Letní číslo anarchistické revue Existence se obsáhle věnuje bouřlivému roku 1968.
Asi jste si všimli, že letošní ročník se neřídí pevnými termíny, jako tomu bylo u těch předchozích. Ačkoli jsme notně zvolnili a nepráská nad námi bič deadlinů, další letní číslo anarchistické revue Existence je na světě. Tentokrát jsme se ho rozhodli věnovat 50. výročí revolučních událostí roku 1968, jelikož se domníváme, že jde o důležitý historický mezník a navíc se v něm nemalou měrou angažovali tehdejší anarchisté a anarchistky.
V České republice je tento rok tradičně spojován s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Jedenadvacátý srpen se tak stal jedním ze svátků primitivního antikomunismu, takže se už tolik nemluví o tom, co tomuto vpádu tanků „spřátelených“ armád předcházelo, v čem spočíval tehdejší reformní proces a jaké byly důsledky skutečnosti, že byl vlastně veden shora dolů a mnozí jeho populární protagonisté z řad vládnoucí komunistické strany nemohli tváří v tvář reakci z Moskvy naplnit očekávání do nich vkládaná. Minimálně se pak mluví o tom, co se dělo za hranicemi. Přitom rok 1968 otřásl celý světem a byla by velká škoda nevyužít kulatého výročí a nepřipomenout alespoň ty nejzásadnější události tohoto období. Je to dobrá příležitost podívat se, co se tehdy dělo v různých zemích, jaký měly tyto události dopad v dlouhodobějším horizontu, ať už z pohledu společenské přeměny, vývoje sociálních hnutí či vlivu na anarchistickou teorii a praxi. Rok 1968 samozřejmě na tak malém formátu, jakým je náš časopis, nelze obsáhnout v plné šíři, protože nešlo jen o odpor vůči válkám a požadavek zásadní společenské změny, ale i prosazování práv menšin a výrazné posuny v kulturní oblasti.
Téma tedy začínáme stručným chronologickým přehledem hlavních událostí, které přinesl rok 1968 a které mu bezprostředně předcházely a utvářely jeho kontext. V příspěvku Vadima Damiera, k jehož historickým studiím a esejům se často obracíme, najdeme odpověď na to, kde se vlastně vzalo hnutí šedesátých let a v co se transformovalo v následujících desetiletích.
Do dění ve Francii, s kterým je rok 1968 asi nejčastěji spojován, nás uvede rozhovor filozofa Jeana-Paula Sartra s anarchistou Danielem Cohn-Benditem, uveřejněný v květnu toho roku, tedy v době střetů radikálních studentů se státní mocí. Nelehkou situaci, v níž se francouzské anarchistické hnutí ocitlo v důsledku roztržek, ke kterým došlo v padesátých letech, a jeho roli při Pařížském máji 1968 přibližuje překlad kapitoly z historické práce francouzského anarchisty Alexandra Skirdy. Zabývá se rovněž tím, jak májové události ovlivnily vývoj hnutí v následujících letech. A o tom, jak Paříž vzpomínala na padesát let staré události během letošního Prvního máje, vypráví členové Anarchistické federace, kteří se v tento den do francouzské metropole vypravili, aby okusili pocit z masovějšího protestu, než jsou ty u nás, a také trochu slzného plynu, kterým francouzská policie opravdu nešetří.
Dále si můžete přečíst poněkud optimisticky laděný článek Petra Rjabova o vývoji anarchistického hnutí po roce 1968, popis studentských protestů v Polsku, kterému tehdy vládla Polská sjednocená dělnická strana, či esej o krvavém potlačení studentských nepokojů v tehdejším Mexiku z pera historika a politologa Adolfa Gillyho. Československou zkušenost reflektuje Peter Heumos ve studii o aktivitách pracujících na úrovni podniků a dobový článek Situacionistické internacionály o pražském jaru 1968.
Jelikož hlavní téma zabírá většinu prostoru časopisu, zbylo místo už jen na historické ohlédnutí za kořeny machnovského hnutí na Ukrajině, které nepřišlo až s Nestorem Machnem, ale vzniklo na základě dlouhého boje proti samoděržaví, carismu a místním statkářům. V rubrice Anarchistické federace vás seznámíme s průběhem jarního sjezdu, se setkáním se zástupci sesterských federací v Aténách a s knižními novinkami, které naše nakladatelství připravilo na letošní Anarchistický festival knihy. O něm přinášíme navíc obsáhlou reportáž, stejně jako o průběhu letošního Prvního máje a o akcích antiautoritářského hnutí v uplynulých měsících, kde vyniká zejména popis blokády dolu Bílina v rámci Klimakempu 2018.
A nakonec si můžete přečíst texty, které se objevily v posledních pěti měsících v nástěnných novinách A3 a jsou věnovány tématům autoritářského socialismu, vojenské agrese Turecka na severu Sýrie, obrany komuny ZAD ve Francii, dvoustého výročí narození Karla Marxe a fotbalu. A na úplný závěr nabízíme recenze na různé publikace, tentokrát se seznámíte s Filozofií nerovnosti Nikolaje A. Berďajeva, druhým číslem feministického časopisu Drzost, plzeňským punkovým zinem Kawakamiho rýže, knihou o historii českých fanzinů Křičím: „To jsem já.“ či s českou mutací německého radikálně levicového časopisu Ulice z cukru.
Přejeme inspirativní čtení.
48 stran A4, doporučený příspěvek na pokrytí nákladů 45 Kč.
PDF ke stažení ZDE.
Verze pro čtečky e-knih a podobná zařízení: EPUB nebo MOBI.
K zakoupení na některých akcích antiautoritářského hnutí, koncertech a festivalech a na distribučních místech:
Infocentrum Salé (Orebitská 14, Praha 3 – Žižkov),
Rekomando (Trojanova 9, Praha 2),
Autonomní sociální centrum Klinika (Jeseniova 60, Praha 3)
ALERtattoo (Zámecká 22, Pardubice),
Antikvariát Černý pes (Sedláčkova 20, Plzeň),
Družstevní kavárna Inkognito (Husova 24, Plzeň),
Tři ocásci (kpt. Jaroše 18, Brno).
Internetové distribuce: xBASTAx, Papagájův hlasatel, Chyba crew, Miruus Levyt
Pro zájemce ze Slovenska doporučujeme objednávat na: Salto Mortale (sust[a]riseup.net).
Na jednotlivých distribučních místech se objevují publikace Nakladatelství AF zpravidla se zpožděním. Děkujeme za pochopení.