Evropské hodnoty: mučení, zneužívání a okrádání lidí zbídačených válkou
Ten, kdo sleduje evropskou humanitární krizi mimo senzacechtivé korporátní kanály a hlavně mimo profily virtuálních štváčů, si může s odstupem času vytvořit docela komplexní obrázek. Jedno je jisté. Takzvaná uprchlická krize se neřeší pouze u stolu, kde politické celebrity před objektivy kamer přichází s více či méně odpornými návrhy. Řeší se hlavně v ulicích, přístavech a lesích, kde fízlové a Frontex jednají zcela nehumánně a beztrestně.
Když francouzský fízl narazí v lese na stan, zapálí ho. Lidem, kteří z něho vylezou, vezme igelitky a spacáky, přiloží je do ohně, nebo je vyderatizuje pepřákem. Nařídí jim, aby se svlékli, zmlátí je a nechá je být, nebo je pošle do lágru. Chorvatský fízl, narazí-li na člověka bez papírů, mu ukradne všechny věci, zmlátí ho a zaveze ho do Bosny. Takových zpráv se objevuje nejvíc. Nejvyšší míra pohrdání lidským životem bují pravděpodobně u francouzské a chorvatské policie. U maďarské policie jakbysmet. Jenže k loupežným přepadením, mučení a zneužívání dochází všude. Všude v Evropě a páchají ho muži zákona. Páchají ho na lidech, jejichž domovy byly rozbombardovány kvůli ekonomickým a mocenským zájmům západních i východních impérií. Následující příběh pochází z řeckého Evrosu.
„Když můj dvacetiletý syn přijel do Řecka, místo aby mohl požádat o azyl, byl zatčen. Měl s sebou rodinné úspory, asi 7000 eur, a syrský pas, všechno mu ukradli. Potom ho tak ošklivě zmlátili, že strávil týden v nemocnici.“
To jsou slova silně rozrušeného syrského otce mladého muže, který v Německu získal status uprchlíka. Lidé z organizace Refugee Info Bus (RIB) s ním podnikli rozhovor po telefonu a on jim řekl, že se se synem nemohli ani setkat. Je sám, v nemocnici v Istanbulu, bez peněz, bez telefonu a jakýchkoliv papírů.
Během uplynulých šesti týdnů RIB zaznamenala případy brutálního násilí páchaného uniformovanými orgány v řeckém regionu Evros na osmi skupinách uprchlíků. Jedná se o řecké vojáky a fízly a německé fízly z Frontexu. Lidé prchající před mocenskými hrátkami na Blízkém a Středním východě byli zadrženi policií nebo vojáky na železniční zastávce nebo na silnici. Všichni byli okradeni o rodinné úspory, telefony a nakonec byli ošklivě zmláceni. Lidé z RIB mluvili se skupinou Palestinců. Jeden měl zlomenou nohu, druhého fízlové svlékli, zmlátili pendreky a nutili ho běhat nahého v řece.
Dále popsali, jak byla jedna žena sexuálně napadena fízly před zraky svého manžela. Rodina byla z útoku natolik traumatizovaná, že se rozhodla vrátit do Turecka. Chtěli však incident zveřejnit, aby se něco podobného už nikomu nedělo.
RIB oznámila tyto incidenty Řecké radě pro uprchlíky, stejně tak organizaci UNHCR a řeckému ombudsmanovi v naději, že se budou řešit. Zdá se, že je toto loupežné násilí páchané na hranici pevnosti Evropa vydatným zdrojem obohacení policejních a vojenských úředníků na úkor lidí prchajících před válkou.
Na hrůzostrašné události v Evrosu je třeba nahlížet v širším kontextu. Co se skutečně děje uprchlíkům, kteří jsou vráceni do Turecka? Erdoğan konstatoval, že už žádné Syřany nepřijme, a slíbil, že jim usnadní návrat do domoviny.
Důsledky těchto prohlášení se odehrávají na hranicích Turecka. Jsme v kontaktu se třemi skupinami lidí a snažíme se jim pomoci, jak jen to jde. Tito lidé byli násilně deportováni z Turecka do syrské provincie Idlib poté, co je zatkla turecká policie při cestě na jeden z řeckých ostrovů. Jedná se o Syřany, Jemence a Iráčany, včetně seniorů s vážnými zdravotními problémy. Stejně jako miliony dalších civilistů uvězněných v Idlibu, byli nahnáni do válečné zóny a peníze evropských daňových poplatníků jsou nástrojem, který to umožňuje.
Sarah Story a Obaida Kotainy z Refugee Info Bus (kromě dvou úvodních odstavců)
Zdroj:
https://freedomnews.org.uk/violent-robberies-and-deportations-of-refugees-in-greeces-evros-region/
Psali jsme:
https://www.afed.cz/text/6789/liberalni-calais
https://www.afed.cz/text/6776/vychodni-hranice-pevnosti-evropa