Nad dýňovou polévkou

Po vydání další anarchistické Existence na téma „Anarchistický bulvár“ se konala tradiční beseda v pražském infoshopu Salé. Existenční večírek začal společnou večeří, která k němu již neodmyslitelně patří. Pražská skupina AF nachystala dýňovou polévku, která neměla chybu a naštěstí jí bylo dost na to, aby si každý mohl jít přidat, kolikrát chtěl.

Ještě před zahájením samotné diskuse proběhla debata ohledně přípravy časopisu, která navazovala na debatu z předchozího Existenčního večírku k nové podobě naší revue a jejímž závěrem bylo, že bychom pro příště chtěli využívat svobodný software a vyhýbat se korporátním produktům. Koresponduje to s naší politikou podpory samosprávných projektů a využívání jejich služeb a opak by byl nereflektovaným projevem vlastní nedůslednosti. Jak nám to půjde, ukážou příští čísla Existence a publikace Nakladatelství AF.

Samotná debata v rámci setkání nad novým číslem se odvíjela od některých otázek vyslovených v úvodním článku tématu, co se týče atraktivnosti anarchistických médií, volby jazyka, zjednodušení, průniků do mainstreamových médií atd. První část diskuse se ale nejvíce točila kolem otázky anarchistického populismu. Je tedy zřejmé, že se nejednou odkazovalo, a to i na základě vlastních zkušeností, ke kritickému článku z poslední Existence, který se jmenuje „Populismus a revoluční sebevražda“ a vychází z prostředí anarchistického hnutí ve Španělsku. Mluvilo se tak o potřebě atraktivnějších forem sdělení, ale také o obsazích těchto sdělení, protože obsah je pro nás, jak jsme se shodli, důležitější než forma. To je rozdíl oproti klasickému marketingu, který je jednak manipulativní a navíc na první místo klade formu, jelikož jeho cílem je prodat produkt a na obsahu mu vlastně vůbec nesejde.

Ukázalo se, že pro naši diskusi je nejdůležitější vyjasnit si cíle, které sledujeme. Od těch se totiž následně odvíjí další strategie a směřování v rámci hnutí i mimo něj. Pokud jako dlouhodobý cíl máme společenskou změnu, pak se od toho musí také odvíjet střednědobé a krátkodobé cíle. Těmi nejdůležitějšími je popularizace anarchistických myšlenek a vytváření zdola organizovaných autonomních struktur, v prvním kole zázemí pro samotné hnutí a v dalším rozvoj samosprávných projektů přesahujících hranice hnutí. Spor, zda je důležitější propagace nebo samosprávné projekty, byl rozřešen konstatováním, že oboje by mělo jít paralelně a vzájemně se doplňovat.

Téma samosprávných projektů je samozřejmě velmi zajímavé, takže beseda volně pokračovala tímto směrem. Zájem byl především o zahraniční zkušenosti s takovými aktivitami. Nakousla se opět také otázka družstevnictví. Bylo však potřeba zdůraznit, že právní pojetí družstev coby teoreticky rovnostářské vlastnické a rozhodovací struktury má ještě daleko k anarchistickému chápání družstev, kde družstevníci zároveň pracují a nevyužívají námezdní práce jiných.

Při zmíněné debatě o obsahu a formě mimo jiné zaznělo, že nám chybí jednoduché popularizační publikace na způsob „anarchismus pro začátečníky“, na které by mohly navázat již o něco podrobnější pro „mírně pokročilé“. Rozhodně je to výzva pro naše nakladatelství.