názvech některých kapel, a recenze nahrávek.
Asi nejčtivější z celého zinu je vzpomínka u příležitosti 20. výročí násilné policejní evikce brněnského squatu Nová zahrada. V rozhovoru, který tehdy vyšel v zinu Omnicida, zaujmou zejména popisy městských policistů vyžívajících se v krutosti na squaterech, vyhrožování sousedům i v prachsprosté zlodějině. ACAB – dvakrát podtrženo. Vedle toho jde o působivý dokument tehdejšího nadšení a autonomních aktivit.
Posledním tématem je oblečení. Kapitola z knihy Sociální kritika v éře globalizace uvádí do problematiky sweatshopů, podmínek v nich, světového oděvního průmyslu a rozebírá otázku odpovědnosti. Alternativy ale existují – zkoukněte recept na DIY nášivky a seznamte se s DIY značkou Massacre clothing.
A jestli vás hc/punkové ziny baví, neopomeňte početné recenze na další tituly v závěru čísla.
Malström č. 8, 72 stran A4, 90 Kč, wga161[a]centrum.cz.